Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s vůdcem Severní Koreje Kim Čong-unem. FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Období kolem zimní olympiády 2018 v Jižní Koreji bylo doslova elektrizované nadějnými vyhlídkami v korejsko-korejských vztazích. Jihokorejci trénovali na severu, severokorejci na jihu, optimistických článků bylo všude plno a fotografií usměvavých severokorejských krasavic snad ještě víc. Do dvou let se čekal naprostý průlom ve vztazích tří stran, technicky vzato stále ještě válčících – KLDR, USA a Jižní Koreje. Ach, Kozino, Kozino, špatný proroku! Dva roky tu, a kde nic, tu nic.
Zajisté, proběhla tři setkání (geniálního) Nejvyššího vůdce s (nejchytřejším) prezidentem USA. Nepřinesla nic kromě potvrzení známé pravdy, že to opravdu půjde hodně ztuha, pokud vůbec. Nejvyšší vůdce, prý nespokojený s výkonem svého týmu, vyměnil jeho členy za jejich schopnější klony (někteří z neúspěšných jsou prý už po smrti nebo aspoň v lágru) a… A víc už nic.
Letos v říjnu vyrazil Nejvyšší vůdce koňmo na vrchol hory Pektu, magického středu korejské mytologie a dějin, kde „si s hlubokým pohnutím připomněl obtížnou cestu, kterou urazil za velkým cílem, vybudováním té nejmocnější země“. Nebyl samozřejmě sám, doprovázel jej vojenský oddíl a vybraná skupinka činitelů. Ti byli rovněž „zaplaveni emocemi a radostí, přesvědčeni, že dojde k veliké operaci, jež opět ohromí svět.“
Možná jedním z prvních, kdo byl „ohromen“, byl Kim Čong-unův nevlastní bratr jménem Kim Pjong-il, velvyslanec KLDR v České republice. Když mu bylo 34 let, stal se v roce 1988 velvyslancem své země v Maďarsku. Po devíti letech byl přeložen do Varšavy, kde prožil šťastných 17 let (do roku 2014). Další jeho štací se v roce 2015 stala Praha. Letos v listopadu mu přišel telegram, že jej hlava státu odvolává z funkce a žádá si jeho přítomnost v Pchjongjangu. U osoby jeho typu to budí jistá podezření, byť je odvoláván po víceméně standardních čtyřech letech.
Každý diplomat vám potvrdí, že je sice báječné sloužit v dobré zemi, ale že kariéra se dělá doma. V tomto smyslu byl Kim Pjong-il spíše ve fešáckém exilu než na kariérním postupu. Něco se ale začalo dít a bratr si ho povolal k sobě. Možnosti jsou jen dvě – buď je to průšvih a staršího Kima nečeká nic dobrého, nebo právě naopak. Možná bych si v tuto chvíli vsadil spíš na to „právě naopak“.
Po dvou letech nadějí, zklamání, zdvořilostních tanečků a teatrálních gest ve vztazích KLDR a USA přišlo dramatické intermezzo. V polovině listopadu poslal americký prezident Kim Čong-unovi tweet se závěrem „See you soon!“. Vysoký úředník severokorejského Ministerstva zahraničí Kim Kje-kuan skrze agenturu KCNA sdělil, že si Trumpův tweet vykládá jako „narážku na nový summit KLDR-USA“. Dodal však, že „už na taková setkání nejsme zvědaví, protože jsou nám k ničemu“. USA se podle něj snaží jenom získat čas. „Už nedáme prezidentovi USA nic, čím by se mohl chlubit, aniž by dal on něco nám. Musíme dostat to, co odpovídá výsledkům, kterými se prezident Trump chlubí jako svými úspěchy.“
Kritizovat Trumpa a jeho neústupnost ale zároveň znamená, že Kim Čong-un nebyl schopen cokoli si na něm vynutit. To ovšem není možné, Nejvyšší vůdce přece je schopný, možná všeho. Proto severokorejská média oficiálně oceňují snahu Donalda Trumpa a kritizují jeho „neústupné“ spolupracovníky. Prý ve snaze dát jednáním nový impuls Nejvyšší vůdce už letos v dubnu řekl, že americká strana má čas do konce roku na změnu své vyjednávací strategie.
Během podzimu provedla KLDR několik demonstrativních zkoušek svých raket a nových zbraňových systémů. Na samém začátku prosince vypustila hodně nápadný průzkumný balonek ve formě žertovně laděného výroku, který ale může znamenat i výhrůžku. Takový orientální hlavolam s několika možnými interpretacemi. Asi jako když vám Číňan popřeje, ať žijete v zajímavých časech.
Už 3. prosince připomnělo severokorejské MZV, že se rychle krátí doba na změnu „nepřátelské politiky USA“. Náměstek ministra, který má v gesci vztahy s USA, řekl, že americká žádost o další dialog „není nic jiného než pošetilý trik“, jak v době před prezidentskými volbami v USA „zavázat KLDR k dialogu“. A pak přišel ten tajemný balonek: „Co zbývá učinit, to je volbou USA, a je jenom na nich, jaký vánoční dárek si vyberou.“
Momentálně probíhá nevyhlášená soutěž o to, kdo uhodne, co měl soudruh na mysli a jaké dárky mají v KLDR pro Trumpa připravené. Osobně si myslím, že výběr nebude nic moc. Příprava na severokorejské straně je ovšem obdivuhodná. Kim Čong-un opět osedlal svého oblíbeného bělouše a vyrazil na sever do hor. Vyjel zase až na horu Pektu, doprovázen vojáky a svou manželkou. V posvátném usebrání setrval na vrcholu tak dlouho, až mu zčervenaly tváře a než úřední fotograf nafotil ty správné snímky.
Jeho letos už druhá exkurze na posvátnou sopku také vyvolává zvědavost a diskuze. Souvisí to s vánočním dárkem Trumpovi? Pokud ano, tak jak? Bude následovat nějaké dramatické prohlášení? A k čemu? K rozvoji KLDR? K americko-korejským vztahům? Nebo snad KLDR spustí další seriál zkoušek raket nebo, pámbu chraň, dokonce jaderné zkoušky? Ti s dlouhou pamětí, jako například CNN, připomínají minulé „dárky“ – například mezikontinentální balistickou raketu ke 4. červenci 2017.
S jistotou se dá počítat s tím, že Kim Čong-un bude mít novoroční projev. To znamená, že nejméně do Silvestra letošního roku žádná raketa na USA nepoletí. V KLDR také už oznámili, že se koncem prosince bude konat zasedání Ústředního výboru Korejské strany práce. Co řekne Nejvyšší vůdce, to se zřejmě jako první dozví jeho členové. S úspěchem se dá předpokládat, že ať to bude cokoliv, bude to schváleno jednomyslně.
Jsem zvědav, jestli se někde vynoří ve vlivné funkci Kimův nevlastní bratr, bývalý velvyslanec v ČR. Pokud jde o všechno ostatní, nedělám si žádné iluze. Severokorejci si projdou další fází své klopotné cesty do šťastné budoucnosti. Válka nebude, mír také ne a vyjednávat se bude tak, jako doposud – krok doleva, krok doprava, jeden vpřed a dva zpátky, dva vpřed a jeden zpátky.
