Česká národní banka ve čtvrtek znovu zvýšila základní úrokovou sazbu, tentokrát o 0,75 procentního bodu z 5 % na 5,75 %. Lombardní sazbu bankovní rada zvedla z 6 % na 6,75 % a diskontní sazbu z 4 % na 4,75 %. Nová prognóza byla totiž centrální bankou vyhodnocena jako silně proinflační.
Oproti minulé prognóze přehodnotil analytický aparát České národní banky výhled makroekonomických veličin horším směrem. Celková inflace by tak podle centrální banky měla dosáhnout v letošním roce 13,1 % místo 8,5 % předpokládaných minulým odhadem a v roce 2023 by měla zpomalit na 4,1 %, což je však stále výrazné vychýlení od dvouprocentního inflačního cíle ČNB.
Reálný HDP by měl v letošním roce dosáhnout chabého růstu bezmála 0,8 %. V příštím roce by však měl vyrůst o 3,6 %, což naopak převyšuje minulý odhad 3,4 %. Teoreticky ale můžeme říci, že za tento odhad může spíše efekt předpokládané nízké srovnávací základny z letošního roku.
Kurz by se měl v letošním roce pohybovat těsně nad hranicí 24 korun za euro. Velmi ovšem bude záležet na vývoji konfliktu na Ukrajině, jelikož při jeho zhoršení by došlo k dalšímu výprodeji rizikových měn, k nimž se česká koruna bezpochyby řadí. Dále musíme počítat s utahováním měnové politiky ze strany velkých centrálních bank. Fed se zvyšováním sazeb již začal a je jen otázkou času, kdy k němu přikročí také ECB. Poté se totiž bude zužovat kladný úrokový diferenciál, který vůči úrokovým mírám v eurozóně máme.
Tím pádem pro investory nebudou tak atraktivní korunová aktiva a některé své finanční prostředky mohou přesunout zpět do eur, čímž na trhu vznikne poptávka po eurech a nabídka korun, což bude mít vliv na oslabování domácí měny vůči euru. Na druhou stranu ČNB oznámila zvýšení objemu odprodeje výnosů z devizových rezerv, což bude mít naopak pozitivní efekt na korunu ve smyslu jejího posilování. Navíc centrální banka k tomu potřebné rezervy má k dispozici.
Zdroj: Česká národní banka
Rizika prognózy v širším kontextu
Jako zřejmě největší proinflační riziko se jeví vyšší než prognózou předpokládané ceny energetických surovin a komodit, jelikož nelze předpokládat vývoj na komoditních trzích z důvodu války na Ukrajině. S tím souvisí hrozba ztráty ukotvení inflačních očekávání na 2% cíli ČNB, protože při mentálním očekávání dlouhodobě vyšších cen ji budou ekonomičtí aktéři zaceňovat ve svých kontraktech, kvůli čemuž bude těžší ji stlačovat. Je to jeden z kruciálních bodů, proč se centrální banka rozhodla pro další navyšování sazeb. S tím souvisí možný vyšší růst cen a mezd ve střednědobém horizontu.
Odbory bijí se zvyšováním mezd na poplach, což indikuje možné riziko ve smyslu roztáčení mzdově-inflační spirály, jelikož by se do oběhu dostaly produkcí nekryté peníze. Je tak zřejmé, že by se tento faktor podepsal na vyšší poptávkové inflaci. Volání ČMKOS po zvyšování mezd je tak velmi kontraproduktivní, protože kvůli vyšší inflaci z důvodu výše popsaného efektu by na tento faktor musela reagovat centrální banka dalším zpřísňováním měnové politiky, čímž by se nadále prodražilo splácení hypoték a jiných úvěrů při jejich poskytování či refixaci.
Naopak jako protiinflační riziko se jeví silnější než prognózované negativní poptávkové dopady války na Ukrajině. Centrální banka dle své prognózy vnímá jako nejistotu další vývoj válečného konfliktu na Ukrajině, budoucí nastavení zahraniční měnové politiky a délku trvání přetížení globálních výrobních a dodavatelských řetězců. Nepochybně všechny tři výše zmíněné neznámé ovlivní další ekonomický vývoj a nastavení měnověpolitických úrokových sazeb s tím spojených.
Výhled sazeb
Při pohledu na 3M Pribor lze usoudit, že doporučení sekce měnové centrální banky ve smyslu výše sazeb bylo zřejmě výrazně vyšší, než které odsouhlasila bankovní rada ČNB. Nyní je však, co se týče úrokových sazeb, těžké cokoliv předpokládat, jelikož bude docházet k personálním změnám v bankovní radě a podle dostupných informací má být novým guvernérem Aleš Michl, který je příslušníkem opozičního křídla banky, jež má v úmyslu držet sazby níže.
Zdroj: Česká národní banka
Zhodnocení dalšího zvýšení úrokových sazeb
Vyšší sazby sice budou krátkodobě některé skupiny společnosti bolet, ale přesně takto by se měla měnová politika provádět, aby působila pro dlouhodobý blahobyt, jelikož vrátí inflaci na cíl centrální banky právě přísnější podobou měnové politiky. ČNB ukazuje, že stagflační dilema vidí jasně – prioritou je inflace.
* * *
Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice.
