Bylo mi umožněno oficiální vyjádření k trestnímu řízení vedenému proti panu Eriku Tvrdoňovi, římskokatolickému knězi, potažmo k rozsudku.
Nejdříve uvádím moje celkové vyjádření:
„Trest odnětí svobody v trvání tří let je zoufale nízký, je to výsměch obětem. Pro mě bylo celé trestní řízení urputným bojem, který bych bez Boha nezvládla. To jemu patří největší dík. Velký dík také patří lidem, kteří mě neopustili, ale stáli při mně a všemožně mě podporovali. Hlavním důvodem, proč není v rozsudku zmíněna pedofilie, resp. hebefilie, je nemožnost vyčíst jakékoli údaje z výsledku penilní pletysmografie. Vyšetření bylo provedeno v rámci znaleckého posudku z oboru sexuologie, ale nezdařilo se provést kvůli velikosti penisu, jednu z elektrod nebylo možno na penis připojit. Znalec musel tedy při zpracování posudku vycházet pouze z rozhovoru, dotazníků a části spisu. Tolik k hebefilii.
Dále soud konstatoval, že skutky se staly tak, jak byly ve výpovědích poškozenými popsány. Kvalifikace trestného činu je věcí soudu. Ve finále je jedno, zda je pan Tvrdoň hebefil, či zda nemá deviaci a jenom zneužíval dospívající dívky. Rovněž není podstatné, zda se dopustil znásilnění, anebo jenom vyvíjel dlouhodobý sexuální nátlak, obojí je hnus. K dětské pornografii: Pan Tvrdoň dívku sám vyzýval, aby mu posílala fotky svého nahého těla, popř. intimních partií. Není pravda, že mu je dívka posílala sama z vlastní vůle, aby posoudil její zdravotní stav. Těch fotek bylo něco přes třicet, tedy zdokumentovaných z těch dvou měsíců, po které policie pana Tvrdoně sledovala. Každý den jednu fotečku, někdy se dívka vyfotit nestihla, a tak další den bylo foteček více… Za zneužívání osaháváním na nahém těle (prsa, přirození) dívce kupoval oblečení a další věci.
Není pravda, že policie vytáhla z SMS konverzace pikantnosti a seřadila je tak, aby budily dojem podezření ze sexuálního zneužívání. Policie na základě sledování podezřelého pomocí napojení na jeho mobilní telefony nacházela v době od prosince 2013 do 3. 2. 2014 každodenní SMS konverzaci mezi ním a nezletilou, která je ve spisu přesně z těch mobilních telefonů ofocena tak, jak skutečně proběhla, a to včetně data a času odesílání SMS. SMS zprávy na sebe navazovaly po jedno až dvouminutových intervalech, což odpovídá době potřebné k napsání a odeslání SMS. Je opravdu tak podstatné, zda soud konstatoval zneužití dítěte k výrobě pornografie a svádění k pohlavnímu styku, anebo zda celou krásnou činnost shrnul jako sexuální zneužívání? Pro mě je podstatné, že se skutky staly tak, jak jsme je my poškozené popsaly. Dále je pro mě důležitá skutečnost, že pan Tvrdoň nebude mít už možnost kněžského působení. Právě své povolání kněze zneužíval k páchání trestné činnosti. Propojoval věci duchovní s vynucenými sexuálními praktikami, což bylo rouhavé a odporné. Původně jsem měla v úmyslu uvést nějaký obecný komentář, nicméně je asi důležité, aby veřejnost viděla rub i líc mince.“
Dříve než se budu vyjadřovat k dotazům komentátora Jana Jandourka, okomentuji několik vyjádření pana Erika Tvrdoně, která uvádí ve výpovědích, skrze obhájce v závěrečných řečech a v rozhovoru na serveru Svobodné fórum.
V uvozovkách bude uvedeno vyjádření pana Tvrdoně, pod citátem bude můj komentář.
- „Odvolací soud v Pardubicích zkonstatoval, že nikdo nebyl vydírán ani znásilněn, nedošlo k výrobě a šíření dětské pornografie, odmítl jakoukoliv újmu na zdraví poškozených, odmítl i jakoukoliv léčbu mé osoby. Všechna obvinění, kvůli kterým jsem byl původně zatčen, padla.“
Je běžnou záležitostí, že odvolací soud má jiný právní názor než soud 1. stupně. Odvolací soud shledal, že se skutky staly přesně tak, jak byly v obžalobě popsány. Pouze žádal u dospělých poškozených překvalifikovat § 185 odst. 1,2 zákona č. 40/2009 Sb. (dále jen TZ – trestního zákona) na § 186 odst. 2 TZ a zároveň žádal doplnění důkazů. U nezletilé poškozené žádal 3 trestné činy (svádění k pohlavnímu styku, sexuální zneužití a zneužití dítěte k výrobě pornografie) kvalifikovat dohromady jako §187 odst. 1,2 TZ, u mladistvé poškozené použil tehdy platný §243 zákona č. 140/1961Sb. Shrnuto: Odsouzený spáchal trestné činy tak, jak byly popsány ve výpovědích poškozených i v obžalobě a v prvním rozsudku soudu 1. stupně, pan Tvrdoň se těch skutků dopustil; právní kvalifikace je věcí soudů. Respektování presumpce neviny se nevztahuje na média, čili se nelze divit, že bylo zveřejněno obvinění, obžaloba i rozsudek okresního soudu, a to včetně kvalifikace trestných činů. Chlípný farář, zvrhlý kněz? Bohužel bulvární plátky a komerční televizní stanice daleko od pravdy nebyly. Je mi líto.
- „Nejde pouze o konání slečny Panské. Jde i o různé skupiny lidí, kteří ji podporovali nebo jí pomáhali, lidí, kteří měli vazbu na soud v Havlíčkově Brodě i tamější policii. … To je velká záhada. (od koho dostala policie upozornění, na základě kterého začala podezřelého sledovat – pozn.) Tady se musíme podívat na Havlíčkův Brod, jaké tam vládne prostředí a propojení. Jako by Panská šla najisto. Já také nikdy nepochopím, jak je možné, že když přijde někdo s tak poměrně pochybným oznámením na policejní služebnu, je okamžitě nasazena sledovací skupina s mnoha policisty a odposloucháváním.“
Odsouzený má štěstí, že nejmenoval konkrétní osoby, se kterými jsem údajně od počátku byla propojena, ti lidé by na něj pak mohli podat trestní oznámení, čehož si je jistě vědom. Upřímně řečeno – mně samotnou by velice zajímalo, s kým vším jsem údajně propojena, jakým způsobem jsme se všichni společně s policií, státním zastupitelstvím, soudními znalci a soudem samotným proti panu Tvrdoňovi spikli. Takový komplot se jen tak hned nevidí (myšleno ironicky). Ve skutečnosti jsem se sama rozhodla podat trestní oznámení (dále jen TO), a sice až 9. 12. 2013, tj. 11 dní po posledním sexuálním násilí (ano, i sexuální nátlak je druhem sexuálního násilí). Proč tak pozdě? Nevěděla jsem, co mám dělat. Na půdě církve jsem situaci řešit nechtěla, protože jsem dobře věděla, jak bývají tyto záležitosti v církvi řešeny.
Sousedka mě doprovodila na pobočku PČR, počkala tam se mnou, než se dostavil vyšetřovatel, a dále jsem si už musela poradit sama. O podání TO věděli moji blízcí (otec a bratr, který v té době ještě žil), stáli při mně, ale na policii jsem musela podat TO a vysvětlení sama. První výslech trval téměř 7 hodin, druhý jenom 5 hodin. První, co bylo, si policie vyžádala od mobilního operátora výpis z telekomunikace jednak u mě, ale i u pana Tvrdoně. Učinila tak z toho důvodu, že jsem v podání vysvětlení uváděla skutečnost SMS komunikace mezi panem Tvrdoněm a mnou. Na základě tohoto výpisu zjistila, s kým pan Tvrdoň nejčastěji komunikuje, že nejsem zdaleka sama, s kým si psal přes 100 SMS za jednu noc apod., což bylo přinejmenším podezřelé vzhledem k oznámení, které jsem podala. To byl pravý důvod ke sledování jeho osoby a jeho mobilních telefonů. Vazba je jedno z předběžných opatření, pan Tvrdoň byl vzat do vazby podle § 67 písm. a, b, c, tedy vazba neslouží jako trest nebo důkaz o vině či nevině, ale je to předběžné opatření, aby obviněný/obžalovaný nemohl ovlivňovat svědky, pokračovat v trestné činnosti nebo mařit vyšetřování/řízení před soudem. Pana Tvrdoně policie zadržela jako podezřelého dle § 76 odst. 1,3 trestního řádu, aby mu zabránila v dokonání trestného činu sexuálního zneužití (§ 187 odst. 1,2 TZ), ke kterému se schylovalo, přičemž předtím již ve 3 případech proběhlo.
- K nezletilé odsouzený uvádí: „Ona a ani její matka nikdy nebyly předvolány k soudu. Nezletilé je dnes šestnáct let a klidně by se u soudu mohla sama vyjádřit a vyjasnit ta místa, které jsou sporná a která se dají vyložit úplně jinak. Dalším aspektem byl samozřejmě její tehdejší zdravotní stav. Trpěla vážným vychýlením hrudníku a potížemi s tím spojenými. Samozřejmě bez zdravotní dokumentace se moje jednání k ní ani nedá pochopit. Policie odmítla zdravotní dokumentaci zařadit do spisu s odůvodněním, že jsou to data nezletilé. Ten případ by se jim jinak úplně zhroutil. Tady bylo skutečně popřeno právo na obhajobu a porušena proporcionalita soudního řízení. Zda se ty věci skutečně staly nebo ne, tím se nikdo nezabýval, ani policie, ani soud.“
Nezletilá, se kterou byl podezřelý zadržen, byla vyslechnuta až druhý den po zadržení podezřelého. Výslech probíhal pomocí audiovizuální techniky, ve vedlejší místnosti seděla tehdejší obhájkyně obviněného Mgr. Jitka Michálková a kurátorka pro mládež OSPOD Marcela Šteidlová. Nezletilá poškozená neviděla obhájkyni, obhájkyně viděla i slyšela pomocí audiovizuální techniky. Vyšetřovatel zapisoval do protokolu přesně to, co nezletilá poškozená řekla. Poté následovaly otázky vyšetřovatele, zaznamenány v přesném znění do protokolu, odpovědi nezletilé poškozené taktéž. Obhájkyně kladla otázky přes audiovizuální techniku, opět otázky i odpovědi doslovně zaznamenány do protokolu. Na stejném principu později probíhaly výslechy dalších poškozených. Audiovizuální záznamy jsou ve spisu. Výslechy probíhaly dle §101, § 102 trestního řádu. Před soudem měla poškozená, která v inkriminované době byla nezletilá, právo odmítnout svědeckou výpověď podle § 100 odst. 2 trestního řádu, tohoto práva využila. Zdravotnickou dokumentaci nezletilé osoby soud nemůže použít bez souhlasu jejího rodiče nebo zákonného zástupce. Z mnou uvedeného plyne, že nebylo porušeno ani právo obžalovaného na obhajobu, ani zákonný postup při výslechu nezletilé.
Nyní se budu vyjadřovat k dotazům komentátora Jana Jandourka.
Otázky komentátora Jana Jandourka:
Celý proces je v podstatě založen na důvěryhodnosti svědků. Můžete se vyjádřit k tomu, co zaznělo jako součástí obhajoby ohledně vašeho případu? V obhajobě bylo řečeno: „Je třeba zdůraznit, že poškozená má přiznán důchod III. stupně… Z posudku, který poškozená předložila, je ovšem zřejmé, že poškozená je invalidní, přičemž v posudku je uveden posudkový závěr, ‚že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole 7c? přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 70%. Citované ustanovení uvádí, že se jedná o poruchy osobnosti, přičemž ost. 7 cj uvádí, že se jedná o ‚těžké postižení s těžkým narušením většiny aktivit, funkčně významné poruchy osobnosti provázené jiným závažným duševním postižením, těžké porušení adaptability, kdy se psychopatologické projevy blíží jiným závažným duševním poruchám (simplexní schizofrenii, schizoidní poruše atd.‘). Obecně lze konstatovat, že invalidita III. Stupně se přiznává pouze u těžkých forem onemocnění a z posudku o invaliditě je zřejmé, že se jedná o onemocnění psychické.“ Jak to bylo s vašim zdravotním stavem v době vámi nahlášeného činu? V obhajobě dále zaznělo: „O obsahu posudku o invaliditě dále vyplývá, že poškozená měla být ‚oběť sexuálního násilí v r. 2010. v r. 2010 symptomatologie paranoidní schizofrenie, ex post zjištěno, že v té době byla obětí sex. násilí.‘ Z posudku tedy vyplývá podezření, poškozená měla být obětí údajného jiného sexuálního násilí, protože projednávaný případ se týká doby pozdější.“ O co se tedy jedná, měla jste tedy nějaký intimní poměr ještě před událostmi, které se staly předmětem soudu v případě Erika Tvrdoně? Pokud jste byla obětí nějakého násilí, hlásila jste to policii? Kromě toho je tu ještě další záležitost: „Při posouzení věrohodnosti Petry Panské nelze přehlédnout ani tu část výpovědi, kde svědkyně uvedla, že ‚začala mít psychické problémy, svíjela se v křečích, vykřikovala urážky Boha, Panny Marie a svatých a v této souvislosti se pokusila vyhledat pomoc psychiatra MUDr. Šťastné, kde svoje problémy zveličovala, protože potřebovala finanční zajištění a byl jí přiznán invalidní důchod‘. Z této části výpovědi je zřejmé, že svědkyně přizpůsobuje skutečnost tak, jak potřebuje – když chce dosáhnout přiznání invalidního důchodu, pak své potíže zveličí, když chce, aby dosáhla požadovaného odškodnění ve výši půl milionu korun, je zdravá.“ Je to tedy tak? Že pro potřeby invalidního důchodu jste hodně nemocná a pro potřeby soudu jako důvěryhodná svědkyně jste v pořádku? Byla jste nějak psychiatricky vyšetřena v době soudu, aby bylo možno posoudit váš zdravotní stav v době vámi uváděného sexuálního zneužívání? K otázce, zda pedofilie ano, nebo ne, vy vycházíte zřejmě jen z prvního posudku Mudr Zbytovského s tím, že vyšetření nebylo možno z technických důvodů provést, ovšem další posudek Mudr Zvěřiny tvrdí jednoznačně, že o žádnou pedofilii nešlo a soud se nakonec přiklonil k tomu, že žádná povinná léčba není nutná. Že nejde o pedofilii, na tom se ostatně oba znalci u posledního soudu v Pardubicích shodli. Proč to tedy uvádíte? Takhle to budí dojem, že tam pedofilie být mohla, jen se to nedalo zjistit, to je ovšem zavádějící tvrzení.
Jen bych doporučoval, abyste otázky velikosti penisu nějak opsala, protože nejsme médium, kde se chceme zabývat těmito věcmi. Já jsem taky z obhajoby vynechal argumentování ohledně velikosti penisu a jestli bylo světlo a tma atd., byť když někdo uvedl, že byl čtyřikrát ve čtyřech dnech znásilněn, je to okolnost zvláštní.
Můj komentář:
V otázce duševního stavu, obecné a specifické věrohodnosti poškozeného v postavení svědka jsou pro soud relevantní znalecké posudky, které ve spojení s výpovědí svědka tvoří nepřímý důkaz. S tím souvisí § 105 trestního řádu (dále jen TŘ), podle kterého byli znalci přibráni, dále § 106 TŘ o předvolání znalce a § 107 TŘ o vypracování znaleckého posudku. V mém případě první znalecký posudek zpracoval MUDr. Marius Byss, psychiatr a soudní znalec, dále PhDr. Jaroslav Veselý, psycholog a soudní znalec. Shledali, že jsem v době inkriminované ani v době zpracovávání znaleckého posudku netrpěla duševní nemocí ani poruchou osobnosti. Moje osobnost je pouze akcentovaná, konkrétně zvýšeně úzkostná, emočně labilní, s pithiatickými rysy a potřebou opory. Nejedná se však o poruchu osobnosti, pouze o akcentaci. Obecná a specifická věrohodnost, tzn. věrohodnost mé osoby a věrohodnost mé výpovědi byly znaleckým posudkem potvrzeny. Oba dva znalci byli vyslechnuti při hlavním líčení dne 10. 2. 2015, přičemž MUDr. Marius Byss byl opětovně vyslechnut při hlavním líčení dne 26. 2. 2015 právě kvůli údajně rozdílným faktům ve znaleckém posudku a posudku o invaliditě. Na tento výslech byla vyloučena veřejnost, nicméně ve veřejném vyhlášení rozsudku je uvedena část z vyjádření Maria Bysse takto: „Posudek o invaliditě není v rozporu se znaleckým posudkem. Jde o odeznělý stav, který je posouzen jako dekompenzace osobnosti. Není hodnocen intelekt, není vyjádřeno, že by byla vztahovačná, zda je věrohodná, nic to nenarušilo.“
Na svém znaleckém posudku znalec MUDr. Marius Byss trvá. Znalec nedokáže posoudit procento poklesu pracovní schopnosti, denních aktivit. Obraz dekompenzace osobnosti byl takový, že se to podobalo schizofrenní psychóze. Tolik k vyjádření znalce k údajným nesrovnalostem posudku o mé invaliditě se znaleckým posudkem.
Na žádost obhajoby, ale i kvůli posouzení zhoršení mého zdravotního stavu byl vypracován nový znalecký posudek znalcem z oboru školství a kultura, zdravotnictví – psychologie a psychiatrie PhDr. Petrem Goldmannem. Znalec byl vyslechnut při hlavním líčení 11. 8. 2015. Znalec mj. uvádí, že jsem inteligentní v pásmu širšího průměru, silně nábožensky orientovaná a osobnostně křehká. To se projevuje výraznou tendencí podléhat formálním i neformálním autoritám. Dále znalec uvádí, že jsem po smrti matky trpěla poruchou přizpůsobení s úzkostnými rysy a přidruženou asociativní poruchou, konkrétně F 44.3 Trans a stavy posedlosti. S tím souvisely stavy, které jsem mívala v kostele při mši sv. (křeče, svíjení se, křik, rouhavá slova apod.) Dle znalce můj zdravotní stav v srpnu 2015 odpovídá dg. F 43.1 Posttraumatická stresová porucha v lehčím stupni. Znalec uvedl, že spouštěčem PTSD byla distorze mezi jednáním kněze, v němž jsem viděla církevní autoritu, a náboženským slovním doprovodem z jeho strany (jde o ono nechutné propojování sexuálního nátlaku s náboženskými řečmi – moje pozn.) Moji obecnou i specifickou věrohodnost i tento soudní znalec potvrdil, poznamenal, že obecná věrohodnost může být narušena zvýšenou sugestibilitou v kontaktu s autoritou. Specifickou věrohodnost, tj. věrohodnost výpovědi, hodnotil jako zcela dobrou.
Podle § 89 odst. 2 TŘ je svědecká výpověď potvrzená znaleckým posudkem brána jako důkaz. Dokážu pochopit, že se tato právní skutečnost nemusí odsouzenému líbit, to už však není problém soudního řízení, ani můj.
Pokud by soudní znalec vypracoval nepravdivý znalecký posudek, anebo křivě vypovídal, spáchal by trestný čin dle § 346 TZ.
K důkazům – pokud nejsou k dispozici přímé důkazy, postačí řetězec na sebe navazujících důkazů nepřímých. Znalecké posudky byly jedním z důkazů, nikoli jediným důkazem. Byly hodnoceny stejnou vahou jako ostatní důkazy.
V r. 2010 jsem se nestala obětí žádného sexuálního násilí. Chybně uvedený rok nejspíše souvisí s tím, že jsem lékařce špatně nadiktovala, anebo lékařka špatně napsala. Proč je v posudku o invaliditě uveden rok 2010, se už těžko dozvím.
Můj soukromý život by neměl být probírán v rámci trestního řízení, protože nejsem obviněná/obžalovaná, ale poškozená. Probírání mého intimního života v médiích leccos vypovídá o kvalitě toho kterého média. Ano, měla jsem intimní vztah s mužem, je to kněz. Tato záležitost je však pro mě uzavřena, protože jsem ji několikrát vyznala ve svátosti smíření a hlavně ten život ve hříchu již dávno netrvá. Více se nebudu vyjadřovat.
Bylo mi navrhnuto nějak opsat nebo obejít poznámku o velikosti penisu exploranda. Neučiním tak, protože zrovna tato skutečnost byla pro zpracovávání znaleckého posudku z oboru sexuologie jednou ze stěžejních. Kvůli ní nebylo možno provést vyšetření penilní pletysmografie, jak jsem již zpočátku uvedla. A ano, také z toho důvodu nebylo možno spolehlivě prokázat přítomnost/nepřítomnost sexuální deviace, v tomto případě hebefilie. Nevím, co znalec MUDr. Jan Zbytovský vypovídal při veřejném zasedání odvolacího soudu 11. 10. 2016, protože z tohoto jednání ještě nemám protokol. Nemohu se tedy k jeho výpovědi vyjadřovat. Vypovídal ale při hlavním líčení 10. 2. 2015 a byl dovyslechnut při hlavním líčení dne 4. 7. 2015, jeho výpovědi se shodují. V obou případech konstatuje hebefilní sklony exploranda a navrhuje sexuologickou léčbu ambulantní formou. Rovněž se nemohu vyjadřovat k odůvodnění rozsudku odvolacího soudu ze dne 11. 10. 2016, protože mi ještě nebylo doručeno. Tím chci naznačit, že nevím, proč odvolací soud neuložil žádnou sexuologickou léčbu, a tudíž se k tomu nemohu ani vyjádřit. Pro pravomocný rozsudek jako takový opravdu není podstatné, jestli je odsouzený Erik Tvrdoň hebefil, či není, podstatné je, že zneužíval dospívající děvčata.
Závěrem chci zdůraznit, že jsem nikdy nebyla zbavena svéprávnosti, nikdy mi nebylo odebráno podpisové právo. Opatrovník mi přidělen být nemůže, protože jsem sama ustanovena jako opatrovník svého druhého, dosud žijícího bratra.
To je vše, co jsem chtěla oficiálně k celé kauze uvést.
