Babišovo ANO slaví vítězství, to ale může projít ještě „druhým kolem“, kterým je vyjednávání o krajských koalicích. Výsledek dvacet jedna procent, byť dnes největší, v historii krajských voleb ale pro vítěze nejmenší, nestačí automaticky na vstup do „krajských vlád“. Jak píše ve svém volebním blogu Bohumil Pečinka: „Výsledkem těchto voleb je pouze řada minivítězů a hodně poražených.“
Tak třeba v Královéhradeckém kraji už se jedná o pětikoalici bez vítězného ANO. V Ústeckém kraji by i nadále mohl zůstat komunistický hejtman Oldřich Bubeníček. V Olomouckém kraji se ANO sice dohodlo na spolupráci s ČSSD, nemají ale v zastupitelstvu nutnou většinu. V opozici může ANO skončit i v Pardubickém kraji. V dalších krajích čeká Babišovy lidi vyjednávání s ODS, ČSSD a Starosty.
Andrej Babiš si je tohoto nebezpečí vědom a prohlásil už v sobotu: „Doufám, že nenastanou případy jako v minulosti v komunálu, kdy jsme vyhráli v Plzni nebo v Olomouci, a protože jsme chtěli silou moci mít primátora, tak jsme skončili v opozici.“
Doufat může, i snažit se může, ostatní strany ale nemají důvod přenechat vládnutí ANO bez problému tam, kde to není nutné. Bohuslav Sobotka už vyhlásil: „Pro nás je zásadní, aby vznikly koalice na programových mantinelech, na kterých sociální demokracii záleží.“ Jak známo, programové mantinely jsou skálopevné nebo pružné podle potřeby.
Takže ANO může dosáhnout na šest nebo sedm hejtmanů, což je z nuly samozřejmě úspěch, ČSSD na čtyři nebo pět, což je po skoro „jednobarevných“ hejtmanských křeslech viditelná a bolestná ztráta, ale je to víc než nula.
Tady se projevuje vliv poměrného systému, kdy vítěz nebere vše a kdy i dost různé strany jsou tlačeny ke koaličním vyjednáváním. Podle toho, jak dopadají volby, jsme všichni občas v pokušení velebit volební systém – nebo mu spílat. Tentokrát stojí poměrné vládnutí proti Babišovi.
Andrej Babiš musí prostě počítat s tím, že ostrá volební kampaň a vymezování se vůči druhým znamená také snížení vlastního koaličního potenciálu. Po zákopové válce teď přijde na řadu tanec. Krok vpřed, krok vzad, otočka… Za všechno se platí.