I o vánočních svátcích pokračuje v Německu intenzivně vyšetřování pondělního teroristického útoku v Berlíně, který si vyžádal 12 obětí, včetně české občanky. Podle agentury DPA se pátrání nyní soustřeďuje zejména na to, zda pachatel, jehož v pátek zastřelila italská policie na okraji Milána, měl nějaké komplice. Objasnit se zatím zcela nedaří ani to, jak se dostal na útěku až do Itálie.
V souvislosti s útokem, při němž Tunisan Anis Amri najel ukradeným kamionem do lidí na vánočním trhu, byli zatím zadrženi v sobotu tři lidé v Tunisku. Podle tamní vlády byli součástí „teroristické buňky“. Jedním ze zadržených byl Amriho synovec, jehož podle jeho slov strýc lákal do Německa a chtěl po něm, aby přísahal věrnost teroristické organizaci Islámský stát (IS).
V tuniské metropoli se v této souvislosti v sobotu konaly demonstrace proti terorismu a proti vracení údajných extremistů z Evropy do této severoafrické země. Právě z Tuniska ale odešlo po svržení autoritářského prezidenta Zína bin Alího v lednu 2011 nejvíce radikálů do Sýrie, Iráku či Libye, aby tam bojovalo v řadách IS, nebo teroristické organizace Al-Káída. Podle DPA jich za šest let bylo asi šest až sedm tisíc.
Vyšetřování pondělního útoku v Berlíně se soustředí také na to, jak se pachateli podařilo utéct až do Itálie. Policie znala identitu útočníka již brzy po činu, neboť v kabině nalezla jeho doklady.
Francouzská média o víkendu přinesla informaci, že Amri se do Itálie dostal vlakem přes Lyon a Chambéry. Ve čtvrtek si v Lyonu koupil jízdenku do Itálie, napsal list Journal du Dimanche s odvoláním na vysoce postavený zdroj z francouzského ministerstva vnitra. U Amriho byla nalezena jízdenka ze Chambéry, kde přestoupil na vysokorychlostní soupravu.
V Chambéry byl ve čtvrtek na návštěvě i francouzský prezident François Hollande, který tam otevíral nemocnici. Podle rozhlasu Europe 1 bylo proto méně policistů na nádraží, protože se soustředili na ochranu prezidenta. Jak se dostal Amri do Lyonu, zatím není známo.
Agentura DPA dnes přinesla také výsledky průzkumu veřejného mínění, který pro ni udělal institut YouGov a z něhož vyplývá, že asi tři čtvrtiny Němců si po pondělním útoku přejí zvýšení bezpečnostních opatření. Asi šedesát procent dotázaných odpovědělo, že souhlasí s větším monitorováním veřejných prostor kamerami.
Vánoční trh na náměstí Breitscheidplatz v Berlíně kamerami monitorován nebyl. Levicí ovládané vedení Berlína bylo zatím proti většímu umístění kamer na veřejnost. Spolkový ministr Thomas de Maizière (CDU) ale v posledním vydání nedělníku Bild am Sonntag vyzval vedení Berlína, aby svůj postoj přehodnotilo.
De Maizière po útoku také vyzval k rychlejší deportaci zamítnutých žadatelů o azyl. „Kdyby státy Magrebu byly klasifikovány jako bezpečné země, byla by azylová řízení i u Tunisanů rychlejší a jednodušší než dosud,“ uvedl De Maizière.