Německo se při jednáních se svými sousedy včetně Česka nesmí vyhýbat sporným tématům a musí mluvit i o minulosti. K tomu v Berlíně vyzval předseda německého Svazu vyhnanců (BdV) Bernd Fabritius. Organizaci sdružující spolky německých poválečných vysídlenců podle něj jde především o to, aby středoevropské země uznaly, že odsun byl protiprávní.

„Víc než pětadvacet let po pádu východního bloku a jedenáct let po východním rozšíření EU chceme my, němečtí vysídlenci, konečně vést kritický dialog bez předsudků s baltskými státy a s našimi východními sousedy Polskem, Českem, Slovenskem a Maďarskem,“ řekl Fabritius na tradičním Dni vlasti. „Není možné, aby se mezi sousedy, mezi přáteli, celá desetiletí určitá témata tabuizovala,“ dodal.

Podle Fabritiuse je 70 let po skončení druhé světové války nejvyšší čas začít hovořit o okolnostech odsunu Němců ze zemí střední a východní Evropy. „Nikdo z nás nechce způsobit nové bezpráví. Co chceme, je uznání historických zkušeností, přijetí toho, že vyhánění bylo protiprávní, a opuštění principu kolektivní viny,“ řekl předseda BdV.

Zároveň uvedl, že rozšíření EU o středoevropské země v roce 2004 jistým způsobem vrátilo vysídlencům jejich vlast. „V Sudetech, ve Slezsku a skoro na všech místech, kde byl náš domov, jsme dnes stejně jako tamní obyvatelé občany EU. Můžeme tam žít, získat majetek, zakládat rodiny. Ano, mohli bychom tam znovu mít domov,“ řekl Fabritius.