Tady ještě postaru. Na Rudém náměstí v Moskvě proběhlo slavnostní uvedení do řad mladých pionýrů. Účastníci u mauzolea Vladimíra Iljiče Lenina na Rudém náměstí v Moskvě v roce 2010. FOTO: commons.wikimedia.org/Ruslan Krivobok/CC BY-SA 3.0
FOTO: commons.wikimedia.org/Ruslan Krivobok/CC BY-SA 3.0
Ruské ministerstvo obrany vzalo sirotky z internátní školy v Černci v Ivanovské oblasti na projížďku na odpalovacím zařízení mezikontinentální balistické rakety Jars s jadernou hlavicí. „Stalo se tak jako novoroční dárek,“ uvedlo ministerstvo na svých internetových stránkách.
Web Radio Svoboda píše: „V rámci charitativní akce byly děti přivezeny do vojenské jednotky poblíž města Teikovo, kde si ji prohlédly a dostaly dárky od Dědy Mráze. Údajně se tak stalo v reakci na dopis jednoho z žáků sirotčince. Ministerstvo uvedlo, že se k vojákům obrátil se slovy: ‚Děkuji vám za to, že plníte sny!‘
V rámci kampaně ‚Jolka přání‘ v roce 2021 ministerstvo obrany umožní dětem projet se na tancích, oblékne je do přilby vojenské policie a neprůstřelné vesty a dá jim fotbalový míč podepsaný velitelem výsadkových sil. Čtrnáctiletá dívka ze Stavropolu zorganizovala střelbu na terč pro výsadkový kozácký pluk. Všechny tyto akce jsou uvedeny na internetových stránkách ministerstva obrany.“
Zprávu komentovali sami Rusové dost nevybíravě. Jeden vzpomínal, že si na dvoře jako děti taky hráli „na válku“. Dospělí, kteří to zažili, to ale viděli jinak: „Pro muže z fronty byla válka tragédií, kategoricky ji odmítali.“ Další konstatuje, že až tihle chlapci vyrostou, armáda jim dá zinkový oblek, což je narážka na rakve, v kterých potichu z různých ruských zahraničních expanzí vozí armáda padlé domů. Jeden čtenář v tom vidí známky fašismu, protože není normální „vozit mladou nastupující generaci na smrtících vozech“.
Jde o dlouhodobý trend, který sahá až do dob Sovětského svazu, kdy se válka stala kultem, a nic se na tom nezměnilo ani poté, co se komunistický žalář národů konečně rozpadl.
Irina Sedová, expertka Krymské skupiny pro lidská práva, již před třemi lety uvedla, že například z mladých Krymčanů se už stávají poslušní Rusové. „Krymská mládež se snaží zapojit do všech oblastí života Ruské federace. Když jsem prováděl výzkum militarizace vědomí, viděl jsem, že se na ni z rozpočtů všech úrovní vyčleňují obrovské částky. Mladí lidé jsou všemi možnými způsoby přesvědčováni, aby sloužili v ruské armádě a nyní také v některých propagandistických jednotkách, v ‚Mediální stráži‘. Nejdůležitější je, že ruské úřady se snaží vymazat individualitu a vychovat generaci neschopnou kritického myšlení. Když se děti účastní polovojenských shromáždění, pochodují ve formaci a v uniformách. To vše je doprovázeno nenávistnou propagandou a nenávistnými projevy. Existuje i taková strašidelná směs: ruská pravoslavná církev poskytuje granty na výcvik ‚pravoslavných rozvědčíků‘. Jednodušší je vyjmenovat, kdo na Krymu není militarizován. Ukrajina musí této propagandě čelit.“
Protože přítomnost za mnoho nestojí, je třeba se obracet k minulosti, která je líčena jako vždy jen slavná a bez poskvrny. kdo se na této mytologizaci nepodílí, je prostě odstraněn. Tento týden byl soudem zakázán Memorial, organizace, která už od dob Michaila Gorbačova mapovala zločiny stalinského režimu. Stalin je ale dnes líčen opět jako geniální vojevůdce a vítěz „Velké vlastenecké války“. Kdo by chtěl připomenout Gulag a miliony mrtvých, pakt Ribbentrop-Molotov, vraždu Poláků v Katyni, hladomor na Ukrajině, je nejspíš fašista a zahraniční agent.
Je těžké vést dialog s někým, kdo jeví známky duševních deformací.
