Letos v únoru publikovaly stranické noviny hnutí Syriza karikaturu německého ministra financí Wolfganga Schäubleho v nacistické uniformě. Tehdy se mu ještě řecký premiér Alexis Tsipras a ministr financí Janis Varufakis omluvili. Nechce se však věřit, že by o této osobní dehonestaci nevěděli.
Časem však řecký lid přitvrdil. Během půlročního vyjednávání o pokračování záchranného plánu pro Řecko se stal německý ministr financí symbolem všeho zla. Tsiprasova marxistická vláda přitom podrazila Evropu vypsáním referenda, ale zároveň chtěla odepsat dluhy a natahovala ruce po dalších desítkách miliard eur. Během kampaně před referendem byli zvláště němečtí představitelé řeckou levicí tupeni jako upíři, kanibalové a teroristé, jejichž diktát je nutné odmítnout.
Nenáviděný
19. července zveřejnil konzervativní deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) komentář „Nenáviděný“. Podle něj je právě v těchto dnech Wolfgang Schäuble nejvíce nenáviděným člověkem v Evropě. FAZ připomíná, že německý ministr financí stále vidí nejlepší řešení v Grexitu, tedy v odchodu Řecka z eurozóny. Francouzský středolevicový deník Le Monde jej označil za „kata Řeků“. Kreslené vtipy ukazují Schäubleho jako ponurou smrtku zabíjející Evropu, nebo jako teroristu z Islámského státu stínajícího Řeky.
Chová se jako sovětští okupanti v roce 1968
Filozof Jürgen Habermas označuje Wolfganga Schäubleho jako „tyrana Evropy“. Známá politička německých Zelených, Antje Vollmerová, dokonce přirovnává jednání ministra financí k sovětské invazi do Prahy v roce 1968. Její stranický kolega Reinhard Bütikofer šel tak daleko, že prohlásil: „Německo má znovu bezcitnou, panovačnou a ošklivou tvář, a tou je Schäuble.“
Podle FAZ to je jen jeden úhel pohledu. Řadou jiných lidí je Wolfgang Schäuble považován za hrdinu. Jeho chování vůči Řekům mu u německé veřejnosti zvýšilo popularitu na 70 procent. 62 procent lidí si myslí, že při jednáních postupoval dobře. U poslanců frakce CDU měl při jednání v parlamentu mnohem větší aplaus než kancléřka Angela Merkelová.
FAZ dále podotýká, že v létě 2015 je Schäuble najednou největší nepřítel těch, kdo se sami rádi označují za „vášnivé Evropany“ a chtějí „více Evropy“. Přitom on sám se obává nástupu nacionálních hnutí typu Národní fronty ve Francii.
Co Schäuble provedl tak strašného?
Wolfgang Schäuble, který dodnes nese zdravotní následky atentátu, spáchaného na něm před dvaceti pěti lety, se zřejmě dopustil „nactiutrhání“. Poprvé řekl nahlas, co bylo dříve v Evropě tabu. Vážně uvažoval (a stále uvažuje) o tom, že počet členských zemí eurozóny se může i snižovat, nikoli jen zvyšovat. Je přesvědčený, že to je pro Řecko i eurozónu ekonomicky výhodnější řešení.
Dále se dopustil té „pošetilosti“, že trvá na tom, aby se pravidla, na nichž je eurozóna postavena, dodržovala. Smazání řeckého dluhu je pro něj nepřípustné, pokud Řecko hodlá zůstat v eurozóně. Nedodržování pravidel zjevně nedělá problém Francii a Itálii, které se nejvíce za Řecko přimlouvaly a které samy mají obrovský problém s kritickým stavem veřejných financí.
Za Schäublem však stojí němečtí voliči. Podle aktuálního průzkumu by Grexit uvítalo více dotázaných než těch, kdo si přejí pokračování řeckého členství v eurozóně. Mimochodem v Nizozemsku se pro ukončení pomoci Řecku vyslovuje 75 procent voličů a nejinak tomu bude v dalších severních státech.
Za to, že německý ministr financí „troufale“ tvrdí, že dluhy se platit musí a dohodnutá pravidla platí, sklízí nebývalý hněv. Přitom Řekové dohodě s eurozónou sami nevěří, což prohlásil samotný premiér Tsipras. Bývalý ministr financí Varufakis pro BBC uvedl, že hospodářské reformy naordinované věřiteli Řecku nebudou mít úspěch. Podle něj se zapíšou do historie jako „největší katastrofa“ v makroekonomické politice.
Nad tím zůstává rozum stát. Od Řeků nejsou slyšet díky za trpělivost, kterou stále věřitelé vůči řeckému troublemakerovi projevují, ale výčitky, nadávky a despekt. Kdo jim však brání z eurozóny vystoupit, když jim tento „protektorát“, do kterého sami dobrovolně vstupovali, nevoní? I další řecké reálie postrádají racionalitu.
Syriza má aktuální podporu 42,5 procenta obyvatel, ačkoli ze svého programu nesplní téměř vůbec nic. Přesto, že její politika v posledních měsících připravila podle odhadu věřitelů zemi o třetinu výkonu řecké ekonomiky na ztracené produkci, poklesu hodnoty akcií a ztrátě kapitálu bank. Přestože její avanturismus málem zlikvidoval řecké banky. Zatímco před půl rokem se Řecko ještě připravovalo k pozvolnému návratu na finanční trhy, dnes jeho ekonomika leží v ruinách.
Rozkol v Evropě kvůli Řecku
Řecká tragédie odhalila nejednotu v evropských řadách. Narazili na sebe stoupenci dodržovaní pravidel a stoupenci udržení statu quo za každou cenu. Čas ukáže, zda má pravdu nenáviděný „nacista“ Schäuble, nebo socialista Hollande, který ovšem stěží přežije příští prezidentské volby.
Současný vývoj atraktivitě vstupu do eurozóny opravdu nenahrává. Ale ať už bude eurozóna fungovat v jakékoli podobě, prioritou pro ni musí být dodržování pravidel a respektování ekonomické reality. Společná evropská měna musí být výhodná pro všechny její členy, ne jen pro někoho. Pokud se na sanaci dluhů nezodpovědných vlád budou podílet daňoví poplatníci ekonomicky slabších zemí, je to zcela asociální jev, který vyvolá negativní reakce veřejnosti.
Ale především: Eurozóna bude mít do budoucna stále vážnější problémy, pokud v ní nebude působit více zodpovědných hospodářů typu Wolfganga Schäubleho a žádní revolucionáři typu Alexise Tsiprase.
