
Jiří Weigl FOTO: ČTK
FOTO: ČTK

NÁZOR / Jiří Weigl na stránkách Institutu Václava Klause předvedl další rétorické cvičení na téma, jak lze podlézat administrativě Donalda Trumpa a jak pochválit běsnění pomatených osob jeho administrativy. Je pozoruhodné, jak daleko je někdo ochoten ve svém sebeponížení a popření všech faktů a logiky zajít.
Jeden z živoucích důkazů svobody projevu v Česku je existence Institutu Václava Klause. IVK je taková voliéra plná papoušků, kteří věrně tlumočí všechno, co chce Kreml sdělit. Teď jsou v takzvaném institutu (v reálu jde o Klause a jeho oddané dvořany) nespokojeni s tím, že vztahy s trumpovskou Amerikou možná poněkud ochladly.
„Až do 20. ledna 2025 v naší oficiální politice nezpochybnitelně platila nevyslovená, leč striktně dodržovaná hesla – ,s USA na věčné časy a nikdy jinak‘ a ,je lépe se mýlit s USA než mít pravdu proti nim‘. Česká republika vždy byla součástí jakékoliv koalice ochotných, kterou USA potřebovaly k uskutečňování svých intervencí po světě, neváhali jsme ani kvůli tomu se dostat i do křížku s evropskými partnery, kteří tuto atlantickou ortodoxii nesdíleli,“ deklamuje Weigl.
Pak zjišťuje, že je dnes najednou všechno jinak. „A dnes náhle střih – všechno je jinak. Politika současné vlády nejen že USA otevřeně a okázale nepodporuje, ale dokonce je kritizuje a neskrývá odhodlání americké spojenectví opustit. V minulých dnech předložil premiér Fiala občanům a voličům neuvěřitelnou nabídku – do 4 až 6 let válku s Ruskem, a to bez účasti USA. Ty při tom realizují úplně opačný politický kurs – urovnání války na Ukrajině a zlepšení vztahů s Ruskem. Fiala a jeho koalice naopak chtějí pokračovat v konfrontační politice a eskalaci mezinárodního napětí, kterou provozují po celou dobu svého mandátu.“
Pak dál vykládá, jak premiér Fiala prý sní o tom, „že s nově vyzbrojeným Bundeswehrem a francouzskou armádou tentokrát Evropa v nové válce nad Ruskem zvítězí, když už se jí to dvakrát v historii nepovedlo“.
Poté následuje převyprávění pohádek, které chrlí Donald Trump, J. D. Vance a Elon Musk.
„Našim i evropským progresivistům nevadí Putin, ale zásadně jim vadí Trump a jeho konzervativní revoluce. Dokud vládl senilní Biden, dokud se bez omezení válčilo, dokud veřejné peníze létaly vzduchem všem zainteresovaným zájmovým skupinám, dokud se kvůli ,boji s klimatickou změnou‘ mohli bezuzdně holit spotřebitelé a daňoví poplatníci, dokud si pomazaná davoská věrchuška mohla hrát na vládce planety, bylo všechno v pořádku,“ odhalil Weigl.
Problematiku senility nechme raději stranou. To je citlivé téma. Donald Trump už si před lety vymýšlel neexistující stíhačky a letos po zvolení si myslel, že Španělsko je členem BRICS.
Budeme to opakovat pořád kolem dokola a je jedno, že už to tolikrát zaznělo. Donald Trump v roce 2020 a potom následující čtyři roky setrvale lhal o tom, že mu byly ukradeny volby. Ne, nebyly. Když došlo k přepadení Kapitolu jeho stoupenci, několik hodin se na to díval v televizi, aniž by cokoliv podnikl pro to, aby to zastavil. O vztahu tohoto člověka k základním principům demokracie víme všechno potřebné. Stejně tak jako o lidech, kteří se domnívali, že je lepším kandidátem na prezidenta, než byla Kamala Harrisová. Ne, nebyl. Je a vždycky byl naprosto nezpůsobilý zastávat jakýkoliv veřejný úřad. Stát na straně Donalda Trumpa je buď porucha úsudku, nebo porucha charakteru. To je všechno.
Válku na Ukrajině rozpoutal Vladimir Putin na základě naprosto vylhaných záminek o nacismu na Ukrajině a ohrožení Ruska. Do posledních hodin kremelský režim lhal, že u ukrajinských hranic pouze provádí vojenská cvičení, načež pak došlo k plošné invazi a pokusu dobýt Kyjev a svrhnout ukrajinskou vládu.
Václav Klaus byl nejdříve Putinovým zločinem tolik zaskočen, že to považoval za katastrofu celé své dosavadní politiky, ale během několika dnů se vzpamatoval, nebo dostal příslušné instrukce, takže přešel na rétoriku, že za válku na Ukrajině může Západ, Brusel, NATO, Spojené státy. Že se nebohý francouzský prezident Emmanuel Macron do poslední chvíle snažil Putinovi jeho šílený záměr rozmluvit, na myslitele v Institutu Václava Klause nijak nepůsobí.
Jestli je Vladimír Putin šílenec, o tom můžeme vést nějakou akademickou debatu, v každém případě je jasné, že nepostupuje podle stejné logiky, jaká je vlastní lidem v západních zemích. Pokud na jeho logiku přistupují v Institutu Václava Klause, nepatří kulturně do naší části světa. Nikdo na Západě nechce válku, jsou s tím obrovské problémy, stojí to spoustu peněz, kterých po světové krizi v roce 2008 a covidu a invazi na Ukrajinu nikdo moc nemá.
Realita je ale taková, že se Putin a další váleční zločinci v jeho okolí rozhodli získat Ukrajinu za každou cenu. Protože si vybudovali autoritářský režim, kde je prakticky nemožný jakýkoliv odpor, může v tom ještě nějakou dobu pokračovat.
Ať si pan Weigl nevymýšlí fantasmagorické historky o tom, jak chce Bundeswehr – nebo kdokoliv jiný – dobývat Moskvu. Nic takového nikdo nechce, protože by to k ničemu nebylo, nikoho to nikdy nenapadlo, nikdo nic takového nepotřebuje. Ať ruští vojáci odejdou z mezinárodně uznaného území Ukrajiny, ať v ruské státní televizi přestanou mluvit o tom, jak vypustí jaderné střely na Paříž a Londýn, ať uhradí válečné škody, vrátí všechny deportované děti, přestanou organizovat sabotáže v západních zemích, a ať už laskavě přestanou financovat všechny své agenty a celou svou propagandu v jiných zemích.
Jestli má pojem konzervatismus ještě vůbec nějaký smysl, tak to, co se dnes odehrává ve Spojených státech, není žádná konzervativní revoluce. Brutální popření právního státu, osobní mstivost, popírání mezinárodního práva, šíření pavědeckých bludů, opakování největších nesmyslů prolhané ruské propagandy, na tom všem není vůbec nic konzervativního.
Že v čele toho všeho stojí volební podvodník, zločinec, duševně vyšinutý člověk, sériový lhář, bankrotář a osoba popírající naprosto všechno, třeba byť i jen vzdáleně připomínajícího nějaké konzervativní hodnoty, celý ten truchlivý obraz jenom doplňuje. Že se na tom podílí obskurní instituce s názvem Institut Václava Klause, celkem nijak nepřekvapuje.