„Tichá koalice“ ANO, KSČM a SPD může být nebezpečná a rozhodně bude „prozemanovská“.

FORUM 24 již na základě zkušeností z uplynulého volebního období odhadlo, že vláda Andreje Babiše bude levicová. Navzdory Babišovu tvrzení, že byl vždy voličem pravice. Tedy poté, co se po revoluci vrátil z Maroka a přestal platit příspěvky KSČ. U budoucí vlády nebude ani moc záležet na tom, zda KSČM a SPD ve vládě usednou nebo jen budou podporovat její (třeba i předjednané) návrhy.

Bude to navíc také extrémně nebezpečná „tichá koalice“, zvlášť právě v kombinaci s případnou menšinovou vládou Andreje Babiše (ať už s důvěrou, či bez důvěry sněmovny), který tak bude mít vliv už nejen na finanční správu (stačí vzpomenout na jeho slova „naši na ni klekli“, myšleno na firmu, se kterou měl Babiš problémy), ale do jisté míry třeba i na policii, a v kombinaci s tajnými službami pod dohledem poslanců mimo jiné za KSČM (a na SPD ať si každý udělá názor sám, speciálně je vhodné se zaměřit na poslance Radka Kotena, který rád sdílí články z dezinformačních „proputinovských“ webů, jak upozornil server Aktuálně.cz). Nelze však samozřejmě zobecňovat, do dolní komory se znova dostal např. komunistický poslanec Vladimír Koníček, který byl jako předseda Kontrolního výboru v minulém volebním období s Babišem v častých sporech.

Problémem je zřejmě i vydíratelnost samotného Andreje Babiše jakožto pravděpodobného předrevolučního agenta slovenské verze StB. Babiš se bojí zažádat si o lustrační osvědčení, takže ho prezident Miloš Zeman jmenoval navzdory zvyklosti ministrem i bez předložení čistého lustračního osvědčení. Přitom se z titulu své funkce ministra financí stal členem (a nakonec dokonce prvním místopředsedou) Bezpečnostní rady státu a brzy se jako premiér stane předsedou této rady, která se má starat o naše bezpečí.

Zjevná je také vzájemná podpora Andreje Babiše a Miloše Zemana. Zeman byl s Babišem na Čapím hnízdě, čímž se zřejmě pokusil zakrýt Babišovy lži a pravděpodobný podvod v tomto případu. Nyní dokonce slíbil Babišovo jmenování premiérem v prvním i případném druhém pokusu o sestavení vlády a stejně tak předem slíbil jmenování ještě nekompletní Babišovy vlády (se kterou se dosud neseznámil a která nemá dojednanou důvěru ve sněmovně). Co když ji Babiš nedá oficiálně dohromady? Zeman také zvažuje nerozpuštění sněmovny ani po případném třetím neúspěšném pokusu o sestavení vlády.

Babiš za to při každé příležitosti, kdy Zeman něco provede, mlčí. Zemanova nejen hospodářská, ale i čistě politická orientace na ruskou vládu Vladimira Putina či na komunistickou vládu Čínské lidové republiky je extrémně levicová, čímž se jen potvrzuje závěr, že se bude jednat o jednoznačně levicovou koalici. Zeman sice podporuje izraelskou vládu, zároveň však ustupuje jí i nám nepřátelskému íránskému diktátorskému režimu, když podporuje obnovení dodávek pro nebezpečnou jadernou elektrárnu v íránském Búšehru (resp. obecně pro íránský jaderný program). Putin sice není a priori levicový prezident, je však „spojencem z rozumu“ zejména levicových režimů a Zeman na něm stejně oceňuje zejména jeho manýry. Zemanova náklonnost (příliš neopětovaná, jednostranná) k pravicovému americkému prezidentu Donaldu Trumpovi pak stojí na vysloveně neekonomických tématech a na velmi vratkých základech.

Obdobně si se Zemanem rozumí i předseda SPD Tomio Okamura. Ten ostatně nekandiduje na prezidenta zjevně také proto (nebo právě proto), aby Zemanovi neubíral voliče. Zeman na hrozbu tohoto štěpení voličstva předem upozornil v Českém rozhlase.

Zároveň se v průzkumu pro Českou televizi ukázalo, že vznikla jakási koalice voličů uvedených tří politických stran. Právě u nich jako u jediných parlamentních stran by totiž podle tohoto průzkumu jednoznačně a už v prvním kole vyhrál prezidentské volby Miloš Zeman. Tím se jen ukazuje, že i voliči SPD tíhnou k levici, stejně jako voliči ANO (ačkoli v parlamentních volbách v roce 2013 tomu bylo jinak).