Windfall tax, daň z mimořádných zisků, válečná daň – nezáleží tolik na tom, jak toto plánované opatření vlády nazveme. V poslední době činí úvahy o konečné podobě válečné daně větší rozruch než dlouhodobě přetrvávající deficitní rozpočet. Windfall tax však není novinkou. Zavedena byla již například za vlády britské premiérky Margaret Thatcherové, která ji uvalila na bankovní sektor v roce 1981. V situaci podobné té britské, se dnes nachází tuzemská vláda, která svým zmatečným jednáním snižuje důvěryhodnost zvládání celé krizové situace.
Zavedení windfall tax má své výhody i nevýhody. Banky, rafinérie i energetické společnosti vykazují mimořádné zisky, o které se nyní svými inovativními řešeními a investicemi nezasloužily. Získaly je díky pozitivní externalitě, kterou jsou v případě bankovních domů zvyšující se úrokové sazby. Pro energetické společnosti tyto okolnosti představují exponenciálně vzrůstající ceny energií zapříčiněné válkou na Ukrajině, které jsme mohli sledovat v prvním a druhém čtvrtletí letošního roku.
Na druhou stranu, při karanténních opatřeních během covidu dnešní vláda, tehdejší opozice, nenavrhovala mimořádné zdanění zisků některých firem v IT nebo podniků produkujících roušky, respirátory, plexiskla a jiné ochranné pomůcky i přes jejich nadměrné zisky. Navíc banky a energetické společnosti v době pandemie trpěly a část excesivních zisků je způsobena též nízkou srovnávací základnou z minulých let.
Lze sice pochopit argumentaci vládní koalice, že kompenzace pro občany v nouzi kvůli cenám energií budou hrazeny právě z windfall tax, ale protržně tato vyjádření moc nezní. Je však na pováženou, do jaké míry je trh s energiemi a bankami oligopolní.
Komunikační chyby zapříčiňují ztrácející se důvěryhodnost
Místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová jako první před několika dny napsala na twitteru, že daň bude platit retroaktivně, tzn. již na zisky z letošního roku, což potvrdili další politici vládní koalice. To znamenalo komunikační chybu, která stála pád cen akciových titulů společností pravděpodobně dotčených právě navrhovanou mimořádnou daní.
Nakonec však vláda navrhla daň z mimořádných zisků až od příštího roku, což je mimo jiné také způsobeno možnými komplikacemi u Ústavního soudu. Tyto komunikační chyby tak zapříčiňují ztrácející se důvěryhodnost ve vládní opatření a možnost získání si politických bodů ze strany opozice.
Samotný návrh, o kterém se ve 3. čtení v poslanecké sněmovně bude hlasovat, počítá se zdaněním zisků 60% daní po dobu tří let. Pro určení daně bude rozhodující průměr základů daně za poslední čtyři roky navýšený o toleranční pásmo ve výši 20 procent. Ministr financí Stanjura uvedl, že na této dani stát vybere 85 miliard korun. Zní to až příliš optimisticky a je na pováženou, zda je toto číslo vůbec reálné. Záhadou také stále zůstává, proč stát neakceptoval alternativu k windfall tax pro banky, kterou představoval návrh České bankovní asociace v podobě alokace 50 miliard korun od bank do státního rozpočtu. Ty by sloužily k financování dostupného bydlení, financování Státního fondu dopravní infrastruktury, dopravních projektů, pomoci občanům při pokrytí finančních závazků, investic do digitalizace státu a spolupráci s Národní rozvojovou bankou.
Ministerstvo financí se tehdy pouze vágně vyjádřilo, že banky dosahují vysokých zisků i v mezinárodním srovnání, a proto budou do windfall tax zahrnuty. I přesto, že se jedná o kontroverzní opatření, své opodstatnění má, i když filozoficky s ním pravicoví voliči nebudou souhlasit. Navíc z hlediska windfall tax pro banky by bylo spravedlivější, kdyby si každá odečetla stejnou částku z čistého úrokového výnosu. Na závěr doufejme, že toto opatření bude skutečně dočasné. V české politice, především ohledně daňových otázek, totiž nic není tak trvalého jako dočasná řešení.
* * *
Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice.