Ukrajinští vojáci, ilustrační foto FOTO: Generální štáb ukrajinské armády / se souhlasem
FOTO: Generální štáb ukrajinské armády / se souhlasem
Agentura Bloomberg sestavila tři scénáře, k nimž může v rámci očekávaných mírových jednání na Ukrajině dojít. Od scénáře, který je noční můrou pro Ukrajinu i Evropu, přes relativně „realistickou“ vizi až po vykázání Ruska do patřičných mezí a potvrzení jasných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.
Analytici agentury Bloomberg se poté, co se v médiích objevily informace o telefonátech Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským, podívali na to, jak by mohl celý konflikt dopadnut. Sestavili tři možné scénáře, ale jak poznamenali, Ukrajina a Evropská unie budou rozhodně potřebovat pomoc USA.
Výchozími ingrediencemi k formulování těchto scénářů se expertům Bloombergu stala prohlášení amerického prezidenta Trumpa, který opakovaně řekl, že hodlá válku mezi Ruskem a Ukrajinou ukončit co nejrychleji. Ovšem to, jakým způsobem by se tak stalo, americký prezident stále nezveřejnil.
Druhým bodem, který brali analytici v potaz, je prohlášení ministra obrany Peta Hegsetha, který ve svém projevu v Bruselu 12. února vyzval spojence Ukrajiny, aby uznali, že návrat země k jejím hranicím z doby před rokem 2014 je „iluzorním cílem“. Hovořil také o postoji USA k otázce členství Ukrajiny v NATO, které nevidí jako „realistický výsledek vyjednaného urovnání“. „Namísto toho musí být jakákoli bezpečnostní záruka podpořena schopnými evropskými a neevropskými silami,“ řekl americký ministr obrany.
I když Trump hovoří o míru jako již takřka o hotové věci, stále není jasné, zda lze vůbec nějaké mírové dohody dosáhnout. Putin totiž stále „neprojevuje žádný sklon ke kompromisům“, jak poznamenává Bloomberg.
Tři možné scénáře
Nejhorším scénářem, který by byl skutečnou noční můrou pro Ukrajinu i její evropské spojence, by podle Bloombergu bylo, kdyby Domald Trump „ztratil zájem o budoucnost Ukrajiny dříve, než bude dosaženo jakékoli dohody“. Pak by totiž USA přerušily vojenskou i finanční pomoc napadené zemi a nechaly by Evropu, aby si „všechny problémy vyřešila sama“.
Nejpravděpodobnější a „nejrealističtěji“ vypadající variantou uzavření míru je podle Bloombergu situace, kdy zůstanou území Ukrajiny anektovaná Ruskou federací v „pozastaveném stavu“ a pod faktickou kontrolou Ruska. Může dojít k nějakým územním „výměnám“, ale hlavně se vše soustředí na zajištění bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. „Velká část jednání se zaměří na to, jak silné tyto záruky budou,“ píše Bloomberg. Zřejmě by v takovém případě vůbec nepřicházel v úvahu vstup Ukrajiny do NATO. „Pokud se Evropě podaří oslovit Bílý dům, mohla by přesvědčit USA, aby udržely podporu pro Ukrajinu, zatímco země EU budou v tomto směru budovat své vlastní kapacity,“ konstatuje Bloomberg.
Třetí variantou je varianta, která by byla ideální pro Kyjev. „USA a evropské země slíbí zasáhnout, pokud Rusko poruší podmínky mírové dohody,“ píše Bloomberg. Spojenci by Kyjevu slíbili, že zvýší svoji vojenskou pomoc, zavedou nové a posílí stávající sankce proti Rusku, pomohou s rozvojem ukrajinského obranného průmyslu a reformují ukrajinské ozbrojené síly, aby se pro Rusko staly hlavním odstrašujícím prostředkem. „Tento scénář by také mohl otevřít cestu Ukrajině ke vstupu do Evropské unie do 10 let, což by posílilo východní křídlo EU,“ konstatuje Bloomberg. Otázkou však zůstává, jak moc by se v jednání jednotlivých zemí projevila hrozba přímého konfliktu s Ruskem, a to i mezi nejzarytějšími příznivci Ukrajiny.
