Ministryně obrany Jana Černochová na jednání ministrů obrany v Bruselu. FOTO: consilium.europa.eu, Marek Vala, se souhlasem
FOTO: consilium.europa.eu, Marek Vala, se souhlasem
V úterý se v Bruselu uskutečnilo zasedání ministrů obrany členských zemí EU. Českou republiku zastupovala ministryně Jana Černochová. Jednání se věnovala implementaci Strategického kompasu, zahraničním operacím EU s důrazem na výcvikovou misi v Mali a v neposlední řadě také ruské vojenské agresi na Ukrajině.
Jedním z hlavních bodů bylo jednání o zahraničních operacích pod hlavičkou Evropské unie, a s tím spojené problémy s bezpečností v lokalitách, kde probíhají unijní aktivity. V centru pozornosti stála výcvikové misi v Mali. Ministři se shodli, že je nutné misi zrevidovat, neboť v oblasti působí ruští žoldáci.
„Potřebujeme záruky, že mise bude efektivní a naši vojáci budou v bezpečí. Vše se bude odvíjet od jednání s malijskou přechodnou vládou. Přítomnost Wagnerovy skupiny, a tedy kolaboraci s Ruskem, nelze tolerovat donekonečna,“ sdělila v této věci ministryně Černochová, která také informovala o přípravách české armády na převzetí velení v této misi. K tomu by mělo dojít v druhé polovině letošního roku.
Dalšími body, o němž se jednalo, byla implementaci Strategického kompasu, jenž byl schválen v březnu, a priority českého předsednictví v Radě EU v oblasti obrany. „Našim cílem je přispět k vytvoření bezpečné a prosperující Evropy,“ shrnula česká ministryně. Hlavním bodem vedoucím ke splnění tohoto cíle je nutnost řešení krize na Ukrajině, a to nejen z hlediska ukončení samotného konfliktu, ale také z hlediska řešení migrační krize nebo pomoci s poválečnou rekonstrukcí Ukrajiny.
V rámci setkání ministrů došlo i na jednání se zástupci obranné agentury EDA. Ruská agrese na Ukrajině změnila bezpečnostní prostředí v Evropě. Všechny země nyní cítí zvýšenou potřebu dovybavení svých armád a nutnost zrychlit proces modernizace. S tím se však pojí výrazné navýšení obranných rozpočtů. Pomoci se snížením vysokých nákladů by mohly společné zakázky více zemí. Ministři se zástupci EDA proto mimo jiné probírali možnosti na zefektivnění tohoto procesu. Představitelé agentury dále představili analýzu nedostatků v oblasti obranných investic EU. Jako hlavní problém členských zemí byly identifikovány v minulosti odložené investice do modernizace jednotlivých armád.
EDA vytýčila potřebné kroky ve třech časových horizontech a do každého zařadila také prioritní oblasti. První oblastí jsou okamžité kroky k posílení operační připravenosti vojsk, tedy například dostatečné zásoby munice, společná cvičení či výměna důležitých dat. Další skupinou jsou krátkodobé kroky s horizontem pěti let k posílení stávajících schopností – sem patří třeba modernizace stíhacího letectva, protivzdušné obrany, dělostřelectva, kybernetických schopností, komunikačních a informačních systémů či satelitní komunikace. Poslední oblastí je střední až dlouhodobý horizont následujících 10 až 15 let, kdy by mělo dojít k modernizaci, výzkumu a rozvoji například tanků či bojových systémů vojáka, ale i protivzdušné obrany či bezpilotních prostředků. V neposlední řadě by měl být důraz kladen na kybernetickou odolnost.
V závěru jednání pak požádali o slyšení ministři obrany Finska a Švédska, aby své unijní kolegy seznámili s podrobnostmi o plánech svých zemí vstoupit do NATO.
Součástí programu ministryně Jany Černochové bylo i bilaterální jednání se Slovinskem, jehož delegaci vedl ministry obrany Matej Tonin. Obě strany probraly priority v modernizaci svých armád a diskutovaly o možnostech spolupráce obranných průmyslů při „větších“ nákupech či údržbě techniky. Ministryně Černochová také ocenila zapojení Slovinska do mnohonárodního uskupení na Slovensku, kterému Česká republika velí. „Musíme využít vedoucí role České republiky v uskupení na Slovensku. Musíme ukázat, že menší národy se mohou ujmout vedení. Tím vyvrátíme ruská prohlášení, že menší spojenci jsou pod diktaturou velkých spojenců,“ sdělila v rámci jednání česká ministryně.
