Podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) protiepidemická opatření fungují. Kdyby nefungovala, měli bychom v zemi zhruba 20 tisíc až 25 tisíc případů denně a zkolabovalo by zdravotnictví. Vláda se proto rozhodla znovu požádat sněmovnu o prodloužení nouzového stavu. Důležitým tématem při vyjednávání pak ale bude oprávněnost některých opatření. Komunikace vlády ve stylu „ještě pár týdnů to vydržme“ totiž vzbuzuje nedůvěru – zvláště, když původně avizovaná doba lockdownu prostě nestačí. 

Důvěra ve vládu znatelně klesla. Jak zjistila agentura STEM ve svém nedávném výzkumu, od dob první vlny ztratila u české veřejnosti 58 procentních bodů důvěry v to, že situaci zvládá. K poklesu došlo i od listopadu 2020 a z tehdejších 38 % se dostala na současných 25 %.

Trpělivost ještě více narušuje fakt, že opatření neplatí tak, jak vláda avizovala. K poklesům logicky dochází, ale v úplně jiném tempu, než slibovala. „Chtěli bychom, abyste nám ještě jednou dali šanci, abychom se společně snažili v rámci nouzového stavu tři týdny vydržet, zastavit ten vir a vrátit se postupně do normálu,“ uvedl předseda vlády Andrej Babiš (ANO), když veřejnosti vysvětloval další prodloužení nouzového stavu.

Poté začal platit zákaz pohybu mimo okresy, k uzávěře velkých podniků však nedošlo. Na to, že taková opatření nebudou stačit, již tehdy upozorňovali experti. Dostáváme se tak k dalšímu apelu na posečkání dalších několika týdnů.

„Když půjde ta situace dále tak, jak předpokládáme, potom z modelů, které používáme a které se trefují velmi přesně, se dá odhadovat, že na konci dubna bychom se mohli dostat na čísla kolem 3000 lidí v nemocnicích, kolem 500 lidí na jednotkách intenzivní péče a kolem 4000 nových diagnóz denně,“ řekl po posledním jednání vlády ministr Jan Blatný (za ANO).

V souvislosti s žádostí o prodloužení nouzového stavu chce vláda se stále skeptičtější opozicí jednat na základě důkladného vysvětlování. „My budeme vést jednání v rámci poslanecké sněmovny, budeme pečlivě a trpělivě vysvětlovat, proč ještě je potřeba nouzový stav. On je potřeba proto, že ten komplex opatření, jak je nastaven, tak funguje a opatření jsou vzájemně provázána (…) a jedno z těch opatření, ke kterému potřebujeme nouzový stav, je stále ještě omezování pohybu,“ vysvětlil Jan Hamáček (ČSSD), podle nějž je nejefektivnějším opatřením právě omezování pohybu v rámci regionů.

„Obětujme březen“

Právě jeho politická strana ale ještě na konci února inzerovala občanům „plán“, jak vyhrát nad epidemií. „Nabízíme plán ‚Obětujme březen‘. Jeden měsíc přísných opatření, jeden měsíc doma,“ psala na svém facebooku. Některé klíčové odborné rady, např. testování spolehlivějšími PCR testy, však neprosadil.

Poslanci již obdrželi od ministerstva zdravotnictví prezentaci, v níž mj. vysvětluje, že k rozvolnění opatření zatím nemůže dojít, protože situace zatím není úplně pod kontrolou. Ministerstvo podle této prezentace považuje za velké riziko příliš silné komunitní šíření a extrémní počty hospitalizovaných.

Právě toto by se mohlo stát tématem při jednání poslanců a vlády. Stejně jako existence dlouhodobějšího plánu, který vláda veřejnosti nepředstavila. Hrubé predikce sice ministr Blatný odhalil, ale co přesně se bude v zemi dít a zda to případně opět bude požadovat jakoukoli formu lockdownu, když dojde k naplnění určitého počtu nakažených a hospitalizovaných, stále není jasné.

K prodloužení nouzového stavu o 30 dní, tedy tak, jak žádá vláda, zatím stále chybí podpora. Důkladně analyzovat všechna data chtějí Piráti a Anticovid tým koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), kteří zatím se svým stanoviskem nepřišli. K pevnějšímu postoji mohou přijít po středeční schůzce s Andrejem Babišem.

Sociolog Daniel Prokop se řadí ke skeptikům a upozornil na pomalé tempo vývoje epidemie. „Pokud bychom dál brzdili tímto způsobem, bude zpomalení epidemie na úroveň, kdy lze výrazněji uvolňovat – hovoří se o jednom až dvou tisících nových případů denně, pozitivitě testů do osmi procent a třech tisících hospitalizovaných – klidně trvat dva měsíce,“ uvedl pro deník Právo.