Rada Českého rozhlasu nevidí problém v působení moderátora Luboše Xavera Veselého v soukromé televizi XTV či na jeho YouTube kanálu. Radním proto nevadí ani to, že v jednom ze svých pořadů slíbil Veselý i „jeden jistý hlas“ ve volbách Václavu Klausovi mladšímu. Rada konstatovala, že nejde o porušení Kodexu Českého rozhlasu – i proto, že se některá jeho ustanovení nevztahují na externisty, kterým je vedle řady dalších rozhlasových moderátorů i Xaver Veselý.
„Radě Českého rozhlasu nepřísluší hodnotit jeho (Luboše Xavera Veselého, pozn. red.) příspěvky zveřejněné na jeho soukromých sociálních sítích. Rada ČRo vztahuje zákon o ČRo a Kodex ČRo na vysílání Českého rozhlasu či na jeho oficiální komunikační kanály,“ odepsali radní v e-mailové reakci na podnět ředitele Ústavu nezávislé žurnalistiky Ondřeje Neumanna.
Neumann ve svém podnětu citoval i tu část Kodexu Českého rozhlasu, kde se píše: „Autorský příspěvek připravený pro jiné médium musí odpovídat standardu kvality vlastní Českému rozhlasu. Není přijatelné, aby se zaměstnanci vystupující v pořadech Českého rozhlasu prezentovali v jiných médiích způsobem, který by byl v Českém rozhlasu nepřípustný.“
To se týkalo i rozhovoru moderátora Veselého se zakladatelem hnutí Trikolóra Václavem Klausem mladším na internetové televizi XTV, publikovaného letos v červnu, dva týdny po začátku moderátorova angažmá v Českém rozhlase.
Zaměstnanec vs. externista
„Vámi citované ustanovení Kodexu ČRo se týká explicitně zaměstnanců Českého rozhlasu, nikoli moderátorů zábavných pořadů spolupracujících s Českým rozhlasem na externí bázi,“ rozhodla Rada. Z výroku plyne, že se externí moderátor nemusí držet stejně přísných pravidel jako interní zaměstnanci.
Kodex přitom spolupráci s jinými médii zaměstnancům ČRo povoluje jen „za předpokladu, že tato činnost nenaruší povinnosti a závazky, jež zaměstnancům vyplývají ze zaměstnání v Českém rozhlasu, a nevytvoří dojem, že konkrétní zaměstnanec je spojen s určitými politickými nebo náboženskými názory či obchodními zájmy.“
Ve zmiňovaném rozhovoru moderátor Veselý Václavu Klausovi řekl: „Na závěr mám pro vás jednu dobrou zprávu, pane Klausi, až budou volby, tak máte jistý jeden hlas.“ Český rozhlas už ale dříve skrze svého mluvčího odmítl, že by šlo o porušení Kodexu, s tím, že není jisté, o jakém „jednom hlasu“ konkrétně moderátor mluvil.
V argumentaci Rady je klíčový právě rozdíl mezi „zaměstnancem“ a „externím spolupracovníkem“.
Na minulém zasedání v září se jeden z radních Tomáš Kňourek dotazoval, za jakých podmínek umožnil Český rozhlas svému investigativnímu reportérovi Janku Kroupovi souběžnou spolupráci s komerční televizí Nova. Kroupa mezitím v ČRo podal výpověď, skončil a odešel do Seznam Zpráv.
„Případ Janka Kroupy a Lubomíra Xavera Veselého jsou diametrálně odlišné. Dotaz na redaktora Janka Kroupu padl, protože byl interním zaměstnancem Zpravodajství Českého rozhlasu. Lubomír Xaver Veselý je naproti tomu externím spolupracovníkem Českého rozhlasu, u kterých je běžné a legitimní, že mají i jiné pracovní závazky,“ argumentuje Rada.
Kodex pro všechny. Nebo ne?
Podle stejné logiky odmítli radní i další dotaz – zda má Luboš Xaver Veselý pro angažmá v soukromé XTV podepsaný písemný souhlas nadřízeného, jak to Kodex předepisuje.
„Jako externí spolupracovník Českého rozhlasu (na pozici moderátor zábavného pořadu), písemný souhlas nadřízeného dle bodu 25.6 Kodexu ČRo mít nemusí,“ odpověděli radní s tím, že zmíněné pravidlo se opět explicitně vztahuje na interní zaměstnance Českého rozhlasu.
Kodex ČRo přitom jasně stanoví, že „Český rozhlas je povinen seznámit s Kodexem všechny pracovníky Českého rozhlasu, nově přijímané zaměstnance ještě před vznikem pracovního poměru a externí spolupracovníky ještě před uzavřením příslušné smlouvy“.
Radní působení Luboše Xavera Veselého přirovnávají k moderátorům jiných zábavních či lifestylových pořadů na stanicích ČRo, kteří také s rozhlasem spolupracují jako externisté.
„Jedná se např. o Terezu Kostkovou (pořad ČRo Dvojka Blízká setkání), Aleše Cibulku (pořad ČRo Dvojka Tobogan), Ivo Šmoldase (pořad ČRo Dvojka Lenoška), Pavla Vítka (pořad ČRo Region Tady to znám) atd.,“ píše Rada.
Ve zmiňovaných pořadech se ale až na výjimky objevují zejména hosté z prostředí kultury či showbyznysu; v případě Blízkých setkání byly od letošního června hostem i pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, bývalá velvyslankyně na Slovensku Livia Klausová či někteří známí moderátoři České televize.
Nešlo ale o žádné aktivní, navíc vrcholné politiky, jichž se naopak v pořadu Xaver a host vystřídalo od června hned několik, včetně ministra zdravotnictví za ANO Adama Vojtěcha, šéfa ODS Petra Fialy a premiéra Andreje Babiše.
Vyprávění o kytičkách
Na to, že premiér v rozhovoru v září dostal od moderátora volný prostor prezentovat svůj pohled na své vlastní politické kauzy, aniž byl moderátorem jakkoli konfrontován, upozornil HlídacíPes.org. O měsíc později totéž potvrdila i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
Ta konstatovala, že „host pořad využil pro propagaci svých osobních kvalit a politických úspěchů a cílů, a to v nadstandardní míře, neboť ho moderátor nijak neusměrňoval, přestože si uvědomoval, že zde tato propagace probíhá“. Rada nicméně konstatovala, že zjištěné nedostatky jsou věcí dramaturgie pořadu a že při vysílání nebyl porušen zákon.
Český rozhlas se za moderátora Veselého opakovaně postavil. Na říjnovém zasedání Rady ČRo jeho nadřízený, šéf regionálního vysílání Jan Menger prohlásil: „Co bylo odvysíláno, za to dám ruku do ohně.“
Na stejné schůzi Rady přesto jeden z radních Jiří Vejvoda vedení Českého rozhlasu doporučil, aby zvážilo, zda politici patří do podobných zábavných pořadů.
Namítal, že když moderátor nechá politika v takovém pořadu „vyprávět o přírodě a kytičkách, tak mu umožňuje dělat PR za peníze koncesionářů“. Politici mají podle Vejvody dost příležitostí mluvit na specializovaných stanicích ČRo pro zpravodajství a publicistiku – na Radiožurnálu nebo na ČRo Plus.
Text byl publikován na serveru HlídacíPes.org
