V pondělí, dvacet minut před pátou odpolední, nasedla na terminálu 3 ruzyňského letiště do vládního speciálu Iljušin-96 druhá skupinka Rusů, vyhoštěných kvůli výbuchu ve Vrběticích. Splnili tak termín, který jim dalo ministerstvo zahraničí. Z celkem 123 odlétajících pracovníků velvyslanectví mělo třicet diplomatický pas. Za sebou nechali nejchladnější vztahy od pádu komunismu. Od úterý bude na ambasádě v Praze působit už jen sedm diplomatů a 25 administrativně-technických pracovníků. Jenže co dál?

„Mohu konstatovat, že ruská strana stanovený termín splnila,“ napsal v tiskové zprávě ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). O jejich odchodu – a tedy snížení počtu zaměstnanců ruské ambasády v Praze – rozhodl v dubnu na základě zjištění tajných služeb o zapojeni ruských agentů do výbuchu v muničních skladech ve Vrběticích v roce 2014.

Rusko i Česko nyní stojí před úplným restartem svých vztahů. „Bilaterální eskalace mezi ČR a Ruskem proměnila vzájemné vztahy naprosto fundamentálním způsobem a posunula je na jejich nejhorší úroveň od roku 1993. To se projevilo jak na politické, tak na společenské úrovni, kde Rusko zásadním způsobem ztratilo své pozice a veřejné mínění,“ vysvětlil pro deník FORUM 24 Pavel Havlíček, který je analytikem Výzkumného centra AMO se zaměřením na východní Evropu.

Co může znamenat ochladnutí vztahů s Ruskem?

Na tom se shoduje i politolog Tomáš Šmíd. „Takový otřes ještě od pádu komunistického režimu tyto země nezažily. Ruská strana provedla na našem území násilný čin, který je podle mého názoru z analytického hlediska nejblíže vojenské sabotáži, zahynuli u toho dva čeští občané, a jelikož se utajená akce nakonec (hlavně díky vyšetřování atentátu na Sergeje Skripala) provalila, suverénní stát nemohl reagovat jinak než ČR,“ myslí si. Problém podle něj spočívá v zahraničně-politické nejednotě nejvyšších politických představitelů naší země.

„Bude rozhodující, jak v této souvislosti dopadnou následující parlamentní a posléze i prezidentské volby. Pokud by výrazněji zvítězili zastánci blízkých vztahů s putinským Ruskem, česko-ruské vztahy nakonec vůbec nemusí ochladnout tak, jak se nyní může zdát. Za okolností opačných dojde k delšímu ochlazení vztahů, což se projeví v řadě oblastí a můžeme se těšit ještě na celou řadu diplomatických přestřelek a skandálů,“ domnívá se Šmíd.

Jakkoli aktéři prosazující užší spolupráci s Ruskem, jakými je například prezident republiky Miloš Zeman a lidé z jeho okolí, z politické mapy nezmizeli, jejich vliv na tuto agendu byl ochromen. „Ve své misi zlepšení bilaterálních vztahů selhali a nedokázali českou politiku vůči Rusku proměnit,“ míní analytik Havlíček.

Česko v této oblasti navíc trápí i celá řada dalších úkolů v oblasti ochrany kritické infrastruktury, prověřování investic či posílení domácí kapacity čelit dezinformacích, kybernetickým útokům či dalšího útokům v oblasti hybridního působení.

Co bude dál? Iluzí je domnívat se, že končí špionážní aktivita Rusů

Kromě narušených vztahů za sebou Rusové zanechali samozřejmě i zásadní ochromení zastupitelských úřadů na obou stranách, tedy v Praze i Moskvě. Ruská federace je korunovala zařazením ČR na seznam nepřátelských zemí společně se Spojenými státy. Odjezd ruských pracovníků ambasády může mít i další následky.

„Může vést k dalším eskalacím, ale také k dokončení fundamentální proměny obrazu Ruska v České republice, přičemž již dnes vnímá Rusko negativně a jako svého soupeře a zemi, která ČR ohrožuje, více než dvě třetiny obyvatelstva,“ prozradil redakci Havlíček.

I po tomto odchodu ruských velvyslanců mohou hrozit české straně různá nebezpečí. „Iluzí je ovšem domnívat se, že zeštíhlením ruské ambasády zde končí zpravodajská a špionážní aktivita ruských tajných služeb. Mají zde už vybudovanou agenturní síť, řadu tzv. nelegálů, vazby na proruské kruhy z řad českých občanů, oporu v ne až tak malé ruskojazyčné komunitě v ČR. Ale symetrické narovnání počtu zaměstnanců obou ambasád je ve finále dobrým výsledkem, protože ten předcházející stav byl vůči ČR až nedůstojný,“ uzavřel politolog Šmíd.