Premiér Andrej Babiš a jeho ministryně financí Alena Schillerová FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Jak se podílejí peníze z Evropské unie na rozjezdu české ekonomiky po období jejího zmrazení a ochromení v době mimořádných opatření proti koronaviru? Výpadek příjmů silně postihl zejména malé a střední podniky. Evropské vlády přijímají různá podpůrná opatření, ale k dispozici jsou také unijní peníze.
Krize nemilosrdně zasáhla zvláště služby a turistický a kulturní sektor, v nichž působí mnoho malých a středních firem a živnostníků. „V dubnovém průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) 75 procent malých a středních podniků uvedlo, že dosavadní propad jejich tržeb činí minimálně 30 procent. Třetina podnikatelů pak očekává propad o 50 procent a více ve druhém pololetí.“ Data cituje server Euractiv.cz.
Evropská unie má na podpoře podniků postižených koronavirovou pandemií výrazný podíl. V případě Česka „má být pomoc z rozpočtu EU a slíbené garance včetně půjček od bankovních domů v porovnání s přímou pomocí z národních zdrojů více než čtyřnásobná“, uvedla pro Euractiv.cz hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Unie pomáhá i rozvolněním pravidel státní pomoci. Evropská komise schválila Česku již čtyři programy. „K podpoře v krizi je malým a středním podnikům určen pouze jeden z nich v hodnotě asi 500 miliard eur ve formě státních záruk za úvěry. Dosáhnou na něj ale i větší podniky, maximálně do 500 zaměstnanců. Zdroje z kohezních fondů už Česko využilo na financování úvěrového programu COVID II. Právě programy COVID I a II jsou ze strany podnikatelů kritizovány, žádosti zahltily úřady a pomoc podle kritiků nebyla dostatečně efektivní a rychlá.“
Pokud jde o podpůrná opatření, tak si ekonomka Horská myslí, že se připravovala „salámovou metodou, v nedostatečném objemu a hlavně složitě“. Podle Evropské komise je česká forma podpory podnikatelů v koronavirové krizi pomalá a zatížená nadměrnou byrokracií.
Větší přímou pomoc v podobě odkladu plateb DPH a sociálního pojištění chtějí po vládě i ekonomové z občanské iniciativy KoroNERV-20. Podle nich česká vláda investovala do záchrany ekonomiky mnohem nižší částky než jiné členské státy Evropské unie. Slibovalo se štědře 20 procent HDP, ale jiné evropské země jsou odvážnější. „Zatímco Česko věnuje na přímou pomoc firmám a domácnostem jen cca pětinu celkové pomoci, Slovensko, Polsko, Řecko, Nizozemsko, Rakousko, Dánsko, USA a další poskytují hlavně přímou pomoc domácnostem a firmám, zatímco garance a půjčky v menším rozsahu. U nás je to přesně naopak,“ říká Helena Horská.
Spouštět se teprve budou také další nástroje podpory pro malé a střední podniky Evropské unie. Od příštího měsíce by měl začít fungovat kurzarbeitový program SURE, který poskytne členským státům na ochranu pracovních míst finanční pomoc v podobě výhodných půjček od EU v celkové výši až 100 miliard eur.
(Zdroj: Euractiv.cz)
