NÁZOR / Politička z Národního sdružení Marine Le Penová, která chce kandidovat na francouzskou prezidentku, byla soudem odsouzena kvůli finančním machinacím na čtyři roky vězení a k pětiletému zákazu kandidovat do veřejných funkcí. To by pro ni znamenalo, že by se za dva roky nemohla ucházet o post hlavy státu. Peníze z Evropské unie měla Le Penová místo na platy svých asistentů používat pro svou stranu.

Le Penová byla odsouzena za kriminální delikt, a nikoliv za politický přečin. Sama také už dříve uvedla, že politici, kteří byli uznání vinnými z trestných činů, by se neměli ucházet o veřejné funkce. Takže by se tím nyní měla sama řídit. Koneckonců zatím nebyla pravomocně odsouzena, takže se může proti rozsudku odvolat, a je tedy možné, že odvolací soud jí nakonec umožní zúčastnit se prezidentských voleb.

Dále čtěte

Potlačování svobody slova a cenzura. Trump označil odsouzení Le Penové za hon na čarodějnice

Americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social dnes brzy ráno SELČ označil pondělní odsouzení vůdkyně francouzské…

Velmi dobře to vystihl francouzský prezident Emmanuel Macron, který na zasedání vlády uvedl, že soudnictví je nezávislé, všichni mají právo se odvolat, a zároveň je třeba chránit soudce. To je přesné, není možné útočit na soudy kvůli rozsudkům, jež se mi nelíbí.

Není ani překvapením, že se za Le Penovou postavil Andrej Babiš. Lidé jako on totiž uznávají soudní verdikty jen tehdy, když jsou v jejich prospěch. Už jsme zažili, jak šéf hnutí ANO dehonestoval naši nejvyšší soudní instanci pejorativním výrokem „váš ústavní soud“, když mu nešla na ruku. Jenomže to je cesta do pekel, jestliže se budou zpochybňovat výroky nezávislých soudů. Justice patří spolu s mocí zákonodárnou a výkonnou ke třem základním pilířům demokracie.

Marine Le Penová může být ráda, že žije v demokratické zemi, kde může svobodně komentovat svoje postavení a spoléhat se na nezávislé soudy. Lidé v Rusku to štěstí nemají, mohou akorát mlčet a doufat, že neupadnou v nemilost mocných. Jakmile se tak stane, jsou bez šance. Ke klasickým příkladům patřil bývalý hlavní opoziční představitel Alexej Navalnyj, jemuž státní moc nedovolila zúčastnit se jakýchkoliv voleb. Přitom Evropský soud pro lidská práva uvedl, že soudní procesy s ním byly zmanipulované. Je pozoruhodné, že všichni současní bojovníci za svobodné soudy ve Francii tenkrát mlčeli.

Autor je středočeským krajským zastupitelem za ODS.