Kavárna Paralelní Polis, která bojkotuje EET, uspořádala v rámci aktivit Institutu Kryptoanarchie napínavou diskuzi o pozitivech i škodách, které přináší elektronická evidence tržeb. Setkali se tak vlivný soudce, hacker, Babišův novinář, majitel kavárny, výrobkyně pokladen, anarchokapitalista i daňový poradce.

Kateřině Hlatké (výrobci pokladních systémů) přinesla EET konkurenci a podnikatelům obecně podle ní přinesla starosti a byrokracii a odnesla čas.

Jan Macháček (publicista) EET podporuje, protože společně s nárůstem bezhotovostní ekonomiky se i systémy podobné EET rozšíří v západním světě.

Urza (anarchokapitalista) považuje daně z etického hlediska za mafiánskou praktiku a EET už jen za efektivní výběr výpalného, který sám o sobě není takovým problémem.

Michal Hanych (daňový poradce) upozornil na nepřipravenost EET. O výhodách i nevýhodách tak nemáme ani tušení. Uznává však, že EET narovnává podnikatelské (konkurenční) prostředí, ve kterém se dříve museli i nově příchozí přizpůsobit šizením státu na daních.

Roman Čarek (majitel klubové kavárny) upozorňuje, že k narovnání prostředí došlo na vesnicích i tak, že zavřela jediná hospoda. Pro jeho kavárnu je už samotné vyjíždění účtenek velké zdržení, což si vynucuje přijmout dalšího člověka a to by bylo likvidační. I proto se rozhodl EET nezavést.

Pavol Lupták (etický hacker) vnímá EET jako cestu do finanční diktatury, díky čemuž lidé hledají alternativy včetně kryptoměn, což se mu líbí.

Karel Šimka (soudce Nejvyššího správního soudu) pak vyjádřil překvapení nad snadností, s jakou si společnost nechala EET, ale i kontrolní hlášení vnutit. Byl to boj velkých (kteří EET zpravidla podporovali) proti slabším. EET navíc vede prostřednictvím povinného zasílání informací ke ztrátě části svobody.

Bohatá diskuze tedy vyplynula z těchto rozmanitých východisek. Lišily se nejen pohledy na EET, ale i způsoby, jak se s ní vyrovnat či jak ji uchopit jako příležitost.