Ředitel GIBS Radim Dragoun tvrdě zúčtoval s érou svého předchůdce Michala Murína. Za jeho vedení prý docházelo k účelovým stíháním policistů, což prý už dnes neplatí. Ovšem s výjimkou vyšetřovatele Čapího hnízda Pavla Nevtípila, jemuž stále hrozí obvinění.

Dragoun hodnotil svoje roční působení v čele Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) před parlamentní Stálou komisí pro kontrolu činnosti GIBS. Dva dny předtím poskytl obsáhlý rozhovor serveru Českého rozhlasu (24. 9. 2019), kde se opřel do bývalého vedení inspekce. V minulosti prý docházelo k účelově zahajovaným trestním řízením s policisty. To je zpráva stejné výbušnosti, jako když prohlašuje premiér Babiš a ministryně spravedlnosti Benešová, že u nás lze objednat stíhání.

Závažné nařčení 

Ředitel inspekce operoval analýzou, která podle jeho slov potvrzuje starší výhrady, sloužící jako jeden z hlavních argumentů k výměně Michala Murína. „Některé úkony, zahajované v trestním řízení, byly od začátku poměrně dosti účelové. A pak byly také úkony, které se zahajovaly pouze na základě jednostranné výpovědi pachatelů,“ prohlásil. Tato vyšetřování prý byla zahajována na základě neověřených informací.

Toto nařčení je velmi závažné. Znamenalo by, že část inspektorů zahajovala vyšetřování policistů (což má v popisu práce) nezákonně. Proto je s podivem, že v rozhovoru nepadl dotaz, kolik v této věci padlo trestních oznámení.

Inspektor nemůže se spisem dělat, co chce, a zahájení vyšetřování musí vždy odsouhlasit státní zástupce. Nezní přitom příliš věrohodně, že si Dragoun nemohl vzpomenout na jediný příklad takto účelového vyšetřování, které by se nedostalo pod bezprostřední kontrolu žalobců.

„Jsou už staršího ražení a já si konkrétní informace ani nepamatuju. Troufnu si ale říct, že lidi, kteří za nimi stáli, už z 99 procent v GIBS nejsou,“ uvedl pouze, narazil tak na plošné čistky, které provádí a ujistil, že se už podobná praxe nebude opakovat. Četl tu analýzu vůbec?

Bývalý ředitel Michal Murín tato obvinění odmítl. „Nevím o případu, kdy by GIBS účelově zahajovala trestní řízení. Všechny záznamy o zahájení trestního řízení byly předkládány státnímu zastupitelství,“ sdělil Českému rozhlasu.

Účelové šetření? Nevtípil

Dragoun zároveň potvrdil, že pokračuje prověřování hlavního vyšetřovatele Čapího hnízda Pavla Nevtípila, který se odvážil podat návrhy na obžaloby všech obviněných. Dozorový žalobce Jaroslav Šaroch je překvapivě zamítl s odůvodněním plným vnitřních rozporů, ačkoli do té doby držel vyšetřovací verzi.

Přitom právě Nevtípilův případ může být čítankovým příkladem účelově zahájeného trestního řízení. Detektiv pražské hospodářské kriminálky, který se stal v poslední době pro Babišův okruh „veřejným nepřítelem číslo jedna“ a premiér ho často napadal, byl už v téže věci jednou vyšetřován.

Šlo o případ tunelování papírny Neograph, přičemž tehdy obviněný Vladimír Sitta podal na svého vyšetřovatele Nevtípila trestní oznámení. Byly na něj nasazeny odposlechy a zahájeno vyšetřování právě na základě jednostranné výpovědi Sitty, což dnes Dragoun v obecné rovině kritizuje. Kauza byla pro absenci důkazů o zpochybňované nestrannosti Nevtípila odložena už v roce 2014.

Vyšetřování pokračuje

Tento případ se za podivných okolností znovu vrátil do hry letos v lednu poté, co se Nevtípilovo jméno objevilo ve zprošťujícím rozsudku Vrchního soudu v Praze ve zmíněné kauze Neograph. Komisaře udal nový šéf pražské policie Jan Ptáček, který musel svůj post později opustit pro neschopnost.

Kauzou se začala na základě tohoto rozsudku, ačkoli v něm nezazněly nové informace, zabývat i GIBS. Tehdy to Dragoun potvrdil opět serveru iRozhlas, který mu poskytuje nadstandardní prostor, a iniciativně zveřejnil i inkriminovaný rozsudek, jednostranně škodící vyšetřovateli Čapího hnízda. Nový šéf inspekce současně přiznal, že není příliš obvyklé, pokud GIBS sleduje rozsudky soudů. V tomto případě to však považoval za „legitimní a žádoucí“ a závěry očekával v „řádech měsíců“. To se však nevyplnilo.

Dragoun nyní oznámil, že prověřování Nevtípila stále pokračuje, a to nejen kvůli starému případu Neograph, ale i kvůli únikům v kauze Čapí hnízdo. Inspektoři chtěli v této souvislosti už loni v létě po Murínově odchodu odebrat vyšetřovatelům otisky prstů a DNA, což Nevtípil odmítl. Postup inspekce už tehdy zaváněl cíleným zastrašováním.

Jak dopadlo vyšetřování úniků z ÚOOZ?

Ředitel GIBS ani dnes nechce uvádět podrobnosti. „Skutečně to nemohu nijak komentovat. Ani vám teď nemohu říct žádnou časovou prognózu,“ sdělil pouze. Připustil, že za Nevtípilovým šetřením může být několik souvisejících kauz. Dodal paradoxně, že „dokud bude v generální inspekci, tak inspekce nebude nikdy konat na zakázku, nikdy se nebude zaměřovat na nikoho jenom proto, že dělá nějakou závažnou politickou kauzu“.

Bohužel přesně tak to v tomto případě vypadá. Dragoun naopak nesdělil, jak dopadlo vyšetřování úniků ze živých spisů z bývalého ÚOOZ Roberta Šlachty. Přitom v kauze Beretta hovořil před Babišem o Šlachtových detektivech jako o svých zdrojích i bývalý novinář Mladé fronty DNES Marek Přibil na jedné ze Šumanových nahrávek.

Nevtípilovi stále hrozí obvinění a může být postavený mimo službu i v případě pouhého podezření. Obávat se naopak už nemusejí policisté, kteří loni na jaře odložili oznámení únosu Babišova syna na Krym, aniž ho osobně vyslechli.

Tento přístup hodnotili lidé z branže jako velmi nestandardní a skandální. Podle Dragouna šlo o pochybení pouze formálního rázu. „My jsme v tom neviděli žádný zlý úmysl, snahu vyjít někomu vstříc nebo zametat něco pod koberec. S tímto naším stanoviskem se ztotožnil i dozorový státní zástupce,“ vysvětlil, což zní stejně nevěrohodně, jako náhlý Šarochův obrat v kauze Čapí hnízdo.

Rozhovor jako podklad pro komisi

Radim Dragoun byl na svoje místo dosazen premiérem Babišem, se kterým se od té doby sešel šestkrát. Jeho výběr byl v souladu s představami špiček státního zastupitelství, které šéfovi ANO pomohly k ostudnému odrovnání Dragounova předchůdce Murína. Premiér v demisi mu předtím osobně vyhrožoval, že buď rezignuje dobrovolně, nebo se skandalizací. To se nakonec stalo.

Dále čtěte

Další nestandardní tah. Zveřejnění Šarochova usnesení je nezákonné

Městské státní zastupitelství v Praze zveřejnilo usnesení státního zástupce Šarocha, zastavující stíhání v kauze Čapí hnízdo. Jedná se o velmi…

Pozoruhodná je i dohra mediální aktivity ředitele inspekce krátce před jednáním sněmovní komise, kde hájil svoje roční působení. Jak deníku FORUM 24 potvrdil její předseda Jiří Mašek z hnutí ANO, rozeslal tento rozhovor všem jejím členům, jelikož jiný podklad – zejména Dragounem zmiňovaná analýza – nebyl k dispozici.

Co je ještě více zarážející, Dragoun v reakci na dotazy poslanců k závažným zjištěním o účelovém vyšetřování policistů začal couvat. Novináři prý jeho vyjádření posunuli a nafoukli, situace nebyla tak dramatická. Nechce se k tomu už vracet, proto v tomto směru ani nevzniklo žádné usnesení komise.

To však nebránilo šéfredaktorovi serveru iRozhlas Radkovi Kedroňovi ve výpadu proti bývalému vedení GIBS téhož dne, kdy vyšel rozhovor. Na sociálních sítích psal o „strašidelném, otřesném přiznání, že někteří inspektoři, kteří mají stíhat zločin v policejních řadách, se sami chovali jako gauneři“.

Varování ostatním

Co z toho vyplývá? Nový ředitel GIBS potřeboval obhájit oprávněnost své instalace a důvody, které byly prezentovány státními zástupci. Proto veřejně očernil bývalé vedení GIBS z „otřesných“ praktik, což před komisí bagatelizoval. Zároveň potvrdil prověřování komisaře Nevtípila jako varování všem policistům, aby to ani nezkoušeli pouštět se na tenký led říše Agrofertu. To vše za vydatné a opakované pomoci některých novinářů. Tím hůře, že z veřejnoprávního média.