Vysoká inflace v poslední době vede v Česku ke zdražování rozličného zboží i služeb. Známý ekonom Lukáš Kovanda varuje, že „válku“ s inflací vedou i výrobci potravin a nápojů, kteří používají vychytralý trik, díky němuž i v době, kdy ceny letí vzhůru, stojí jejich zboží stále stejně. Na jejich fígl ale v konečném důsledku doplácejí zákazníci.
Kovanda upozornil, že i když vlna zdražování v Česku už stihla zasáhnout všechno možné, potraviny zatím stály víceméně stranou. To se ale podle ekonoma nejspíš velmi brzy změní. A ceny vzrostou napříč potravinářským sortimentem. „Celková inflace může ještě do konce letošního roku atakovat úroveň až sedmi procent, skoro nejvyšší za čtvrtstoletí, a potraviny tentokrát už tak stranou nezůstanou. Zákazník si tak musí dávat pozor. Výrobci potravin a nápojů v čase citelné inflace často raději potají zmenšují gramáž nebo objem, aby zdražením zákazníka od koupě neodradili. Zákazník si ovšem i tak pochopitelně pohoršuje. Za stejnou cenu dostává méně,“ popsal trik ekonom.
„Světové ceny potravin vylétly v květnu meziročně o více než 40 procent a od té doby se každý měsíc cenový růst drží nad 30 procenty. Nyní tento růst cen potravin přijde i do Česka. Aktuálně celosvětově nejvíce rostou ceny olejů – o bezmála 70 procent, cukru (o skoro 50 procent) a obilovin a cereálií (o zhruba 30 procent). Tyto potraviny tvoří klíčové složky průmyslově vyráběných potravinářských produktů, takže proto velké potravinářské společnosti jako Nestlé právě ohlašují výrazné podzimní zdražení,“ zdůraznil Kovanda.
Za zdražováním podle něj přitom nejsou jen rostoucí ceny surovin, zároveň stoupají také náklady na přepravu a zpracování. Obojí totiž vyžaduje energie (například plyn či elektřinu), což jsou komodity, které v poslední době zdražují doslova skokově v Evropě i Asii. „Přepravu potravin komplikuje světová přepravní krize. Ta se typicky projevuje mocným vzestupem ceny za přepravu zboží kontejnerovým plavidlem. Cena kontejnerové přepravy narostla letos meziročně až o 350 procent. Navíc dochází k růstu cen ropy, a tedy benzínu či nafty a dalších paliv,“ zmínil Kovanda další důležitý faktor.
Do hry výrazně vstupuje rovněž počasí. Například v Brazílii, která je největším vývozcem kávy na světě, úrodu zdecimovala velká sucha a mrazy. A to má samozřejmě následky. „Kvůli zdražování kávy coby plodiny si konzumenti v českých kavárnách připlatí za hrnek kávy coby nápoje až dvacet procent,“ uvedl zkušený ekonom.
„Výrobci potravin v posledních letech zintenzivňují praxi nenápadného zmenšování objemu výrobků, snižování gramáže či ubírání procent alkoholu. Jedná se o praxi takzvané „smrskflace“ (z anglického shrinkflation). Při „smrskflaci“ sice cena potravinového nebo nápojového výrobku zůstává v obchodě stejná, avšak tajně se smrskává právě objem, gramáž nebo kvalita,“ popsal ekonom.
„V ČR v uplynulých letech přišly o deset gramů tyčinky Deli nebo Snickers. Tyčinka KitKat Chunky měla původně gramáž 50 gramů, po prvním ztenčování se snížila na 48 gramů a dnes váží jen 40 gramů. Čokolády Figaro, Studentská pečeť, Milka nebo tyčinka Margot ztratily během pár let dvacet gramů. Nejde ale jen o fenomén čokoládových tyčinek a cukrovinek, týká se i alkoholických nápojů (snižuje se objem, nebo dokonce procento alkoholu), chipsů, kakaa, tatarky, dokonce i nepotravinářských výrobků – kosmetiky nebo mycích prostředků,“ říká Kovanda. Lidem tak na závěr radí, aby si v této době co nejpečlivěji hlídali složení, objem či váhu toho, co kupují, aby na trend smrskávání nevědomky nedopláceli.