Evropská unie nemůže mít ze situace v Polsku radost. Narůstající snaha předsedy vládnoucí strany Právo a Spravedlnost Jarosława Kaczyńského ovládnout nezávislé instituce v zemi je v rozporu se základními hodnotami demokratického státu – a to sice oddělit moc výkonnou od soudní. Pokračující krize v Polsku může být podobná tomu, co nastane u nás, pokud se k moci dostane Andrej Babiš.

Rozdíl mezi plány Jarosława Kaczyńského a Andreje Babiše je pouze v jejich naplnění. Zatímco Andrej Babiš pouze nahlas uvažuje o zrušení senátu, obecních zastupitelstev a omezení veřejnoprávních médií, faktický vůdce Polska již 2 roky činí konkrétní kroky k převzetí absolutní moci nad nezávislými soudy a veřejnoprávními médii. Situace v Polsku je vyostřená hlavně díky tomu, že se vládnoucí strana PiS rozhodla omezit nezávislost soudů na všech úrovních – zákon počítá s tím, že jmenovat soudce už nebudou odborníci a korektní orgán, ale přímo ministerstvo spravedlnosti. To je velký zásah do nezávislosti soudů, proti kterému se vyslovila nejen Evropská unie, ale také české justiční špičky – předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal, předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a veřejná ochránkyně lidských práv Anna Šabatová. V prohlášení „Nemůžeme mlčet“ upozorňují, že současný vývoj v Polsku ohrožuje podstatu principů, na kterých je demokracie založena.

Pokud se k moci Andrej Babiš skutečně dostane, lze očekávat, že podobný vývoj může nastat také u nás. Ve své knize „O čem sním, když náhodou spím“ Babiš napsal, že by zrušil obecní zastupitelstva. Vládnout by nechal pouze starostu, který by se opíral sám o sebe a nemusel by každý svůj krok projednávat se zastupitelstvem. Vzhledem k tomu, že podobné sny má Andrej Babiš i o senátu, by měla být česká společnost v pozoru. Ten by Andrej Babiš rovnou zrušil, protože je podle něj drahý a zbytečně prodlužuje legislativní proces. Přitom se v minulosti ukázalo, že senát je v tvorbě zákonů důležitý, protože vrací nedokončené zákony zpátky do sněmovny. A pokud bude Andrej Babiš premiérem, senát bude důležitou pojistkou. Všeobecně se navíc taky ví, že Babiš veřejnoprávní ČT nemá rád a hledá cestu, jak ji dostat pod kontrolu. V tom se taky aktivně angažoval poslanec Martin Komárek. Naštěstí prozatím neúspěšně.

Podoba mezi Andrejem Babišem a Jarosławem Kaczyńským spočívá i v tom, že se oba politici nebáli tyto plány napsat do svých předvolebních programů. Polská PiS argumentovala zásah do soudnictví tím, že je nutné odstranit přítomnost soudců s komunistickou minulostí. Vzhledem k rychlosti vzniku zákonů v Polsku se ale nedá ubránit pocitu, že se Kaczyńský snaží ovládnout nezávislost soudů a mít kontrolu nad všemi, které do funkce ministerstvo spravedlnosti uvede.

Počínání Andreje Babiše už nyní Evropská unie sleduje. Díky dlouholeté kritičce jeho obrovského střetu zájmů Ingeborg Grässle, která je zpravodajkou nově chystaného unijního nařízení týkajícího se strukturálních a zemědělských fondů, se může stát, že v příští vládě už Andrej Babiš ani jeho rodina nebude moct pobírat dotace, pokud bude někdo z členů rodiny přítomen ve vládě.

Evropská unie je přesto na podobné typy politiků, jako je Babiš nebo Jarosław Kaczyńský, krátká. Důležitou roli sehrají jako vždy volby, které dají politikům silný nebo slabý mandát. Proto bychom měli myslet při volbách na situaci v Polsku, která je alarmující a tolik podobná tomu, co se jednou může stát i u nás.