Novinářka Markéta Dobiášová FOTO: TV Prima / se souhlasem
FOTO: TV Prima / se souhlasem
Aktuální dění na Kavčích horách mne poprvé přivedlo na server paní Markéty Dobiášové, kde vyšel její text, který kauzu Wollner odstartoval. Po pár minutách studia jsem zjistil, že jsem na dezinformačním webu, který šíří nesmysly. A po důkladnějším prostudování jsem dospěl k závěru, že to, co dělá paní Dobiášová redakcím, ze kterých odešla – nejen České televizi –, se nedá nazvat jinak než sviňárny. Přesto dáma rozpoutala mediální peklo, kterým žije celá česká mediální scéna.
Přiváben mediálním ruchem, navštívil jsem poprvé web novinářky Dobiášové, které křivdili v Reportérech ČT, Primě a Reflexu (odchod ze Seznamu zatím mediálně neztvárnila). Po prostudování jejích textů jsem se rozhodl, že jí ukřivdím taky. Ta dáma je ukázkovým příkladem toho, co se stalo části naší veřejnosti s nástupem skokového nárůstu neurčitosti informací. Příkladem toho, co sleduji už několik let na dezinformační scéně. Takto se – pár let poté, co dlouhodobě a úspěšně působila ve veřejnoprávní televizi, kde by něco podobného bylo naprosto nepředstavitelné –, chová dnes. Skoková změna, regres, dno.
Pubmed? Neznám!
Na začátku loňského roku se řešilo očkování dětí. Bylo málo dat, nějak významnější byla jen jedna izraelská studie. SÚKL byl proti podání boosteru proti covidu, dětem ve věku 12 až 15 let ho nedoporučil, odborná Česká vakcinologická společnost ano. Ministr Válek rozhodl, že se očkovat bude.
Na podzim názor České vakcinologické společnosti i Válkovo rozhodnutí očkovat i velmi malé děti posvětil výzkum. Devatenáctého října 2022 vychází v The New England journal of medicine (k dohledání na klíčovém serveru zdravotnické odborné literatury PubMed a řadě dalších medicínských serverů) studie „Hodnocení vakcíny mRNA u dětí ve věku od 6 měsíců do 5 let.“ Cituji: „Výsledky: Na základě výsledků bezpečnosti a imunogenicity v první části studie byla ve druhé části hodnocena dávka 25 μg mRNA vakcíny. V části 2 bylo 3040 dětí ve věku 2 až 5 let a 1762 dětí ve věku 6 až 23 měsíců náhodně přiřazeno k podání dvou injekcí 25 μg mRNA vakcíny, 1008 dětí ve věku 2 až 5 let a 593 dětí ve věku 6 až 23 měsíců bylo náhodně přiřazeno k podání placeba. Průměrná doba sledování po druhé injekci byla 71 dní u skupiny dětí ve věku 2 až 5 let a 68 dní u skupiny dětí ve věku 6 až 23 měsíců. Nežádoucí příhody byly převážně nízkého stupně a přechodné a nebyly zjištěny žádné nové bezpečnostní problémy. V 57. den byly průměrné koncentrace neutralizačních protilátek 1410 u dětí ve věku 2 až 5 let a 1781 u dětí ve věku 6 až 23 měsíců ve srovnání s 1391 u mladých dospělých, kteří dostali 100 μg injekce mRNA vakcíny, což jsou zjištění, která splňují kritéria noninferiority pro imunitní odpovědi pro obě věkové kohorty. Odhadovaná účinnost vakcíny proti Covid-19 byla 36,8 % u dětí ve věku 2 až 5 let a 50,6 % u dětí ve věku 6 až 23 měsíců, a to v době, kdy byl omicron převažující cirkulující variantou.“
K čemu studie došla? „Závěry: Bylo zjištěno, že dvě dávky vakcíny mRNA jsou u dětí ve věku 6 měsíců až 5 let bezpečné a vyvolávají imunitní odpovědi, které nejsou horší než u mladých dospělých.“ Když zadáte několik klíčových slov v angličtině, Google vám studii najde na první stránce výsledků vyhledávání.
Web paní Dobiášové inFakta.cz přesto vydává o měsíc později její článek: „Exkluzivně: Povolte to! Zahájit očkování dětí 12+ bez důkazu o bezpečnosti vakcín a navzdory nesouhlasu SÚKLu nařídil osobně ministr Válek.“
Dočteme se v něm: „Poškození zdraví po vakcínách: Očkování se zato nelíbí některým lékařům, například dětské doktorce Janě Králové: „Podle mě nejsou děti cílovou skupinou tohoto očkování, natož aby jim byly podány další, tzv. posilující dávky. Děti prodělávají a prodělávaly nemoc COVID-19 formou nachlazení, někdy s horečkami, někdy s průjmem.“
Studii z PubMed jsem v článku nenalezl. Paní Dobiášová pracovala v ČT tak dlouho, že vyhledávač Google prostě znát musí.
Dne 2. ledna 2023 pak na webu inFakta vychází text „V mediální kampani na očkování dětí Česko ignoruje odborné závěry ze zahraničí. Riskujeme zdraví dětí, tvrdí odborníci. Při nedostatku jasných důkazů o prospěšnosti vakcinace by (zejména) u dětí měl být na prvním místě uplatněn princip předběžné opatrnosti.“
V článku se dočteme: „Nutno podotknout, že výsledky klinických studií předložených farmaceutickými firmami nebyly přesvědčivé, spíše naopak, a studie byly kritizovány námi i odborníky v zahraničí, například v Británii nebo Kanadě. Při nedostatku jasných důkazů o prospěšnosti vakcinace by (zejména) u dětí měl být na prvním místě uplatněn princip předběžné opatrnosti – primum non nocere,“ napsaly imunoložka Zuzana Krátká ze Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků a kardioložka Jana Gandalovičová z Iniciativy21. Obě jmenovaná sdružení jsou sdruženími antivaxerů, studii z PubMed jsem v jejich článku nenalezl. Ale Iniciativa21 spolupracuje s iniciativou Zlatý špendlík Daniela Landy, takže je jisté, že Landa toho ví o očkování víc než nějací šašci v bílých pláštích, co mají články na PubMed, neasi!
Soukromá redakční komunikace? Zveřejnit!
Dne 23. října 2022 na jejím inFakta vychází článek „Lysolaje: mapovali jsme podezřelý prodej pozemků, v ČT i Reflexu téma odmítli. Báli se Hlubučka, který nám vyhrožoval?“ Je pod ním uvedena řada jmen autorů a za nimi v závorce „(pod vedením M. Dobiášové)“.
V článku čtu: „Kauzou jsme se zabývali v rámci investigativního programu pro studenty Achillova data. Jeden z aktérů do konverzace ohledně pozemků navíc zatáhl šéfredaktora týdeníku Reflex. Jako redaktorka zde v té době působila mentorka naší investigativní práce – Markéta Dobiášová. Článek, na kterém jsme pracovali, jsme tedy po dohodě s Dobiášovou plánovali přednostně nabídnout tomuto médiu a s touto možností jsme na žádost transparentnosti jednoho z aktérů i seznámili. Ten okamžitě poslal naši vzájemnou konverzaci včetně našich dotazů šéfredaktorovi Reflexu – Marku Stonišovi. Přestože jsme se nikdy za redaktory tohoto týdeníku nevydávali, Marek Stoniš se od nás distancoval i přesto, že přes Dobiášovou o nás věděl a věděl, že jsme studenti. Hned nato poslal pan Stoniš SMS zprávu paní Dobiášové. Týkala se naší kolegyně žurnalistiky. „Mám v mailu komunikaci jakési paní, kterou neznám a která pokládá úplně dementní dotazy jakýmsi developerům, které taky neznám, s tím, že materiál vyjde v Reflexu. Tak tu paní pozdravuj, která mi ani není schopna odpovědět, co to má znamenat, a vyřiď jí, že Reflex se tím zabývat nebude,“ hodnotil Stoniš kladení otázek developerovi v soukromé SMS konverzaci s Dobiášovou.“
Pokud dobře rozumím textu, tak se paní Dobiášová dohodla se studenty, že budou obcházet lidi involvované v její dlouho sledované kauze Lysolaje, kvůli které odešla z ČT, budou říkat, že dělají článek pro Reflex, a ona to bude dozorovat. Co se tímto způsobem stáže mohli naučit, netuším. Ale být na Stonišově místě, tak se zachovám úplně stejně. A napsal bych jí podobnou SMS jako on. Ale ta SMS byla pracovní, týkala se vnitroredakční záležitosti a paní Dobiášová ji pustila dál, předala ji těm studentům, a dokonce ji pak zveřejnila. A zjevně někdo z autorů cítil, že je to nehoráznost, a tak tu SMS v textu označili za „soukromou“. Buď studenti, nebo paní Dobiášová zjevně netuší, že zveřejňovat soukromou komunikaci je snad ještě větší malér než zveřejňovat tu firemní.
Tak to je Prima
Eskapáda předvedená v Reflexu je jen slabým odvarem skutečné sviňárny, kterou paní Dobiášová předvedla Primě, kde také (jako v Reflexu) po odchodu z ČT nějakou dobu pracovala.
Další článek se jmenuje „Exkluzivně: Jak se vyhazuje na Primě? Za stopku nepohodlných reportáží 300 tisíc Kč. Musíte ale skončit ze dne na den.“ Jako pouták je připsáno: „Součástí článku je dopis Andreje Babiše společnosti Boing a skrytá nahrávka, jak se ukončuje pracovní poměr v TV Prima.“
A paní Dobiášová v něm píše: „Vedení televize zakázalo odvysílat část premiérova vyjádření, která ukazovala na dohody mezi ním, jeho koaličním partnerem Janem Hamáčkem a televizí – politicko-mediální dohody na počátku epidemie o porušování tvrdých pravidel, které vláda pro lidi nouzovým stavem, lockdowny nastavovala (televize si po dohodě s politiky vyjednala výjimku). Samostatná skrytá nahrávka k tomuto článku.“
A odkaz. Tak ho rozkliknu. „Nahrávka k článku: Jak se vyhazuje na Primě? inFakta.cz Skryté nahrávky Výpověď kvůli reportáži.“ Kliknu ještě jednou a poslouchám nahrávku, jak paní Dobiášová dostává na Primě výpověď. Nahrávku, kterou skrytě pořídila zaměstnankyně na svém pracovišti a nahrávala si svého zaměstnavatele bez jeho vědomí a souhlasu, a pak tu nahrávku zveřejnila.
To, že jako zaměstnankyně Primy dostala dopis od Babiše a teď jej používá ve vlastním článku jinde, nechme stranou. Důležité jsou ty nahrávky. Dokážu si bez problémů představit, když zaměstnaná žena skrytě v práci nahraje, jak jí šéf říká, že je p**a a že ji vyhodí, když mu nedá. A pak s tou nahrávkou jde na policii. Ale to, co paní Dobiášová udělala Primě, je normální sviňárna. Nejsem v žádném střetu zájmů, televizi vůbec nemám a vysílání Primy, její majitele, manažery, moderátory a novináře neznám. A aby se to nepletlo: jiný její článek na inFakta: „Něco za něco: „Kšeftování“ s informacemi mezi redakcemi a vládními politiky“ a v něm odkaz: „Nahrávka k článku: „Kšeftování“ s informacemi mezi redakcemi a vládními politiky.“ Tam je další skrytě v práci natočené audio.
Vyrůstal jsem v prostředí komunistů okázale prezentujících svou spjatost s dělnickou třídou, kterou rádi projevovali okázale vulgární mluvou. V průběhu života se mi toho podařilo zbavit, zvlášť směrem k ženám. A tak nemůžu etický rozměr výkonů paní Dobiášové komentovat. Ale jedno vím: stavět na její výpovědi nelze vůbec nic, k osobní komunikaci s ní bych si raději vzal důvěryhodného svědka, a kdyby tvrdila, že kočky mňoukají, tak si to jdu radši ověřit.
