Výrazný posun ve vnímání toho, jak funguje politická propaganda, ukazují výsledky analýzy prokremelsky orientovaných zpravodajských webů působících v Česku. Za podpory think-tanku Evropské hodnoty ji provedli politologové Masarykovy univerzity, kteří zmapovali články čtyř konkrétních portálů. Z analýzy plyne, že weby dávno nespoléhají na prvoplánovou propagandu, ale pracují sofistikovaněji, přičemž jejich metody zásadně odporují žurnalistickým pravidlům. Z toho důvodu je lze hodnotit jako daleko nebezpečnější.
Specialisté Masarykovy univerzity podrobili zkoumání 2660 článků vydaných v průběhu března letošního roku, a to ze serverů Sputnik, AC24, Svět kolem nás a Parlamentní listy. Jde o portály, které podle odborníků šíří prokremelskou propagandu. Kritériem výběru byla rámcová čtenost článků, a proto nebyl zařazen známý server Aeronet.
„Obecně lze říci, že je jedno, zda se jedná o zpravodajství či komentáře, pomyslná hranice na těchto webech přestává existovat. Autoři používají emotivní figury nebo manipulativní techniky a například každý pátý článek vyjadřuje negativní emoci,“ sdělila Petra Vejvodová, specialistka na propagandu z Katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Z čísel lze vyčíst, že se v jednotlivých textech objevovalo téměř ve 40 procentech svalování viny, v asi 34 procentech zveličování a fámy, v téměř 18 procentech neopodstatněné nálepkování a skoro osm procent zpravodajských článků obsahovalo názor autora, což by se nemělo stávat.
Všechno to dokládá špatnou novinářskou práci. Jednotlivé weby se téměř vůbec neuchylují k primitivní propagaci ve prospěch Kremlu nebo jeho představitelů. Nevyskytují se ani podvrhy fotek nebo videí, které si lidé s propagandou spojují nejčastěji. Zmíněné praktiky ale vytvářejí atmosféru nefunkčnosti stávajícího politického systému. Proruská náklonnost se projevuje hlavně ve stylu referování o tématech, takže například válečný konflikt na Ukrajině nebo v Sýrii jednotlivé weby relativizují.
Rusko bylo ve sledovaných článcích zmíněno přibližně v jedné třetině zpravodajství (30,2 %), z toho většinou (63,6 %) s neutrálním vyzněním. Články vyznívající pro Rusko pozitivně i kriticky jsou zastoupeny přibližně stejně. Třetím nejčastěji zmiňovaným politikem byl Vladimír Putin.
Nižší výskyt většiny manipulativních technik lze pozorovat u konfliktů na Ukrajině a v Sýrii. Avšak výrazně vyšší je zde výskyt relativizace (zásluh Západu či neúspěchu Ruska). Zatímco celkově se tato technika vyskytuje jen v asi 5 % článků, u zpravodajství zaměřeného na Ukrajinu to je téměř 9 % a u Sýrie dokonce 12 % zpravodajských textů. Zde je patrná snaha o konfliktech na Ukrajině a v Sýrii referovat umírněně a spíše používat takové techniky, které čtenáře uklidní a nevzbudí výraznější emoce. To se potvrzuje i analýzou emotivnosti jednotlivých článků.
Celkově bylo 17 % zpravodajství rámováno negativně, z toho každý pátý článek vzbuzoval nenávist (19 %), každý čtvrtý strach (27 %) a téměř polovina (48,5 %) pak vzbuzovala rozhořčení. Emoce ve zpravodajství o Ukrajině a Sýrii se vyskytovaly méně: v 11 % v případě Ukrajiny a pouze v necelých 5 % u Sýrie.
V souvislosti s migrační krizí bylo zpravodajství častěji než u jiných témat emotivně zabarveno (32 %). Nejčastěji se jednalo o strach (53 % z emotivně zabarveného zpravodajství na toto téma), dále pak nenávist (20 %) a rozhořčení (19 %).
Nejčastěji zmiňovanými politiky byli představitelé České republiky – prezident Miloš Zeman a ministr financí Andrej Babiš. Třetím nejčastěji zmiňovaným politikem byl právě Vladimír Putin, o kterém sledované servery psaly více než třeba o českém premiérovi Bohuslavu Sobotkovi. Dále se zde díky návštěvě České republiky objevil i čínský prezident Si Ťin-pching. Migrační krize se projevila mj. i ve vysokém podílu zmínek o tureckém prezidentovi Tayyipovi Erdoganovi.
Jako překvapivé výzkumníci hodnotí informace, které jim analýza ukázala v souvislosti s Parlamentními listy. Zatímco průměrně zkoumané portály odkazují na zdroje v 75 procentech případů, u tohoto média je to jen 40 procent.
„Parlamentní listy jsou vnímány jako přechod mezi seriózními médii a šedou zónou prokremelské manipulace. Podle našich dat jsou ale co do obsahu stejné jako například AC24 a s manipulativními technikami se u nich setkáváme dokonce častěji než třeba u Sputniku. Což je o to vážnější, že čeští politici je vnímají jako standardní prostor pro svoji prezentaci,“ doplnil politolog Miloš Gregor, druhý vedoucí výzkumu.
Nezávislá analýza vznikla na popud think-tanku Evropské hodnoty, který dlouhodobě sleduje aktivity proruské propagandy v Česku „Závěr tohoto výzkumu je jednoznačný. Na datech lze prokázat, že Parlamentní listy nedodržují základní postupy žurnalistiky a ve velkém využívají manipulačních metod, proto je nelze považovat za médium,“ podotkl Jakub Janda, zástupce ředitele Evropských hodnot a šéf programu Kremlin Watch.
Téma, které bylo předmětem výzkumu specialistů Masarykovy univerzity, začínají také čím dál více sledovat české bezpečnostní složky. Ministerstvo vnitra před několika dny oznámilo vytvoření Centra terorismu a hybridních hrozeb, v jehož rámci bude působit také tým věnující se působení cizích mocností na českém území, které tak může data rovněž využít. V plánu brněnské výzkumné skupiny, jejíž aktuální analýza je k dispozici on-line na webu Academia.edu, je navíc tvorba dalších zpráv, tentokrát věnovaných sociálním sítím.
