Vývoj v České republice a na Slovensku od rozdělení Československa na konci roku 1992 je příběhem úspěchu. V obou zemích ovšem byla tato cesta odlišná, na Slovensku se transformace podařila navzdory počátečním problémům. ČTK to řekl prezident bratislavského Institutu pro veřejné otázky (IVO) Grigorij Mesežnikov.

„Jeden i druhý případ jsou případy úspěchu, protože se podařila demokratická transformace i integrace. V obou zemích máme liberálně-demokratický režim. Cesty ovšem nebyly identické, u Slovenska se to podařilo navzdory počátečním těžkostem a to je největší odlišnost,“ řekl Mesežnikov o vývoji Česka a Slovenska za posledních 30 let.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Podle něj na Slovensku po vzniku samostatného státu bylo třeba znovu vybojovat zápas o demokracii a demokratická pravidla, což Česká republika nezažila. „Slovenská republika z tohoto pohledu měla mnohem náročnější cestu, měli jsme u moci autoritářské síly, které téměř zablokovaly naši účast na integraci a podkopávaly základy demokratického zřízení,“ uvedl.

Slovensko v 90. letech za vlády premiéra Vladimíra Mečiara čelilo výtkám ze zahraničí kvůli deficitu demokracie a také vypadlo z první vlny rozšiřování NATO. Mesežnikov řekl, že slovenský úspěch byl nakonec výsledkem mobilizace občanů, za klíčové označil volby v roce 1998. Po nich Mečiarovo Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) skončilo v opozici.

Šéf IVO poukázal také na lepší sociální a ekonomickou situaci v Česku. „Více reformních opatření se uskutečnilo v České republice. My jsme měli delší dobu vlády populistických stran než v České republice,“ řekl.

Jak Česko, tak Slovensko podle něj mají i nyní nedostatky v oblasti dodržování principů právního státu a pravidel fungování institucí. „Na Slovensku formálně máme liberální demokracii, ale populisté udělali to, že jsme v oblasti právního státu měli situaci selektivního přístupu. Souvisí to s postoji obyvatelstva, máme početnou skupinu občanů, kteří mají sympatie vůči těm politikům, kteří praktikují takový model vládnutí. V České republice to bylo méně výrazné,“ uvedl Mesežnikov.

Analytik řekl, že oba nástupnické státy někdejšího Československa provázejí nadstandardní vztahy i vzájemné srovnávání. „Slovensko více srovnávalo sebe s Českou republikou. V posledním období i z Česka zaznívají hlasy, že Slovensko dosáhlo možná více, konkrétně osoba naší prezidentky vyvolává sympatie,“ řekl Mesežnikov. Funkci slovenské prezidentky zastává od poloviny června 2019 Zuzana Čaputová.