V poslanecké sněmovně ve čtvrtek proběhla důležitá jednání, která se protáhla až do pozdních nočních hodin. Na 18hodinové schůzi se řešila tři klíčová témata: prodloužení nouzového stavu, evidence skutečných majitelů a superhrubá mzda. Deník FORUM 24 celý průběh jednání sledoval a přinášíme přehled toho nejdůležitějšího, co se během dlouhého poslaneckého dne odehrálo.
Sněmovna chválila prodloužení nouzového stavu do 12. prosince, vynětí výjimky ze zákona o evidenci skutečných majitelů, která by chránila Andreje Babiše, po půlnoci pak také zrušení superhrubé mzdy a zvýšení slevy na poplatníka.
Prodloužení nouzového stavu
Ve věci prodloužení nouzového stavu došlo v poslanecké sněmovně ke konečnému rozhodnutí až po téměř deseti hodinách od zahájení jednání. Vláda sice žádala sněmovnu o prodloužení o 30 dnů, nakonec však bylo schváleno kompromisní datum do 12. prosince 2020. Šlo o návrh KSČM.
„Zázrak jménem Faltýnek zase něčím uplatil komunisty. Nouzový stav prodloužen (ne našimi hlasy) do 12. 12. 2020,“ uvedl předseda STAN Vít Rakušan. Reagoval tak na fakt, že komunisté ještě v dopoledních hodinách zaujímali velmi nerozhodné, až odmítavé stanovisko k prodloužení nouzového stavu. Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček dokonce zkritizoval vládu (kterou jeho strana podporuje), že nespolupracuje v rámci Ústředního krizového štábu.
„Přišli jsme za ministrem vnitra, jestli budeme opět moct být nominováni do štábu, jako na jaře. Bylo nám řečeno, že si to nepřeje premiér. Vy potřebujete naše hlasy, a jestli je vám tak zatěžko, abychom měli informace z Ústředního krizového štábu, tak nevím, jak chcete vládnout,“ řekl Ondráček.
Ve sněmovně byl během dne přítomen také ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), který se snažil vysvětlovat důvody, proč je prodloužení nouzového stavu nezbytné. Opoziční politici však přicházeli s kritikou mj. opatření v Protiepidemickém systému (PES) a nejasností, které do celé věci vnášel ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) se svými novými úpravami provozů některých prodejen.
Blatný uvedl, že systém nehodlá nijak měnit. Jde prý o snahu, jak se ucházet o důvěru občanů. Při páteční diskuzi na vládě prý doporučí, aby nebyly prováděny změny v krátkých časových intervalech.
Opoziční strany ODS, KDU-ČSL a TOP 09 mezitím na tiskové konferenci během jednání o prodloužení nouzového stavu představily vlastní devítičlenný expertní tým, který bude každý týden představovat konkrétní návrhy na řešení současné krize.
Strany také uveřejnily výzvu vládě v souvislosti s přijímáním dalších protikoronavirových opatření, a naznačily tím další užší spolupráci v rámci nově vzniklé koalice.
„Vznik společného týmu pokládám za jasný a zřetelný důkaz toho, že už dnes umíme najít společnou řeč a že jsme skutečně konstruktivní opozice, která nehledá výmluvy, ale řešení pro cestu z krize,“ řekla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
S ostrým projevem kritizujícím vládní opatření předstoupil před zákonodárce předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Podmínky pro podnikatele by podle něj měly být rovné a spravedlivé. „Vláda zřejmě miluje velké obchodníky. Nemohu si zajít koupit knihu do svého oblíbeného malého knihkupectví. Ale mohu si ji koupit v hypermarketu. Nemohu si jít koupit obuv do malého krámku s obuví, kde jsem zvyklý nakupovat, mohu si tu samou obuv koupit v hypermarketu. Co to je za přístup? (…) Skutečně si myslíte, že v těch hypermarketech se dodržuje rozestup dva metry? Byli jste tam někdy v pátek nebo v sobotu? Ne ve vládní limuzíně, ale tak, aby vás nepoznali, v civilním oblečení. Opravdu si myslíte, že to tak je?“ hovořil Stanjura k vládním představitelům.
Podle opozice by nouzový stav neměl být normou. Okolo půl šesté odpoledne však k odhlasování jeho prodloužení došlo – na 22 dní. „Pokud se nestane zázrak, žádost o prodloužení nouzového stavu a dnešní debatu si zopakujeme za tři týdny,“ obává se přesto vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Výjimka v evidenci skutečných majitelů, která by pomáhala Babišovi
Návrh zákona o evidenci skutečných majitelů obsahoval kličku, která se týkala svěřenských fondů. Tuto úpravu do sněmovny poslala vláda, přičemž výjimka přímo souvisela s předsedou této vlády Andrejem Babišem, jemuž by dopomohla k tomu, aby se nemusel oficiálně přiznat jako skutečný majitel holdingů Agrofert a SynBiol a jejich součástí.
To se pochopitelně nelíbilo opozici. Lidovecký poslanec Marek Výborný proto přinesl návrh, který ze zákona vypouští sporný odstavec o svěřenských fondech a přejímá tak předlohu směrnice Evropského parlamentu, která tuto spornou pasáž neobsahuje. Výborný sdělil, že chce hrát férovou hru vůči všem a nikoho žádným způsobem nezvýhodňovat.
Podle ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) byl tento dodatek prý „velmi démonizován“. „Chci ujistit, že se nejednalo o žádnou intriku nebo nějaký cíl tam vsunout něco, co je nepatřičné. Jednalo se skutečně o zpřesňující ustanovení a mohu říct, že na něm netrvám,“ uvedla Benešová.
Poslanci odstranění výjimky schválili a zákon zamíří do senátu. „Sněmovna podpořila můj návrh, aby pro určení skutečných majitelů platila stejná pravidla pro všechny, tedy i svěřenské fondy. Žádná výjimka pro Andreje Babiše nebude. Padni komu padni,“ okomentoval schválení svého návrhu poslanec Výborný.
Zrušení superhrubé mzdy
Teprve po sedmé večerní se poslanci dostali k debatě o superhrubé mzdě. I ta přinesla zajímavé a vyostřené názory některých poslanců. Pozměňovací návrh premiéra Andreje Babiše navrhuje zrušení superhrubé mzdy a zavedení 15procentní daně z hrubé mzdy. Kritika proudí od STAN, Pirátů, KDU-ČSL, komunistů, ale i koaliční ČSSD. Mají výhrady, protože by tato změna připravila státní pokladnu o 90 miliard korun.
Debatu zahájila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), která prohlásila, že poslanci hlasují o „největším snížení daní v novodobé historii“.
Návrh Andreje Babiše se rozhodla podpořit ODS, která o zrušení superhrubé mzdy dlouhodobě usiluje. „Lidé nás volili s naším programem a klíčovým slibem, že zavedeme 15% daň a zrušíme superhrubou mzdu. Máme to modré na bílém ve všech programech posledních let. Využijeme příležitosti a daně snížíme! My slovo držíme, můžete se spolehnout,“ uvedl předseda strany Petr Fiala.
K tomuto stanovisku se vyjádřil šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. „Pan Petr Fiala teď obhajuje Babišův návrh slovy, že je to dobrý návrh, protože když se zadlužíme o 80 miliard navíc, bude mít např. hasič ročně o 23 tisíc víc. Tak to jsme ‚troškaři‘. Kdybychom se zadlužili o 160 miliard navíc, mohl by mít hasič o 46 tisíc víc. A to by bylo ještě lepší!“ napsal na twitter.
Podle hnutí STAN a Pirátů tento návrh způsobí dluhovou zátěž a zásah do rozpočtů obcí, měst a krajů. Nelíbí se jim propad příjmů státního rozpočtu o 90 miliard. „Vláda v podstatě navrhuje vybrakování příjmů státu, už vlastně rezignovala na to, že tady bude ANO vládnout příští volební období, přístup ‚po nás potopa‘. Myslím, že bychom to neměli podpořit,“ řekl za Piráty předseda jejich poslaneckého klubu Jakub Michálek.
„Žádal jsem při projednávání daňového balíčku, ať paní ministryně Schillerová na konkrétních příkladech lidí, co mají průměrné příjmy, děti a například hypotéku, prokáže, že je zrušení superhrubé mzdy tak výhodné, jak to prezentuje. Nic, mlčela, protože by to argumentačně prohrála,“ vyjádřil se předseda lidovců Marian Jurečka.
Po vleklé a emotivní debatě však poslanci Babišův návrh po půlnoci schválili. Poslanci jednali do jedné hodiny ranní. „Po letech vytrvalého úsilí jsme prosadili náš návrh a superhrubou mzdu se podařilo zrušit. A co to znamená? Každý zaměstnanec bude mít o přibližně 7 % čistého navíc!“ pochvaloval si předseda ODS Petr Fiala.
Miroslav Kalousek si však za svou kritikou stál i nadále a ve sněmovně hovořil až do dvou hodin ráno: „Je to takový nesmysl, takový amatérismus. Za to ponesete odpovědnost, já vám to budu připomínat, dokud budu živ. Nebudu už členem sněmovny, ale budu vám vždycky říkat, že jste tento den rezignovali na udržitelnost penzijního a zdravotního systému. A to protože jste se rozhodli salámovou metodou odhlasovat hloupý a populistický Babišův návrh,“ prohlásil.