Letadlo Suchoj Superjet 100-95. FOTO: commons.wikimedia/GNU Free Documentation License 1.2/Aktug Ates
FOTO: commons.wikimedia/GNU Free Documentation License 1.2/Aktug Ates
Letoun Suchoj Superjet 100 (SSJ100) společnosti Gazpromavia se v pátek 12. července zřítil nedaleko Kolomny. Letadlo odstartovalo z Luchovic u Moskvy, kde se nachází letecká továrna. Sedm minut po startu vyslalo nouzový signál, začalo rychle ztrácet výšku a zmizelo z radarů. Letadlo spadlo poblíž obce Bolšoje Karasjovo v Moskevské oblasti a celá jeho posádka zahynula. Co tuto katastrofu může odlišovat od jiných, je to, že za pádem stroje mohou vzdáleně být „geopolitické“ příčiny. Tedy technické problémy dané západními sankcemi proti Rusku.
List Novaja Gazeta Europe rozebírá, v čem jsou specifické problémy letadla Superjet, které jsou zakódované už do jeho vzniku. Je citován list Kommersant, který spekuluje, že havárii s největší pravděpodobností způsobila technická závada, nikoliv jednání pilotů. Podle listu mohl selhat jeden nebo dva motory SaM146, které Rusko a Francie vyrobily speciálně pro tento model. Náhradní díly pro tyto motory se kvůli sankcím přestaly do Ruska dodávat od roku 2022. Mohly samozřejmě selhat i další systémy a havárii mohlo způsobit cokoli: srážka s ptáky nebo například tankování nekvalitního paliva, to ještě vyšetřování ukáže.
Bez ohledu na konkrétní katastrofu je zjevné, že pro značku Suchoj nastaly kvůli sankcím těžké časy. „Předválečné“ modely jsou kvůli sankcím drahé a obtížně udržovatelné a domácí letecké společnosti spěchají s hledáním nových řešení. Nové a „plně ruské“ Superjety byly úspěšně otestovány, ale ještě nějakou dobu létat nebudou.
Suchoj Superjet 100 (dříve nazývaný Russian Regional Jet) byl téměř symbolem nové doby. Bylo to první sériově vyráběné civilní letadlo v Rusku po roce 1991 a byl zamýšlen jako moderní regionální proudové letadlo. Ke spolupráci byli přilákáni zahraniční giganti: Boeing, jehož specialisté se zabývali marketingem, a francouzskou korporaci Snecma, která měla spolu s domácí NPO Saturn vyvinout motor. Konkurenční projekty Tu-334/Tu-324 konstrukční kanceláře Tupolev byly odsunuty a zmizely ze scény.
Podle zjištění Financial Times se ruskému civilnímu letectví nedaří. Novináři zjistili, že po roce 2022 se většina zahraničních součástek do Ruska pašuje nebo obchází sankce. „Legendární letecký sektor země, plný velkých jmen, jako jsou Suchoj, Tupolev a Iljušin, nyní závisí na řadě malých řemeslných dodavatelů, z nichž mnozí sídlí ve Spojených arabských emirátech,“ píší FT. Některé díly se dodávají velmi originálním způsobem, například přímo v kufru. Tak se v červenci 2022 na letišti Vnukovo v zavazadle jednoho z cestujících našla „inerciální referenční jednotka leteckých dat“ (ADIRU). Jedenáctikilogramové zařízení v hodnotě čtyřiceti tisíc dolarů, které bylo určeno pro společnost S7 Airlines. V průběhu roku 2022 společnost S7 obdržela dalších deset jednotek ADIRU, které byly do Ruska přivezeny v kufrech.
Vadim Lukaševič, bývalý konstruktér konstrukční kanceláře Suchoj a letecký expert, v komentáři k havárii letadla u Moskvy pro list Novyje Izvestija uvedl, že je příliš brzy na vyvozování závěrů, ale faktem je, že letadlo, které se zřítilo v Moskevské oblasti, bylo vyrobeno v roce 2014, tedy v době před sankcemi. To znamená, že se ze 70 procent skládalo ze zahraničních komponentů. „To, co dělalo projekt Suchoj Superjet 100 jedinečným a výnosným, ho zabilo. Kvůli sankcím a nemožnosti letoun plně udržovat se stal drahým a nebezpečným,“ konstatuje Novaja Gazeta.
Co bude dál? Chystají se nové modely SSJ, které kde by se údajně mohlo podařit „nahradit dovoz“ z 97 procent. Jenže budou nejspíš příliš drahé, takže ruské letecké společnosti hledají alternativy.
Například letos v červenci se Aeroflot rozhodl „transformovat dohodu“ s OAK (výrobcem SSJ) a odmítl nákup nových Superjetů ve prospěch letounů MS-21 vyvinutých korporací Jakovlev, jejichž výrobu úředníci slibují do roku 2025. Ty budou sotva levnější než Suchoje, ale již od počátku byly plánovány tak, aby byly odolnější vůči tlaku sankcí.
„Již v roce 2014 ministr průmyslu Manturov uvedl, že předpokládaný podíl ruských komponent v tomto letounu bude 50 procent a do zahájení sériové výroby dosáhne 80 procent. Od roku 2022 mají konstruktéři MS-21 nový cíl, a to 97 procent. To jsou krásná čísla. Ale zahájení výroby se kvůli tomu neustále odkládá,“ uzavírá Novaja Gazeta Europe.
Na ruském leteckém průmyslu i provozu aerolinek se tak projevuje, co experti očekávali. Sankce se začnou projevovat po delší době, ale jejich dopad pak bude vážný.
