Za velmi vážnou bezpečnostní hrozbu pro Norsko označil prohlášení zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa o možném použití vojenské síly k ovládnutí Grónska profesor politologie na univerzitě v Oslu Tore Wig. Domnívá se, že další na řadě by mohly být Špicberky, arktické souostroví patřící Norsku.

„Myslím, že je to pro Norsko velmi vážné a představuje to pro něj bezpečnostní riziko, jaké jsme v mnoha ohledech nezažili od druhé světové války. Zpochybňuje to transatlantické spojenectví, které svým způsobem zaručovalo norskou bezpečnost od roku 1945,“ řekl Wig deníku Dagbladet.

Poukázal na to, že pokud chce Trump převzít kontrolu nad Grónskem, není důvod, proč by nemohl mít stejný záměr se Špicberky. „To neznamená, že to udělá, ale je důležité na to upozornit.“

Obavy vyjádřil i norský premiér Jonas Gahr Støre, který Trumpovi poslal jasný vzkaz. „Není v pořádku naznačovat, že chcete ovládnout nějakou zemi, protože vás zajímá, a samozřejmě není v pořádku, když je to proti blízkým spojencům,“ řekl Støre ve čtvrtek v norské televizi NRK.

„Nebezpečná nejistota“

Profesor Wig se domnívá, že Trumpovy výroky vyvolávají obrovské pochybnosti o závazku USA vůči evropským spojencům. „Tato nejistota je neuvěřitelně nebezpečná, zejména pro malé země, které jsou zcela závislé na důvěryhodných bezpečnostních zárukách.“

Dále čtěte

Starosta se bojí, že tající led přitáhne Rusy. Rychlé oteplování přispívá i k vojenskému napětí

Oblast Špicberk se otepluje šestkrát až sedmkrát rychleji než jakékoli jiné místo na planetě, což kromě ohrožení přírody způsobuje i…

Špicberky jsou podle něj o to zranitelnější, že nemají jasný status. Jejich postavení je určeno mezinárodní dohodou podepsanou 9. února 1920, která zajišťuje, že „plnou a neomezenou“ svrchovanost nad souostrovím má Norsko. Zároveň ale stanovuje podmínky, které musí Norsko při správě oblasti splnit, a to i s ohledem na rovné zacházení s občany a firmami ze všech zemí, které ke smlouvě přistoupily, a omezení využití pro určité vojenské účely.

Smlouvu ratifikovalo 44 zemí včetně Československa, USA, SSSR. Jak již deník FORUM 24 informoval, o Špicberky se vzhledem k jejich strategické poloze po začátku invaze na Ukrajinu začalo více zajímat Rusko. Nedávno navíc přišlo s obviněním, že se tam Norové dopouštějí provokací.

I této napjaté situace v oblasti by mohl podle Wiga Trump využít. „Trump velmi rád vyjednává a uzavírá dohody. Nelze tedy vyloučit, že by mohl Špicberky vnímat jako vyjednávací kartu, například s Ruskem,“ uvedl profesor.

„Spojenci by byli proti“

Trumpovo prohlášení ohledně možného převzetí Grónska vojenskou silou děsí i Andrease Østhagena, vedoucího výzkumu Institutu Fridtjofa Nansena. „Z Trumpových výroků úplně vstávají vlasy hrůzou. Pokud by Spojené státy donutily Grónsko k přechodu ke Spojeným státům, podkopalo by to i západní, liberální světový řád.“

Dále čtěte

Nechceme být pěšáky v Trumpových horkých snech, zní z Grónska. Dánové vyzývají ke klidu i tvrdosti

Výroky zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa o záměru připojit Grónsko k USA vyvolaly…

Obavy z Trumpova zájmu převzít Špicberky ale přece jenom mírní. „Situace v Grónsku je zcela odlišná od situace na Špicberkách. Grónsko vyjádřilo touhu po nezávislosti na Dánsku a Trump se snaží přimět grónskou samosprávu ke spolupráci se Spojenými státy místo s Dánskem,“ řekl Østhagen deníku Dagbladet.

Pokud by Trump pomýšlel na Špicberky, mohlo by to podle něj vyvolat přímý konflikt s Norskem. „Ostatní spojenci Norska budou silně proti,“ uvedl. Vyloučil rovněž, že by si Špicberky rozdělilo Rusko a USA. „Nemají právo si mezi sebou rozdělit arktické oblasti. Špicberky jsou norské, a pokud by se je někdo pokusil anektovat nebo obsadit, setkal by se s velkým mezinárodním odporem,“ dodal Østhagen.