Po sečtení zhruba 95 procent hlasů bude mít Likud ve 120členném parlamentu 29 křesel, zatímco Svaz 24, píše list The Jerusalem Post. Netanjahu se ještě v úterý před zveřejněním dílčích výsledků prohlásil za vítěze.
Podle prvních odhadů v noci byl výsledek izraelských voleb velmi těsný, středolevicová koalice Sionistický svaz i pravicový Likud premiéra Benjamina Netanjahua měly stejný počet mandátů. Netanjahu už na sociálních sítích oznámil „velké vítězství“. Jeho soupeř – Sionistický svaz – ale prohlašoval, že do vyhlášení oficiálních výsledků je všechno ještě otevřené. Sionistický svaz tvoří labouristé Jicchaka Herzoga a strana Pohyb Cipi Livniové.
Pravicový Likud za Sionistickým svazem v předvolebních průzkumech zaostával o čtyři mandáty, proto byl závěr kampaně ostrý. Vzestup opozice byl poměrně rychlý, takže je možné, že Netanjahu měl nakonec pocit, že k vyhlášení voleb se odhodlal po rozporech ve své koalici poněkud předčasně.
„Navzdory všem očekáváním: velké vítězství pro Likud, obrovské vítězství pro národní tábor vedený Likudem a obrovské vítězství pro lid,“ napsal teď nakonec izraelský premiér na twitteru.
Historický výsledek má Společná kandidátka čtyř arabských stran, která podle odhadů získala 14 křesel, píše agentura AFP.
Netanjahua mohou podpořit naopak strany Židovský domov Naftaliho Bennetta, ultrakonzervativní náboženská strana Šas a rovněž Izrael je náš domov ministra zahraničí Avigdora Liebermana.
Rozhodnut nakonec o nové vláddě může nová středopravicová strana Kulanu (hebrejsky Všichni). Koalice potřebuje ve stodvacetičlenném parlamentu 61 hlasů.
Co bude dál
Co výsledky voleb znamenají? Podstatné samozřejmě je, jestli Benjamin Netanjahu sestaví novou vládu. To bylo pochopitelně smyslem voleb, které vyhlásil, Problém byl ale v tom, že se v zemi, aspoň podle médií, objevovala jistá únava z jeho vládnutí. Pro premiéra je charakteristický styl zdůrazňující bezpečnost země. Na mezinárodní scéně s tím nezískal velké pochopení, především pokud jde o stagnaci rozhovorů s Palestinci o zřízení jejich státu a tvrdý vztah vůči Íránu a jeho snaze získat jadernou zbraň. Především americká administrativa Baracka Obamy tlačí na to aby se uzavřela aspoň nějaká dohoda, zatímco Netanjahu soudí, že je lepší dohoda žádná než špatná.
Premiér měl problémy uvnitř vládnoucí koalice kvůli tomu, že další strany nechtěly podpořit zákon vyhlašující Izrael za národní stát židovského národa. Izraelští Arabové totiž tvoří dvacet procent obyvatel země a ti by se pak jevili jako občané druhé kategorie. Kampaň před volbami se ale zaměřila hodně na sociální otázky. Izrael nejspíš tento rok čeká hospodářská recese, ceny energií jsou vysoké a je obtížné sehnat přijatelné bydlení.
Kritici Netanjahuovi vyčítají, že o bezpečnosti hodně mluví, ale výsledky nejsou nikde vidět. Že premiérovy vztahy s americkým prezidentem Barackem Obamou nejsou dobré, je známo. Obama se ohledně arabského světa jeví poněkud naivní a události takzvaného arabského jara se mu zcela vymkly z rukou, stejně jako vzestup Islámského státu. O dohodu s Íránem zřejmě velmi stojí, zatímco Netanjahu Teheránu vůbec nevěří.
Tomáš Pojar, bývalý velvyslanec ČR v Izraeli, říká na webu České televize: „Karty jsou otevřeny. Premiérem dokonce nemusí být ani jeden z lídrů. S ohledem na výsledky může dojít k nějakému přeskupení a může to být někdo třetí. Do jisté míry to je referendum o Netanjahuovi, který je nyní spolu s Benem Gurionem nejdéle sloužícím izraelským premiérem v historii. A spousta lidí by chtěla změnu.“
Konečné oficiální výsledky voleb budou nejspíš v pátek, jasno by mohlo být ale již během středy. Zatím se všechny strany tváří, že lidé jim dali slušnou podporu, nicméně teď nastanou dny velkého přemlouvání potenciálních koaličních partnerů.
