V premiérově pracovně byla Marie Benešová jako doma. Zemanova akce Čisté ruce lovila v roce 1999 nanejvýš potěr zločinu a nejvyšší státní zástupkyně měla dostat „do tepláků“ skutečné velryby byznysu . A napravit tak reputaci Zemanovy sociálně demokratické vlády u dolních deseti milionů, které lačnily po krvi. Jmenování bezskrupulózní Benešové do funkce hlavní prokurátorky totiž mělo být zárukou, že politickému zadání premiéra nebude překážet zákon. Nepřekážel, její návštěvy u předsedy vlády nabraly takovou frekvenci, že by jim mohli závidět i vlastní příbuzní. Že se za premiérovými dveřmi neplkalo o počasí a neservírovaly jen kořalka a uzené, ale také informace z živých kauz, které Zemana extra zajímaly, premiérovým poradcům včetně autora tohoto textu nejednou naznačil Zemanův šéfporadce Miroslav Šlouf. Zatímco se u předsedy vlády kuly pikle s nejvyšší žalobkyní, jak skrze kriminál pro esa privatizace udělat dojem na voliče, o pár metrů dál na Úřadu vlády,ve Šloufově kanceláři, popíjel v klidu kávu kmotr Mrázek.

Mařenka to zařídí. Jako ministryně vnitra

„Mařenku“ Miloš Zeman zbožňoval. Když vroce 2000 zaútočil na protikorupční službu vedenou Evženem Šírkem a ÚOOZ pod velením plukovníka Kubiceho kvůli jejich vyšetřování podezřelého financování ČSSD včetně rozplétání vazeb šéfa premiérových poradců Šloufa na organizovaný zločin a odtud i snah ovlivňovat vládu, překvapivě narazil na odpor tehdejšího ministra vnitra Grulicha rovněž z ČSSD. Zeman, ovládaný svým poradcem, totiž nevybíravě tlačil na odchod obou ředitelů protimafiánských složek. Ministr vnitra měl ale jasno,o plánu promptně nahradit dotěrné špičky policie Šloufovými lidmi se v Lidové domě vědělo.

Sám autor tohoto článku, jenž byl v tom čase premiérovým poradcem pro školství, má doteď před očima, v jakém stavu se ministr vnitra ocitl, než se poroučel z funkce. Surové ataky Zemana a Šloufovy intriky nakonec zdravotně neustál. Šírka a Kubiceho se nakonec zastal Václav Havel. „Prezident nabyl přesvědčení, že existují síly, které mají zájem na destabilizaci obou složek. Nejde jen o ruské mafie, pan prezident má poznatky, že jde o širší záběr než jen o ryze kriminální aktivity,” citoval tehdy prezidenta jeho mluvčí Špaček.

Personální změny se sice nekonaly, ale na scénu vstoupila… Marie Benešová. „Mařenka to zařídí !“ liboval si natěšeně Zeman, když Šlouf v premiérské chatě v Kolodějích navrhl Benešovou za novou ministryni vnitra. Ruka byla v rukávu, kladivo na nepoddajné policejní útvary, podřízené právě ministru vnitra, se konečně našlo. „Mařenka“ se tetelila blahem, přátelství s loutkovodičem předsedy vlády se jí vrchovatě vyplácelo a její moc rostla. Že byla vděčná stejně jako mstivá, navíc Zemanovi imponovalo.

Ani manévry na vnitru se nakonec nekonaly, zhatili je totiž Šloufovi úhlavní nepřátelé v sociální demokracii v čele se Stanislavem Grossem a Petrou Buzkovou. Zemanův poradce definitivně prohrál, místo „Mařenky“ se stal ministrem vnitra Stanislav Gross.

Advokátka vrchnosti

Zemanovy Čisté ruce pak pohořely na celé čáře. Že celá republika není Ústí nad Labem, kde se advokátka Benešová o pár let později angažovala coby právní poradce tamních stranických bossů v třeskuté korupční kauze a že tu stále platí zákony, nakonec musela respektovat i ona.

Po debaklu s arestem pro velké ryby, kde jako jediný skončil ausgerechnet ministr financí Zemanovy vlády, pak Benešová přesvědčila premiéra o vyhlášení války českým a moravským radnicím. Místo proti titánům velkého zločinu teď šturmovala proti starostům a zastupitelům jako sprostým podezřelým, kteří hospodaří s veřejnými penězi. Finální poměr reálně odsouzených korupčníků ze samosprávy a poctivců, kteří veřejnou službou v obcích riskovali roky života strávené po soudech, byl pro nejvyšší státní zástupkyni tristní, poctivci byli v drtivé převaze.

Pro silné žaludky je pak i detailní analýza právnického angažmá Benešové v kauze ústeckých krajských špiček ČSSD a korupce s evropskými dotacemi , zpracovaná mj. v článku „Boj proti korupci podle Marie Benešové“. Že to Zemanova „Mařenka“ umí zařídit i naruby. v něm trefně popisuje server Česká justice.

Paní nejvyšší zasahuje

Proč se na scéně objevuje Zemanova chráněnkyně znovu v okamžiku, kdy je předseda vlády sotva krůček od Pankráce, je jasné už i zarytým politickým romantikům. Nazvat věci pravým jménem teď mají problém leda Babišovy noviny a bafuňáři ANO i Agrofertu. Rychlost, s jakou hodlá prezident zachránit Babiše před kriminálem v kauze Čapí hnízdo právě skrz Benešovou v roli nové ministryně spravedlnosti, je přitom majstrštykem klientelismu v nejvyšších patrech moci.

O účelovosti jejího jmenování tu nepochybuje už nikdo s výjimkou Babišových surikat. Iluze, že si právě Benešová nakonec „ netroufne“ zasáhnout v Babišův prospěch, je lichá. Jak „paní nejvyšší“ umí vzít za věc, když jde do tuhého a v ohrožení jsou Zemanovy zájmy, poznal i autor těchto řádek. Když červnu 2001 vyrazila nejvyšší žalobkyně Benešová za podřízenými na Městké státní zastupitelství v Praze, nešlo zrovna o přátelskou návštěvu. Po roce vyšetřování kauzy Olovo, ve které byl Zemanův poradce Vratislav Šíma usvědčen policií, že na Úřadu vlády zosnoval hanopis s detailním scénářem osobní a politické likvidace Zemanovy vnitrostranické oponentky Petry Buzkové, měl totiž státní zástupce rozhodnout, zda premiérova poradce pošle před soud.

Důkazy neměly kam zahnout a novinářské zdroje na státním zastupitelství mluvily o trestu jako o tutovce. Druhý den po návštěvě Benešové u pražského žalobce už bylo všechno jinak. „Trestní stíhání bylo zastaveno, protože jednání, pro které byl Vratislav Šíma stíhán, není natolik společensky nebezpečné, aby bylo trestným činem,“ zdůvodnil absurdní rozhodnutí Městského státního zastupitelství v Praze jeho mluvčí. A basta.

Benešová splnila misi a Zeman byl spokojen. Zato policie ostrouhala a poradce Šíma, který měl pod taktovkou Šloufa a s vědomím předsedy vlády odrovnat nejpopulárnější političku v zemi, dál nerušeně pracoval na Úřadu vlády. Nebyl totiž společensky nebezpečný. „Mařenka“ to s premiéry zkrátka umí, Zemanovi to zařídí i s Babišem. Jejich zájem má na piedestalu práva a spravedlnost za služku. Z bajky o hrdince, která tu zatočila s „justiční mafií“, se stal už dávno komiks. Demokracie a nezávislost justice se otřásá v základech. Občané, budíček!

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Revue Forum Banner
Zdeněk Šarapatka
Zdeněk Šarapatka
Komentátor Svobodného fóra
Další články autora