Ani ve středu sněmovna nezvolila čtyři nové členy do Rady České televize. Na schůzi však zazněly velmi ostré výroky jak od opozičních politiků, tak z řad členů vládního hnutí ANO. Opoziční politici požádali před volbou o přestávky svých klubů tak, aby k volbě nemohlo dojít. Stále totiž nebyly zodpovězeny zásadní otázky, které narážejí na riziko ohrožení nezávislosti České televize. Obavy vzbuzují kontroverzní postavy podezřelé z napojení na politické zákulisí. Deník FORUM 24 přináší nejzásadnější momenty schůze.

Na Českou televizi a jejího generálního ředitele Petra Dvořáka vyvíjí část radních nemalý tlak. Je ohrožena nezávislost tohoto klíčového veřejnoprávního média a to je důvodem, proč se opozice snaží volbu radních blokovat. Požadují prostou věc: aby členové působili v radě v souladu se zákonem.

Na uspěchání volby má podle opozičních politiků mimořádný zájem hnutí ANO, komunisté a SPD – politické subjekty, které si do mediálních rad prosazují svoje kandidáty a mají na ně vliv. Tato sněmovní většina prokázala odhodlání hlasovat o nových členech do Rady ČT při 183. hlasování, na kterém se rozhodovalo, zda bod volby radních přerušit.

Návrh zamítla drtivá většina členů hnutí ANO (61 poslanců), všichni přítomní členové SPD, téměř všichni komunisté a nezařazení poslanci. „Ta snaha provedení volby Radních ČT je až podezřelá,“ komentoval pirátský poslanec Tomáš Martínek.

Na plénu pak přečetl dopis členů happeningu na podporu nezávislosti České televize. Požádal, aby volbu nových radních sněmovna odložila „za horizont parlamentních voleb“. V dopisu mj. zaznívá výzva, že by poslanci měli z Rady ČT odvolat členy, kteří působí v rozporu se zákonem.

Unáhlený výběr nových členů je podle opozice ohrožením nezávislosti ČT. „Z vyjádření vybraných kandidátů před volebním výborem i z jejich CV lze očekávat, že posílí hlasovací většinu v Radě ČT, která usiluje o odvolání generálního ředitele ČT Petra Dvořáka a o likvidaci kritických pořadů Otázky Václava Moravce, Reportéři ČT, 168 hodin a dalších,“ prohlásil Martínek. Právě zmiňované pořady vadí vládním stranám, extremistickým politickým subjektům a Hradu, protože jsou podle nich příliš kritické a jednostranné.

Hlasovat veřejně, či hlasovat tajně?

Velkou debatu rozpoutal Martínek svou výzvou o veřejném hlasování, jež by bylo transparentní a odhalilo by, kterého kandidáta jaký politik volil. To se nelíbilo komunistům ani SPD. „Já bych nerad, abychom volili pod tlakem, že když zvolím špatně, že si na mě někdo ukáže. Podporuji tajné hlasování, protože tam je svobodnější rozhodnutí,“ odůvodnil komunista Pavel Kováčik.

Zákon o jednacím řádu poslanecké sněmovny ovšem hovoří jinak. „Výchozí princip je veřejné hlasování, pokud zákon nestanoví jinak nebo pokud sněmovna nerozhodne jinak,“ vysvětlil místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti).

K opozičním poslancům, prosazujícím veřejné hlasování, se přidali i někteří členové ČSSD. Hájili tím transparentnost volby. „Domníváme se, že v tomto případě je na místě jedině veřejná volba, aby všichni občané, kterým ta televize vlastně patří, mohli vidět, jak ti, které poslali do poslanecké sněmovny, hájí jejich zájmy a koho volí,“ sdělil sociální demokrat Roman Sklenák.

„To, že se volí veřejně, jsme si zažili v letech 1948 až 1989,“ pronesl poslanec Bláha z hnutí ANO.

Lipovská jako „bytostně politický člověk“

Před sněmovnu také předstoupil s rozsáhlým projevem lidovecký poslanec Jan Bartošek. „Proklamovaná podpora nezávislosti médií, veřejné služby dostala velmi zvláštní podobu. Stačí se podívat na současnou situaci v mediálních radách. U některých mediálních radních byste narazili na vyjádření, která nejsou podporou nezávislosti nebo konstruktivní kontrolou médií, ale snahou o podkopání jejich demokratických hodnot,“ hovořil na plénu a zdůraznil, že by právě sněmovna měla působit jako pojistka demokratického směřování. O to důležitější to podle něj je v období před podzimními volbami.

„Paní Hana Lipovská je bytostně politický člověk, který reprezentuje a intenzivně propaguje vyhraněné politické zájmy,“ poukázal na působení jedné z členek Rady ČT, která provozuje svůj „Institut svobody a demokracie Hany Lipovské“. „Je to sice z formálního hlediska zapsaným ústavem, de facto však působí jako politicky zaměřený spolek, jehož účelem je na jedné straně propaganda skupiny politických názorů,“ obává se Bartošek.

Je přesvědčen, že je nutné Lipovskou odvolat z funkce radní. „Její politická činnost je sama o sobě v demokratickém právním státě možná a přípustná, ale z hlediska atributů nezávislosti ČT nepřijatelná,“ vysvětlil.

Poslanec hnutí ANO Aleš Juchelka na něj za tento projev zaútočil. „U mě jste tímto projevem a obžalobou Hany Lipovské klesl na úplné politické dno. Jste demagog, manipulátor a lhář. Styďte se,“ opřel se do Bartoška.

Ten na to později reagoval: „Možná že pro váš žaludek je snesitelnější premiér ve střetu zájmů, se kterým se v Evropě nikdo nebaví, nebo nátlak na nejvyššího státního zástupce od ministryně spravedlnosti, který radši odstoupí.“

Hrozí ovládnutí ČT

Tato ostrá odpověď přinutila reagovat pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka. „Vy se snažíte ovládnout Českou televizi a chcete to udělat tak, aby o tom nemohly ani napsat noviny, protože bude po uzávěrce. Místo toho, abyste to zařadili na začátek jednacího dne. Dokonce ani nechcete připustit, aby občané věděli, jak kdo v tomto klíčovém hlasování hlasoval. A ještě nás tady urážíte! Jděte se vycpat,“ vzkázal.

Také podle poslankyně Heleny Langšádlové jde ANO, SPD a komunistům o ovládnutí rady a tím pádem také ČT. „Směřuje to k destrukci a k ovládnutí České televize. Já si myslím, že nemůžeme pokračovat v té diskusi, dokud toto nebude vyjasněno,“ shrnula.

Poslanci skutečně debatu utnuli. Zástupci opozice totiž schůzi obstruovali a vybrali si přestávky poslaneckých klubů tak, aby vypršel čas vymezený ke schůzi.