„Za sebe říkám, že by bylo dobré, aby pan prezident, před tím než začne dělat zásadní rozhodnutí, informoval o svém zdravotním stavu. Protože je to pro nás všechny důležité,“ řekl předseda senátu Miloš Vystrčil (ODS) v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. Já za sebe říkám, že kladu tu stejnou otázku o zdraví prezidenta Zemana také a že by měla v ČR zajímat nejméně 10 000 000 občanů. Po volbách, nastane-li velmi pravděpodobný pat, bude klíčové, zda vládu bude jmenovat ještě alespoň částečně Zeman, nebo už v úplnosti skrze Vratislava Mynáře a Martina Nejedlého plně ovládajícího dezorientovanou loutku v prezidentském křesle Vladimir Putin.

Přiznávám, že celá moje sociální bublina žije ve strachu z výsledku voleb a považuje je za nejdůležitější volby od převratu. Už na konci tohoto týdne totiž budeme rozhodovat o tom, jestli naše země zůstane prozápadně orientovanou a snad ještě i trochu liberální demokracií, anebo se v úplnosti promění v nějakou postkomunistickou oligarchii táhnoucí Putinovo „blízké zahraničí“ – země bývalého východního bloku – zpět do náruče matičky Rusi. Takže já i moji přátelé doufáme, že po volbách nebude moci vzniknout koalice SPD-ANO, možná dochucená někým jako Šlachta se šesti procenty k získání potřebné většiny. Což by znamenalo těžké zhnědnutí celé země a silnou orientaci na Moskvu.

Kdyby vyhrálo SPDANO…

Babišovi jde o čas, hraje o něj. Asi jen to, že by zůstal klíčovou osobou vlády, jej už může zachránit před případným vězením. A pak, po čtyřech letech, když uspěje v prezidentské volbě, bude nedotknutelný ještě více. No a poté už bude nestíhatelný pro sešlost věkem.

Dále čtěte

Víme, kolik bude Čechy stát, když Babiš zůstane premiérem

V novém čísle Týdeníku FORUM přinášíme zásadní informace o tom, jaký dopad by mohl mít střet zájmů premiéra Andreje Babiše…

Proto musíme počítat s tím, že když získá ANO a SPD dost hlasů k sestavení vlády, ustoupí Babiš Okamurovi v podstatě v čemkoliv kromě výhod pro Agrofert. Jak ukázaly loňské volby v průběhu podzimní epidemie, je Babišovi úplně jedno, kolik umře lidí, když mu to pomůže zůstat u koryta. Takže po sestavení podobné koalice bude Babiš velmi svolný i k těm nejnebezpečnějším tématům, se kterými koketuje SPD. Totiž k opuštění EU, a snad i NATO. Podobná koalice by zásadně ohrozila demokratické zřízení v naší zemi a naši prozápadní orientaci.

Pat, který je (alespoň doufám) pravděpodobnější, se tedy jeví jako přijatelný výsledek. V případě, že nastane, však bude klíčová role prezidenta republiky. V posledních měsících však na Hradě dochází ke zcela nevysvětlitelnému dění: Jsou momenty, kdy je zcela zjevně potřebné vystoupení hlavy státu – a Hrad, tedy Zeman, mlčí. Jeho mlčení nikdo přijatelně nevysvětlí. A pak najednou přijde den, kdy sice sešlý a stářím poničený, ale jinak stále brilantně formulující Zeman hovoří do kamery a poskytuje zcela souvislý a orientovaný rozhovor, ve kterém mluví jasně, srozumitelně a k věci.

Tento stav trvá měsíce. Jedním z možných vysvětlení tohoto jevu je, že jsou dny, kdy je pan prezident úplně mimo a vládne se prostřednictvím jeho okolí, a dny, kdy je lepší. Pak dostane dávku povzbuzujících léků, pravděpodobně se svým nadšeným souhlasem, a možná přivezených až z Moskvy. Pohovoří při léky podpořeném jasném vědomí do kamer, a poté zase na dlouhé dny či týdny ulehne a vládu přenechá pánům Mynářovi, Nejedlému, a možná i Ovčáčkovi.

Putin, Hitler, Zeman…

Pokud nastane po volbách stav, kdy bude klíčovým, ne pouze formálním hráčem prezident, může výše popsaná hypotéza, je-li pravdivá, znamenat, že se o sestavování české vlády bude rozhodovat v Moskvě. A následné výroky a činy Miloše Zemana budou jen opakováním z Moskvy dodaného a prezidentovým okolím pro Zemana předpřipraveného scénáře. Proto by Miloš Zeman měl – třeba v dvouhodinové debatě s Václavem Moravcem, Martinem Veselovským či Čestmírem Strakatým – ukázat, jak na tom opravdu je.

Moderátory jmenuji zcela cílevědomě. Ten rozhovor by rozhodně neměl moderovat přitakávající kejval přikyvující panu prezidentovi na každý nesmysl nebo mladičká moderátorka těsně po vysoké škole, kterou by Zeman svou sprostotou a agresivitou ihned uzemnil. A na začátku toho rozhovoru by měl pan prezident – tak, jak činí každý řidič při silniční kontrole – projít testem. Nepodezírám jej, že by vystupoval pod vlivem drog. Ale ty látky, které se jako pouliční drogy prodávají, obsahuje i řada léků. A stav, kdy tyto léky pomáhaly vládnout, už v historii známe.

V roce 1999 vydal psychiatr Fritz Redlich dobře přijatou knihu Hitler: Diagnóza ničivého proroka. Shrnul mimo jiné záznamy Hitlerova hlavního osobního lékaře Theodora Morella. Zjistil, že v průběhu let jeho osobní lékař Morell předepsal Hitlerovi koktejl léků, opiáty (morfin, oxykodon), barbituráty, kokain, amfetaminy a bromidy. Morellovy poznámky odhalují, že nasadil Hitlerovi i Vitamultin. Nakonec Redlich dospěl k závěru, který se od té doby často opakuje: že „Hitler zneužíval amfetaminy, zejména mezi lety 1939 a 1943, a byl takovým zneužíváním dočasně narušen“. Sice jen zřídka vyžadoval lékařskou pomoc před srpnem 1941, po kterém byl Morell pravidelně povoláván do akce, ale nejrozdováděnější a nejčastější Hitlerovy projevy jsou až z těchto let. Kromě metamfetaminu (pervitin) dostával Adolf i pijavice, klystýry a derivát morfinu Eukodal. Hitlerova pravidelná, někdy vydatná konzumace Vitamultinu spojená s popisy jeho chování ukazuje, že se do určité míry mohl spolehnout na metamfetamin.

Dejte na Vystrčila!

Požadavek předsedy senátu je moudrý. Nikdo, kdo není s prezidentem v osobním styku, dnes neví, co se na Hradě vlastně děje a jak na tom Miloš Zeman ve skutečnosti je. Nesmíme připustit, aby – pokud mnou nastíněná hypotéza platí třeba jen z padesáti procent – o příští české vládě rozhodoval Vladimir Putin prostřednictvím Miloše Zemana totálně zmanipulovaného jeho prokremelským okolím a možná za podpory léků na povzbuzení. Právě teď, před volbami, by lidé měli zcela jednoznačně požadovat delší rozhovor plně profesionálního a nekompromisního moderátora s prezidentem republiky, přenášený živě – a spojený s drogovým / lékovým testem Miloše Zemana. Bez takového potvrzení své práceschopnosti nemá Zeman po podivnostech ve výkonu své funkce, výpadcích a dlouhém mlčení v momentech, které si žádají státnický výrok, jaké v poslední době předvádí, žádnou důvěru.

Nikdo dnes neví, zda je ještě rozhodovatelem, nebo pouhou loutkou svého okolí, kterou Nejedlý s Mynářem ukážou veřejnosti jen v těch nejlepších okamžicích a povzbuzenou léky.