Ilustrační foto FOTO: Wikimedia Commons / News Oresund / CC BY 2.0
FOTO: Wikimedia Commons / News Oresund / CC BY 2.0
Projekt, který se stane jedním z největších svého druhu na světě, se začne realizovat severně od souostroví Ålandy. V Baltském moři mezi Finskem a Švédskem má být postaveno 200 až 300 větrných turbín, které budou ročně produkovat přibližně 20 terawatthodin elektřiny. Projekt s názvem Sunnanvind je však předmětem kritiky, mimo jiné i kvůli možnému bezpečnostnímu riziku.
Ålandy jsou autonomním regionem Finska a demilitarizovanou zónou, ale o otázkách týkajících se obrany rozhoduje vláda v Helsinkách. Finské ozbrojené síly již zamítly výstavbu větrné elektrárny jižně od souostroví, na severu ji ale posvětily.
Camilla Gunellová, ministryně pro infrastrukturu v ålandské vládě, tento gigantický projekt obhajuje zčásti klimatickými přínosy a zčásti ekonomickými důvody. „Ålandy potřebují novou ekonomickou nohu, na které by mohly stát. Výroba energie bude pro naše obce a region novým zdrojem příjmů. Doufáme, že může přispět k novým vzdělávacím možnostem, zaměstnanosti a obchodním příležitostem pro náš průmysl,“ vysvětlila politička v reportáži deníku Dagens Nyheter.
„Perský záliv Evropy“
Vzhledem k tomu, že větrné elektrárny platí daně obcím a poplatky za pronájem tamní vládě, dostanou Ålandy obrovské částky. Podle Gunellové navíc projekt pomůže snížit závislost Evropy na fosilních palivech, z bezpečnostních důvodů také na ruské ropě a plynu.
„Z evropského pohledu se Baltské moře stane novým státem Perského zálivu, který bude Evropu zásobovat energií a vodíkem,“ řekla ministryně. Větrný park má mít rozlohu 1300 km². Tato plocha se může zmenšit, až budou v květnu příštího roku dokončeny závěrečné environmentální studie.
Právě ochránci přírody jsou jedni z těch, pro něž je Sunnanvind trnem v oku. „Pokud se plány uskuteční, místo mořské oblasti, kterou Finské sdružení pro ochranu přírody označilo za jeden z přírodních klenotů země, vznikne průmyslová oblast. Neměli bychom obětovat to nejunikátnější, co máme,“ konstatovala Lena Laitinenová, předsedkyně sdružení Přátelé severního moře.
„Největší cíl sabotáží“
Podle členů této organizace výroba větrné energie negativně ovlivní mořské ptáky, ryby, kvalitu mořské vody a turistický zájem o ostrovy. Hrozí také, že se na mořském dně rozruší sedimenty obsahující radioaktivní odpad z černobylské havárie.
Je tu i bezpečnostní hledisko. „Obchodní model těch, kteří staví, spočívá v prodeji větrných turbín. Pak sem mohou prostřednictvím nastrčených firem přijít například čínští nebo ruští majitelé. Je mi nepříjemné, že bychom mohli mít mezi Finskem a Švédskem několik set špionážních věží,“ uvedla Laitinenová.
Daniel Mattsson, který je rovněž členem Přátel severního moře, se domnívá, že velikost projektu staví Ålandy do centra pozornosti. „Doufáme, že se situace ve světě uklidní, ale opravdu chceme, aby to, co by mohlo být největším cílem sabotáží v Baltském moři, bylo jen 15 kilometrů daleko (od souostroví)?“
Investiční náklady na výstavbu větrného parku a náklady na připojení elektřiny se odhadují na 10 až 20 miliard eur. Projekt získal finanční prostředky z EU ve výši 2,8 milionu eur. V příštím roce hodlá ålandská vláda nechat Sunnanvind vydražit průzkumným společnostem.
Zatímco ålandský projekt má stále zelenou, švédská vláda v listopadu překvapivě zrušila plány na výstavbu 13 elektráren v Baltském moři s odůvodněním, že by poškodily obranyschopnost země. Podle švédských ozbrojených sil by větrné turbíny mohly rušit radary a senzory používané k odhalování hrozeb nad i pod hladinou. Omezovaly by také taktické možnosti letectva.
