Poslanci budou v úterý večer volit čtveřici nových členů Rady České televize, vyplývá to ze slov předsedy poslanců ANO Jaroslava Faltýnka. Koho bude hnutí Andreje Babiše prosazovat, ale zatím neřekl, informoval web Aktualně.cz.
Finále volby nových členů rady však ovládli hlavně kritici současného vedení veřejnoprávní televize. Volební výbor poslanecké sněmovny v polovině března vybral 12 finalistů, ze kterých nyní poslanci zvolí čtveřici nových členů Rady České televize. Vybraná jména nahradí v kontrolním orgánu Jaroslava Dědiče, Jaroslava Maxmiliána Kašparů, Jiřího Kratochvíla a Daniela Váňu, kterým končí mandát letos v květnu.
K finalistům mají výhrady například občanští demokraté, lidovci a TOP 09. Koalice SPOLU upozorňuje, že výběr některých kandidátů do Rady České televize mimořádně ohrožuje její nezávislost. „Požadujeme, aby vláda plnila své závazky dané vládním prohlášením. Pokud není schopna své sliby garantovat, vyzýváme premiéra, aby dohodl a v koalici prosadil odklad volby členů rady,“ vyzvali na konci března zástupci koalice.
„Situací v České televizi se bude na svém jednání zabývat Stálá komise senátu pro sdělovací prostředky. Někteří uchazeči o funkci člena Rady České televize představují riziko další destabilizace rady a hrozí útok na samotnou podstatu veřejnoprávního média, což je nezávislé a objektivní vysílání,“ uvedla senátorka Miroslava Němcová. „Je třeba, aby neprodleně začal jednat ministr kultury a prosadil respektování vládního prohlášení, v němž koalice garantuje nezávislost médií,“ dodala.
Kritický je také místopředseda volebního výboru sněmovny Tomáš Martínek (Piráti). „Musím dodat, že mé preference založené na odbornosti, kvalitě nominujících organizací i nezávislosti jsou velmi odlišné od výběru výboru,“ prohlásil. „Je vidět, že spojenectví ANO, SPD a KSČM v personálních volbách je velmi silné,“ popsal Martínek.
Podle Martínka jsou mezi vybranými kandidáty lidé, kteří by se do Rady České televize vůbec neměli dostat. Existuje totiž podezření, že hned několik z nich mohlo spolupracovat s komunistickou Státní bezpečností. Martínek má také obavy o jejich nezávislost. „Již na veřejném slyšení proklamovali svoji zaujatost vůči České televizi,“ doplnil pirátský poslanec.
Dvanáct finalistů pro volbu do Rady České televize:
Karel Novák (15 hlasů) Nominován Nadačním fondem Filantia
Novinář Karel Novák, který v minulosti působil v České televizi jako redaktor, později zástupce šéfredaktora a šéfredaktor zpravodajství. Z veřejnoprávní televize odešel v roce 2017, kdy se pokusil kandidovat na generálního ředitele, zvítězil však současný šéf televize Petr Dvořák. Při veřejném slyšení kandidátů do rady měl výhrady k názorovosti aktuální publicistiky na České televizi. Podle něj se to však dá řešit s generálním ředitelem na pracovních seminářích. „Jsem celoživotní zpravodaj. Ani po televizní krizi jsme neudělali to, že bychom šli proti těm, kteří nás chtěli odvolat, protože jsme respektovali rozložení politických sil ve sněmovně,“ prohlásil s tím, že ale nechce nikoho ostrakizovat. „Celý problém je v tom, že si zaměstnanci České televize myslí, že zachraňují svět,“ pokračoval. Novák zároveň prohlásil, že důvěra v Českou televizi klesá. „Mainstreamoví novináři odsunuli příliš velkou část společnosti za okrajovou mez a média se stala aktivistickými,“ dodal.
Jefim Fištejn (13 hlasů) Nominován Hospodářskou komorou ČR
Publicista Jefim Fištejn se původně živil jako překladatel, po podpisu Charty 77 však musel odejít do Vídně. Po roce 1989 býval poradcem tehdejší předsedkyně senátu Libuše Benešové z ODS nebo expremiéra Jana Fischera. Známý je například svým působením v Rádiu Svobodná Evropa. Ve svém medailonku před poslanci z volebního výboru si stěžoval, že Česká televize upřednostňuje jen některé názory. „Občas jsem v České televizi vystupoval, později – jak říkají v redakcích – jsem dostal zaracha. Názor vybočoval. Do České televize se nedostane člověk, který nesdílí skupinový názor,“ prohlásil s tím, že se ve vysílání neobjevuje. Proti tomu se však ohradil současný zástupce šéfredaktora zpravodajství ČT František Lutonský, který na twitteru napsal, že Jefim Fištejn byl v posledních dvou letech na ČT24 hostem ve 28 případech. „Oficiálně mi nikdo žádnou stopku nedal,“ přiznal se nakonec už při veřejném slyšení Fištejn.
Jiří Grund (11 hlasů) Nominován Anglo-americkou vysokou školou
Aktuálně je Jiří Grund výkonným ředitelem Asociace provozovatelů mobilních sítí, v minulosti byl například šéfem marketingu společnosti Microsoft. Právě inzerce známé softwarové firmy pomohla ke vzniku Šachového týdeníku, který vydává Pražská šachová společnost současného předsedy Rady České televize Pavla Matochy, přiznává na svém webu. Při veřejném slyšení Grund prohlásil, že se veřejnoprávní televize brání konstruktivní kritice. „Místo plodné debaty o pořadech a zvaní hostů, která by vedla ke vzájemnému pochopení, je hned oheň na střeše. Pokud má Rada České televize odpovědně plnit svou kontrolní funkci, musí klást kritické otázky a management na ně věcně odpovídat,“ řekl. Podle svých slov dokáže přicházet s kreativními přístupy k řešení problémů a výzev. „Jsem vnitřně svobodný člověk, nekamarádím se se skupinami napojenými na Českou televizi, ale ani s těmi, kdo ji chtějí vymazat z povrchu zemského,“ doplnil.
Jaroslav Kravka (11 hlasů) Nominován Pétanque clubem Brněnští Draci
Bývalý dramaturg brněnského studia České televize Jaroslav Kravka kandidoval v roce 2012 neúspěšně do krajského zastupitelstva za stranu LEV 21. Ve stejném roce neuspěl ani při volbě do Rady Českého rozhlasu, v roce 2017 jej pak komunisté navrhovali do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Ani v tomto případě však nebyl úspěšný. Česká televize je podle něj černá díra na peníze. „Rada jako kontrolní orgán by měla udělat jasná pravidla. Když pustíte na hřiště 15 lidí na každé straně a dáte mezi ně šišatý míč, tak se servou. Když jim dáte pravidla, vznikne moje milované ragby,“ prozradil při veřejném slyšení.
Pavel Černocký (10 hlasů) Nominován spolkem Šance na návrat
Zakladatel diskoték a první diskžokej v Československu Pavel Černocký zpíval ve skupině New Rogers Band Františka Ringo Čecha. V minulosti působil také jako parlamentní zpravodaj v Českém rozhlasu nebo komentátor v několika periodikách. Ministru Vladimíru Dlouhému následně dělal mediálního poradce, z této pozice pak odešel na ministerstvo zahraničí. Podílel se na tvorbě komentářů pro noční vysílání České televize, často chodil také do ranního vysílání. Veřejnoprávní televize podle jeho slov aktuálně pluje na vlně levicového liberalismu. Už v minulosti kritizoval generálního ředitele Petra Dvořáka i některé redaktory. „Těším se na dobu, kdy nové vedení televize vyrazí lidi jako Fridrichová, Šámal, Wollner a Rosí,“ nechal se slyšet loni v rozhovoru pro Parlamentní listy.
Zdeněk Pernes (10 hlasů) Nominován Radou seniorů
Předseda Rady seniorů Zdeněk Pernes se u svého jména pyšní titulem RSDr. Příjemci starobních penzí by podle něj měli mít v Radě České televize svého zástupce. Na začátku svého projevu ale přiznal, že si nenastudoval kompetence kontrolního orgánu, do kterého kandiduje. Chtěl by prosazovat seniorská témata do zpravodajských a diskusních pořadů. „Před sedmi lety byl mediální obraz seniora neschopný dědeček nebo babička, a tak to vůbec není. Proto žádáme Českou televizi, aby obraz seniora odpovídal objektivní realitě,“ prozradil před poslanci názor Rady seniorů.
Daniel Váňa (10 hlasů) Nominován Vysokou školou ekonomickou
Ekonom a přednášející na VŠE v Praze Daniel Váňa obhajuje svůj mandát v Radě České televize. Ten stávající mu vyprší letos v květnu. V minulosti vedl například mediální sekci hnutí ANO. Při veřejném slyšení prohlásil, že je odpůrcem novinářského aktivismu. „Nezajímá mě osobní názor nebo hodnocení informací moderátorem diskusního pořadu,“ vysvětlil. Kritizoval také zastoupení politických stran ve zpravodajství České televize, nejdůležitější je podle něj rozložení sil v poslanecké sněmovně. „Výsledek voleb je výsledek voleb,“ doplnil.
Radek Žádník (10 hlasů) Nominován Muzejním spolkem Dobříšska
Ekonom a manažer Radek Žádník už v minulosti do Rady České televize kandidoval. Ve veřejnoprávní televizi rovněž pracoval jako externí poradce, ještě za generálního ředitele Jiřího Janečka se pak stal šéfem programových okruhů. Po příchodu Petra Dvořáka pak funkci dobrovolně opustil, nesouhlasil totiž s názory nového šéfa televize na ekonomiku. „Byl jsem jeden z prvních, který upozornil, že Česká televize hospodaří s deficitem a ubývají jí finanční prostředky. K dnešnímu dni o těchto informacích už, myslím, nikdo nepochybuje, tehdy jsem působil trošku jako bílá vrána,“ připomněl Žádník poslancům svou přednášku před senátory v roce 2017.
Petr Brozda (9 hlasů) Nominován spolkem pro studium duchovní hudby Musica Templi
Třinecký podnikatel Petr Brozda by se chtěl zaměřit na rozpočet České televize, regionální vysílání a zpětnou vazbu od diváků. „Je třeba věnovat větší pozornost dlouhodobým plánům, jejich současná podoba není realistická ani srozumitelná, protože není jasné, kolik a čeho se bude v jednotlivých letech vyrábět,“ vysvětloval na veřejném slyšení. Veřejnoprávní televize podle něj selhává v regionálním vysílání, vadí mu zejména nedostatečný prostor. „Regionální zprávy rakouské ORF mají stopáž 23 minut a celostátní 21 minut. U nás mají regionální zprávy pětadvacet minut a celostátní 47 až 55 minut,“ prohlásil.
Pavel Černý (9 hlasů) Nominován spolkem Liga Libe
Podplukovník ve výslužbě Pavel Černý je organizátorem petice za ústavní právo na držení zbraně. S Českou televizí aktuálně vede právní spor, důvodem je použití záběrů z jeho videa ve zpravodajství. Ty se objevily v souvislosti se zákrokem americké policie proti Georgi Floydovi. Černému vadilo, že se jeho záběry objevily s titulkem „Policejní technika, která zabíjela“. Jeho stížnosti se věnuje radní Hana Lipovská, svůj spor pak popisoval také v rozhovoru s bývalou příležitostnou šéfkou zpravodajství České televize Janou Bobošíkovou. Veřejnoprávní televize by podle slov Černého měla respektovat názorovou rozmanitost obyvatel země, kteří se povinnými poplatky podílejí na jejím financování. „Třeba jednou nebude prostřednictvím České televize zase hlásán názor jen jedné strany, upřednostňován jeden proud, nebude nástrojem hlásání jedné jediné pravdy. To jsme zažili a nechceme to zažívat znova,“ uvedl při veřejném slyšení.
Jiří Kratochvíl (9 hlasů) Nominován Libereckou sportovní a tělovýchovnou organizací a Sdružením pro obnovu hasičských tradic
V Radě České televize zasedá Jiří Kratochvíl už dvanáct let. V době, kdy ještě radní navrhovaly politické strany, jej nominovali sociální demokraté. V minulosti dlouhá léta pracoval v Československé televizi, kam přišel už v roce 1967. Petra Dvořáka při svém projevu nyní označil za nejhoršího generálního ředitele České televize. Kritizoval ho za služební auta a snahu o změnu skladby základního platu a nárokových odměn. Členy volebního výboru sněmovny však udivilo, proč po celou dobu svého mandátu mlčel a s kritikou přichází až při obhajobě místa v radě. „Do loňského léta tam nebyla atmosféra k jakékoliv kritice, k diskusi. Tam se nemohlo nic říct,“ vysvětlil Kratochvíl s tím, že by od ostatních radních v opačném případě dostal po čenichu.
Milada Richterová (9 hlasů) Nominována Českým velkopřevorstvím suverénního řádu maltézských rytířů
Novinářka Milada Richterová téměř celý svůj profesní život strávila ve zpravodajství. Poslaneckým klubem TOP 09 a STAN byla v roce 2012 nominována do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, stala se její členkou a později také místopředsedkyní. Tyto zkušenosti by chtěla využít v Radě České televize. „Chtěla bych zjistit, v jaké kondici Česká televize je, a zda je nutné – jak tvrdí velcí a hlasití kritici – změnit její směřování,“ prohlásila před členy volebního výboru. Veřejnoprávní televize by se podle ní měla věnovat programům a tématům, po kterých by komerční média zřejmě nesáhla.