Od mala měla vážné zdravotní problémy. Maminku jí zabili komunisté, otce nacisté. První výslechy zažila v šesti letech. Nezlomily ji nacistické výslechy, komunistické vězení ani 36 let perzekucí ze strany československých bolševiků. Navzdory tomu všemu se v pondělí 7. listopadu dožívá Zdena Mašínová 89 let.
„Měla jsem matku a otce, jaké jsem měla. Otec, když měl poslední možnost odejít z této země, když se kruh okolo něj uzavíral, nacisté jim byli na stopě a on věděl, že nemůže přežít, tak při poslední tajné schůzce mé matce řekl: ‚Zdeno, tady musí někdo zůstat. Nemůžeme všichni odejít.‘ Já například nesouhlasím s tím, že mladí lidé odcházejí do zahraničí, aby tam měli svoji lepší existenci. Tato země je natolik krásná, abychom tady společně budovali správnou společnost. Z toho důvodu jsem nikdy neemigrovala. Moje největší rozhodnutí bylo v roce 1969, kdy jsem se na pár hodin setkala s bratrem, který počítal s tím, že v zahraničí zůstanu. Bylo to těžké rozhodnutí, ale nelituji toho. Tohle si musí vyřešit každý sám ve svém svědomí,“ tak odpověděla Zdena Mašínová v rozhovoru pro deník FORUM 24 na otázku, proč nikdy neemigrovala.
Přesně to je asi první otázka každého, kdo se dozví o životním příběhu Zdeny Mašínové. Opravdové svobody se dožila až po roce 1989, tedy ve svých šestapadesáti letech. Své si vytrpěla už jako malá. Od dvou let trávila převážnou část svého dětství v nemocnici kvůli problému s klouby, podstoupit musela řadu operací. I když to lékaři nečekali, nakonec nebyla trvale upoutána na vozík.
Ještě když byla v průběhu léčby, v šesti letech, musela sedět tváří v tvář nacistům při výslechu. Ty se týkaly jejího otce, legendárního odbojáře Josefa Mašína. Toho jí nacisté nakonec zabili a matku věznili. Ani po válce se ale její rodině nevedlo o moc lépe. Její blízcí pochopili, že se na ně valí děsivá komunistická totalita, a zachovali se jako Josef Mašín. Postavili se jí.
Po tom, co se bratři Zdeny Mašínové Josef a Ctirad prostříleli na Západ, zažila Zdena a její matka peklo. Obě uvěznili, tvrdě vyslýchali. Zdenu Mašínovou mladší nakonec z vězení propustili, její matku ale ne. I když byla těžce nemocná, komunističtí trýznitelé ji nechali na samotce v děsivých podmínkách. Nakonec ji komunisté v pracovním táboře bez lékařské pomoci utrápili.
Ani tehdy to pro Zdenu Mašínovou mladší neskončilo. Pod dohledem byla až do roku 1989. Pracovat mohla jen jako myčka laboratorního skla. To, co prožila ona a její blízcí, ji donutilo nemít nikdy děti. Říká, že nechtěla, aby si její děti zažily ani procento toho, co ona. „Já nemám odvahu do tohoto světa přivést dítě, i kdyby si mělo zopakovat jenom procento toho, co jsem si musela prožít já, protože upřímně říkám, že byly okamžiky, kdy jsem se rozhodovala, jestli mám vůbec v životě pokračovat. Ta doba byla opravdu krutá. Tohle jsem si nemohla vzít na svědomí. Dnes jsem ráda, že jsem se tak rozhodla. Pak jsem si uvědomila, kolika ženám oni v této situaci odebrali děti. Na dětský hřbitov v Ďáblicích házeli do šachet desítky dětí, co se narodily ve vězení, kde je matky kojily na Pankráci pod šibenicí,“ vysvětlila Zdena Mašínová pro iDnes v roce 2013.
Nakonec zvítězila, je morální autoritou, podařilo se jí získat rodinný statek zpět a z jeho trosek se stal Památník tří odbojů.