Země EU se zřejmě budou moci „vykoupit“ z povinnosti přijmout v případě krize žadatele o azyl z jiného členského státu evropské osmadvacítky. Podle dostupných informací je to součástí návrhu na úpravu takzvaného dublinského systému, který by měla ve středu Evropská komise navrhnout členským zemím osmadvacítky. Zvažovaná výše částky však představuje pro odmítající členskou zemi v zásadě pokutu či trest, uvádí někteří činitelé obeznámení s plánem.
Britský list Financial Times v této souvislosti píše o 250.000 eurech (6,75 milionu korun) za každého žadatele o azyl, kterého by stát odmítl přijmout. Částku v podobné výši potvrdily jako možnost také zdroje ČTK, ovšem s tím, že na středečním jednání eurokomisařů může návrh ještě doznat změn.
Evropská komise ve středu velmi pravděpodobně přijde s návrhem na reformu stávajících pravidel, podle nichž se v EU určuje, která země řeší žádosti o azyl. Nynější řešení, kdy je to vždy stát, kde se uprchlík poprvé dostal na území unie, se v migrační krizi zjevně neosvědčilo. Například Řecko v minulých měsících svou roli zvládalo jen s velkými obtížemi.
Evropská komise před měsícem představila dvě předběžné varianty úpravy systému. Ve středu se podle informací ČTK přikloní k té „mírnější“ z nich. Tedy k zachování pravidla o první zemi vstupu, ovšem s doplněním o mechanismus distribuce žadatelů o azyl v případě krize, tedy neúměrně vysokého počtu žadatelů přicházejících do jedné členské země.
Zdroje obeznámené se záměrem komise uvádí, že každá země by měla znát svou „kvótu“, tedy procentuální podíl z celkového počtu žadatelů o azyl v unii, který má být schopna bez potíží zvládnout.
Číslo bude zřejmě záviset na výkonu její ekonomiky a počtu obyvatel. Podle některých zdrojů by například pro ČR tento údaj představoval 1,8 procenta celkového počtu žadatelů o azyl v EU.
Ve chvíli, kdy počty podaných žádostí za určité období – například za tři měsíce – přesáhnou 150 procent tohoto podílu, mají být žadatelé nad oněch 150 procent přerozděleni mezi ostatní země podle stejného procentuálního klíče, tedy „povinné kvóty“.
Pokud komise ve středu návrh předloží, neznamená to, že nová pravidla začnou platit. O věci budou jednat členské země a Evropský parlament. Česká republika dávala už před měsícem jednoznačně najevo, že návrhy na závazné kvóty důrazně odmítá. Podobný postoj mají také další země, především ze středu a východu unie.
Diplomaté navíc připomínají, že nyní platná dublinská pravidla se dohadovala několik let. Případná změna tak podle nich nepřipadá v úvahu dříve než v roce 2018 či 2019.
Mezi dalšími změnami by měla být nově také povinnost členského státu prověřovat přípustnost podané žádosti o azyl. Ty by – pokud to bude možné – měly být vyřizovány ve zrychlené proceduře.
