Volby do poslanecké sněmovny se mají konat 8. a 9. října. Ve hře je ale i varianta rozpuštění dolní komory parlamentu a vypsání předčasných voleb, kterou prosazuje především koalice Pirátů a Starostů a nezávislých. Podle nich jde o jedinou legitimní cestu, která nevede k dalšímu posílení moci prezidenta Miloše Zemana, na rozdíl od vyslovení nedůvěry vládě. Co by předčasné volby pro Českou republiku znamenaly? Komu by pomohly a komu ne a jak by celkově ovlivnily poměr sil na české politické scéně?
Předčasné volby jsou vždycky určitým zásahem do dění a do plánů, které jednotlivé strany a hnutí mají, protože se s nimi zpravidla nedá úplně počítat a dobře se na tuhle eventualitu připravit. Proto stejně jako mají své vítěze a poražené volby, které se konají v řádném termínu, platí to i o volbách předčasných.
V jejich případě je zásadní proměnou, která ovlivňuje průběh politické soutěže, právě termín, kdy se konají, a v jaké kondici, rozpoložení a stavu přípravy na řádné volby jeho vyhlášení zastihne ten který politický subjekt. A samozřejmě také to, jak jednotlivá uskupení dovedou rychle a flexibilně reagovat na samotný fakt, že se předčasné volby vůbec mají uskutečnit.
Piráti a hnutí STAN v souvislosti s nimi zdůrazňují, že jejich cílem je předejít ústavní krizi a přinést uklidnění na českou politickou scénu, která v posledních měsících zažívá jednu krizi za druhou. Tvrdit něco takového ve spojitosti s předčasnými volbami je ale minimálně zčásti sporné. Je to jako chystat se odklopit kámen, pod kterým se ukrývá mraveniště a mravenčí chodbičky a kukly, a říkat, že to přinese klid a zabrání krizi.
Výsledkem je však zběsilé hemžení a kmitání mravenců, kteří se ve spěchu snaží nastalou pohromu řešit. Stejně tak předčasné volby z logiky věci vedou k podobně horečnaté aktivitě v politických stranách a hnutích, už jen z toho důvodu, že jim více méně zkříží plány a vynutí si patřičnou reakci a přehodnocení a úpravu dosavadních předvolebních příprav.
Jistě, pokud hrozí situace, že by dlouhé měsíce byla u moci vláda, která nemá důvěru poslanecké sněmovny, předčasné volby jsou cestou, jak tento stav co nejdříve ukončit a napomoci tomu, aby voliči dali najevo, jaký je poměr sil na politickém kolbišti a aby do Strakovy akademie přišla vláda s čerstvým mandátem ze sněmovních voleb.
Po vyslovení nedůvěry vládě rozpuštění sněmovny
Předčasné volby jsou klíčové v tom, že ukončují nějaký nevyhovující stav – v našem případě by zkrátily dobu, kdy nám vládne kabinet Andreje Babiše v současné podobě. Kromě toho by je ale určitě provázel jistý neklid a další na ně navazující neplánované události. To je ovšem už cena za takovýto mimořádný zásah do dění, kterým bezpochyby předčasné volby jsou.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš po středeční schůzce s Milošem Zemanem uvedl: „Pan prezident potvrdil, že nechá dovládnout vládu Andreje Babiše i v případě vyslovení nedůvěry, až do voleb. Ukazuje se tak, že námi (Piráti a STAN) navrhovaná cesta předčasných voleb následkem rozpuštění sněmovny je v současné situaci jediná relevantní, která férově umožní občanům rozdat karty. Nedůvěra vládě by v současné situaci vyústila v chaos, a to zejména v kontextu aktuální bezpečnostní a diplomatické krize s Ruskem, kdy bychom vysílali nejasné signály našim spojencům v EU a NATO. Jedinou relevantní alternativou je tak najít 120 odvážných poslanců.“
Jiný názor na to má koalice SPOLU a předseda občanských demokratů Petr Fiala, který ve středu prohlásil: „V politice nelze jen sedět se založenýma rukama, říkat, že se nám něco nelíbí, ale nic s tím nedělat. Musíme respektovat pravidla parlamentní demokracie, kde moc vlády vychází z většiny v poslanecké sněmovně, pokud kabinet důvěru nemá, nemůže vládnout. A pokud se změnil vládní půdorys, je potřeba zjistit, zda vláda důvěru má,“ zdůraznil šéf občanských demokratů Fiala.
A dodal: „Pokud bychom na tento základní princip rezignovali, nevyplatí se nám to. Proto pokračujeme v tom, co jsme avizovali 15. dubna, a sbíráme podpisy ke svolání mimořádné schůze, na které chceme vyslovit nedůvěru vládě Andreje Babiše. Každý den této vlády škodí České republice. Pokud bude vládě vyslovena nedůvěra, jsme připraveni na základě 120 podpisů poslanců přistoupit také k rozpuštění sněmovny a předčasným volbám.“
Výrazné gesto směrem k vládě
Pozoruhodné na tom je, že Bartoš i Fiala mají oba ze svého úhlu pohledu svým způsobem pravdu. Problém je ale v tom, že když vyjdeme z toho, co říká Ivan Bartoš, pravděpodobně dojdeme k závěru, že předčasné volby asi nebudou, protože se 120 poslanců nutných k rozpuštění sněmovny prostě nenajde. Kdežto, když jako východisko vezmeme slova Petra Fialy, tak to může dopadnout i jinak a v tuhle chvíli zkrátka nevíme jak.
Vyjádřit nedůvěru vládě bez toho, aby bylo zajištěno dostatečné množství poslanců k rozpuštění dolní komory parlamentu, je určitě krok do neznáma, u kterého předem netušíme, jak přesně skončí. S jistotou můžeme říct jen tři věci: na rozdíl od toho, co navrhuje předseda Pirátů, z toho s největší pravděpodobností vyplývá konkrétní čin, ke kterému by se opozice mohla přihlásit – tedy vyjádření nedůvěry vládě, k němuž by skutečně mohlo dojít.
Za druhé by šlo o výrazné a zásadní gesto směrem k Babišově vládě s nemalým symbolickým významem (byť samozřejmě nevíme, nakolik by ho občané ocenili ve volbách). A za třetí – nastalá situace by měla mnohé další konsekvence a důsledky a v neposlední řadě by právě pod jejich tlakem mohlo dojít i k tomu, co se bez vyjádření nedůvěry vládě nezdá být příliš možné – nalézt 120 poslanců na rozpuštění sněmovny a vydat se cestou k předčasným volbám.
V každém případě ale platí jedno: vítěze a poražené předčasných voleb budeme moci určit nejdříve po vyhlášení jejich výsledků. Z předčasných voleb v roce 2013 těžil tehdy do politiky vstupující Andrej Babiš. Z těch v roce 2021 může profitovat dvojice zmíněných koalic, ale třeba také někdo úplně jiný. Jejich předčasnost může stejně tak některým uskupením zkomplikovat vstup do sněmovny, jako naopak jiným dát impuls, na kterém se zvednou k nečekaným výkonům, a možná i nemile překvapí, jak velkou podporu voličů získají.