Poslanec Rostislav Vyzula na briefingu hnutí ANO FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Poslancům zdravotnického výboru za hnutí ANO se nelíbí zveřejňování údajů o úmrtí na covid-19. Je prý extrémně depresivní. Nápad zaujal šéfa statistiků Ladislava Duška, sám však nerozhodne. Zatajování „nepříjemných“ statistik by bylo popřením otevřenosti slibované vládou, což se neděje poprvé.
Donedávna se premiér Andrej Babiš chlubil statistikami a grafy o vývoji epidemie koronaviru. Žongloval s nimi, jak se mu to hodilo, aby před krajskými a senátními volbami dokázal úspěšný boj s covidem. V polovině září na sociálních sítích uklidňoval, že chce lidem přinášet dobré zprávy, o kterých údajně média mlčí.
Premiérovy „statistiky“
„První taková zpráva by byla, že včera (pozn. v sobotu 12. září) na covid-19 nikdo nezemřel,“ uvedl premiér, jenomže lhal. Téhož dne podle údajů ministerstva zdravotnictví podlehlo onemocnění šest lidí, což bylo tehdy nejhorší číslo od května. Dnes by ovšem znamenalo nesmírně pozitivní zlom.
Od té doby došlo k dynamickému vývoji. Denní přírůstky úmrtí od 19. října neklesají pod stovku s dosavadním maximem 247 dne 3. listopadu. Devadesát procent obětí jsou senioři nad 65 let, jejichž ochranu stát trestuhodně zanedbal.
Není to však zdaleka jediný případ, kdy Babiš používal nepravdivé či zavádějící informace, aby zakrýval odvrácenou stranu vývoje epidemie. V téže době, kdy fabuloval o počtu zemřelých, žádal všechny v projevu na setkání středočeských starostů, aby už konečně přestali strašit.
„Tolik, co my testujeme, nikdo netestuje,“ prohlašoval premiér, jenomže opět mylně. Podle údajů Národní agentury pro komunikační technologie bylo v té době Česko v počtu testů na 100 tisíc obyvatel na 21. místě ze sedmadvaceti zemí EU, což rozhodně nebyl důvod k sukcesu.
Nejhorší v Evropě
Mezitím se situace posunula natolik, že koronavirové statistiky dokládají fatální selhání Babišovy vlády ve většině ukazatelů – včetně těch nejzávažnějších. V rychlosti šíření čínské nákazy jsme za poslední týden třetí nejhorší na světě. Ve stejném období je Česko nejhorší v Evropě v růstu úmrtí na covid před Belgií a Bosnou a Hercegovinou.
Je zarážející, že tímto tempem Česko brzy překoná i v přijímaných restrikcích nejliberálnější Švédsko. Zatímco v této severské zemi s přibližně stejným počtem obyvatel podlehlo od jara do 11. listopadu s příznaky covidu-19 celkem 6082 pacientů, u nás jich je ke stejnému dni 5570 s mnohem rychlejšími denními přírůstky.
V této situaci proběhlo neveřejné zasedání sněmovního zdravotního výboru, kterého se účastnil i ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Vyplynulo z něj, že nepříznivé statistiky leží v žaludku zvláště zástupcům hnutí ANO, kterému padají preference. O jednání informoval deník Blesk.
Jsou nutné denní informace?
„Je opravdu nutné hlásit médiím informaci o úmrtnosti na covid každý den?“ tázal se Duška Babišův poslanec a lékař Rostislav Vyzula. Podle něj jsou zkreslené, jelikož se často jedná o souběh nemocí, a pro veřejnost prý velmi depresivní.
S Vyzulou souhlasí předsedkyně výboru a kolegyně z klubu ANO Věra Adámková. Podle ní je každodenní zveřejňování počtu zemřelých zavádějící. „Nemusí to mít žádnou výpovědní hodnotu, ani ve zhoršení, ani ve zlepšení situace,“ dodala.
Tento nápad zaujal šéfa vládních statistiků Ladislava Duška. „Já si to užívám nejvíc ze všech, to denní vysílání nejen tohoto čísla. Není to jediné číslo, které by vyžadovalo trochu vyzrát,“ reagoval. Namítl však, že nemá kompetenci rozhodovat, která čísla zveřejňovat, a která nikoli. To by mohla určit třeba poslanecká sněmovna.
Kdyby k Duškovi doputoval přípis, aby počty úmrtí na covid přestal vysílat a publikoval by je v souhrnu třeba jednou za čtvrt roku, „strašně rád tak učiní“. Sám se však na vypnutí tohoto údaje necítí, protože by prý rozpoutal „mediální peklo“.
Zakrýt neschopnost premiéra
Tyto záměry kritizovali opoziční poslanci, kteří naopak po resortu zdravotnictví požadují otevřenější komunikaci než dosud, a zveřejnění všech dat, podle kterých vláda rozhoduje. Neděje se to ani po nástupu ministra Blatného, který sliboval zlepšení. Zatím tradičně zůstalo jen u slibů.
Opozice považuje tutlání informací za nemyslitelné, jelikož by vyvolalo spekulace, proč se tak děje, a prohloubilo by už tak nízkou důvěru ve schopnosti státu zvládat koronavirus. Toho se nedosáhne zakrytím „nevhodných“ údajů, stejně vyžadovaných Světovou zdravotnickou organizací, ale maximální transparentností.
„Poslanci ANO přišli s návrhem, aby se nezveřejňovaly údaje o počtu mrtvých. Na lidi to podle nich působí depresivně a je třeba je před tím chránit. Měli bychom zakázat všechny špatné zprávy, protože je díky nim vidět, jak je dočasný premiér totálně neschopný,“ shrnul europoslanec a místopředseda KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.
Utajit krizové informace
Není to poprvé v poslední době, co si představitelé vládní koalice pohrávají s myšlenkou utajovat v krizových situacích informace. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v říjnu připravil kontroverzní novelu krizového zákona, která mimo jiné ztěžuje náhrady škody způsobené podnikatelům zásahy státu.
Podle Hamáčkova návrhu by stát nemusel poskytovat informace veřejnosti o přípravě a řešení krizových situací, pokud by ho to mohlo ohrozit. Jeho formulace je však natolik vágní, že by podle kritiků mohly státní orgány utajovat i libovolné informace s jakkoli volným vztahem ke krizovému řízení nad současný rámec.
Když koncem října převzal post ministra zdravotnictví Jan Blatný, za hlavní úkol označil potřebu změnit vnímání situace a nálady ve společnosti. „Strach z viru, který lidi paralyzuje a rozděluje, je potřeba přeměnit v respekt,“ řekl doslova.
Někteří kolegové z hnutí ANO si to vyložili po svém. Když už nestačí blufovat mantrou, že „bude líp“ a „prostě to uděláme“, přichází pro nepříznivé zprávy v úvahu pravidlo „prostě to utajíme“. A „extrémně depresivní“ je pohled na výkon Babišovy vlády.
