Světová zdravotnická organizace (WHO) ve čtvrtek vydala varování, v němž píše, že Evropa má před sebou potenciálně velmi tragickou zimu, během níž by na starém kontinentu mohlo s covidem-19 zemřít až půl milionu lidí. Organizace poukazuje jak na rychle rostoucí počty nových případů, tak na to, že se zadrhávají snahy o proočkování co největší části populace.
S rychlým nárůstem nově infikovaných se potýká velká část Evropy, Česko nevyjímaje. A jak píše americká CNN, například Německo ohlásilo za čtvrtek vůbec nejvyšší počet nakažených covidem od vypuknutí pandemie. Regionální ředitel WHO Hans Kluge se nyní nechal slyšet, že tempo, jakým se nebezpečná nákaza v Evropě šíří, vzbuzuje ty „nejvážnější obavy“. „Znovu jsme v epicentru,“ uvedl Kluge v prohlášení.
„Jedna spolehlivá predikce (vývoje) ukazuje, že pokud nadále zůstaneme na této trajektorii, můžeme v Evropě a střední Asii do 1. února 2022 zaznamenat až dalších 500 tisíc úmrtí lidí s covidem-19,“ odhadl vysoký představitel WHO. Zároveň Kluge varoval, že z 53 zemí, které spadají do jeho „jurisdikce“, se 43 z nich může zároveň potýkat s vysokou či extrémní zátěží lůžkové péče v nemocnicích.
Nová vlna nákaz způsobená variantou delta zkomplikovala rozvolňování opatření v mnoha zemích na kontinentu, píše CNN. Portál výslovně zmiňuje rekordní přírůstky nejprve v Rusku a nyní i v Německu. A uvádí, že například ukrajinský Kyjev od pondělí kvůli zhoršení epidemie zavedl nová přísná omezení. Experti se také obávají, že další nárůst covidových nákaz ve spojení se sezónními infekcemi vystaví evropské zdravotníky neúnosnému množství stresové zátěže. Zvláště v období Vánoc a Nového roku.
V aktuální týdenní zprávě WHO informovalo, že Evropa vykazuje celkový růst nákaz covidem-19 o šest procent, zatímco všechny ostatní části světa hlásí buď pokles, nebo alespoň setrvalý stav. Podle Klugeho je nyní Evropa v „kritickém bodě pandemie“. On sám vidí dva hlavní faktory, které zapříčinily novou vlnu covidu na starém kontinentu – prvním je rozvolňování zavedených protiepidemických opatření a druhým to, že především na Balkáně a ve východní Evropě obecně je nízká proočkovanost, takže se tam v důsledku toho rychle plní nemocnice.