Známá věštkyně, prognostička a hvězda Parlamentních listů Markéta Šichtařová se vyjádřila k zásadním otázkám demokracie. Mimo jiné ke korespondenčnímu hlasování. Její brilantní úvahy teď jistě přezkoumají ve dvou desítkách států Evropské unie a v USA. Nevezmou-li v úvahu pronikavé odhalení Šichtařové, je s tamní demokracií zřejmě konec.

Markéta Šichtařová se hluboce zamyslela a v rozhovoru na Parlamentních listech se 15. listopadu nechala slyšet: „A jaký je smysl v tom, aby se všichni s hlasovacím právem mohli voleb účastnit? Dneska se snad účastnit nemohou? Dneska se neúčastní jen ten, kdo je líný do volební místnosti dojít – tedy komu na volbách moc nezáleží. Má o věcech veřejných rozhodovat někdo, komu na nich zase tak moc nezáleží?! Řeknu vám, co by se stalo. Když někomu na volbě tak moc nezáleží, aby do volební místnosti došel, za pivo svůj korespondenční hlas rád přenechá někomu, kdo volby ovlivní ve svůj prospěch, a jen mu lístek podškrábne. Obejdu všechny tetičky a strýčky v příbuzenstvu, přinesu jim nákup a výměnou od nich vydyndám jejich korespondenční lístky a nechám si je podepsat. A pak si je vyplním podle svého a pošlu. Korespondenční hlasy z principu nemohou být poctivé. Neboli prosazuje je jen ten, kdo plánovitě chce volby manipulovat.“

To je zajímavé. Korespondenčně se hlasovalo už za americké občanské války. Za celou dobu, kdy tento způsob volby v západních zemích funguje, nebyly odhaleny nějaké podvody, které by měly dopad na výsledek hlasování. Pokud paní Šichtařová o nějakém ví, ať ho přesně sdělí. Jinak je to jen takové krmivo pro čtenáře Parlamentních listů, Aeronetu, Arfa a Pomocnou školu života na facebooku. Co by se ale někdo zatěžoval nějakými fakty, když je tu názor a „alternativní fakta“, jak se tomu říkalo za vlády Donalda Trumpa v Bílém domě.

Dost nechutné je už vyjádření Šichtařové, že „dneska se neúčastní jen ten, kdo je líný do volební místnosti dojít – tedy komu na volbách moc nezáleží“. Jistě, občané, kteří žijí v zahraničí, jsou líní dostavit se stovky kilometrů do nějaké volební místnosti na ambasádě, aby odevzdali hlas. Lidé nemocní či omezení ohledně možnosti pohybu se také nepočítají jako občané. To jen Šichtařová je demokraticky pilná, svěží, pružná, ta zodpovědně doběhne. A bude jí to u toho moc slušánkat.

Odmítání korespondenční volby má nejspíš důvod v tom, že pak by skutečně mohli volit lidé, kteří nechovají sympatie ke stranám, jež se nejspíš líbí naší profesionální věštkyni. Taky samozřejmě komunistům, okamurovcům, staroklausovcům, mladoklausovcům, anonistům a všelijakým podobným „wlasteneckým“ subjektům.

A to zatím mluvíme jen o korespondenční volbě, a ne třeba o hlasování na internetu, jak to mají v progresivistickém, neomarxistickém, nedemokratickém a k záhubě odsouzeném Estonsku. Ale chápeme, aktivita hackerů je hrozbou. Můžeme si i domyslet, z jakých zemí by ty útoky přicházely. Nezávazně bychom mohli tipnout nějakou, ke které s něžným výrazem v oku a s „pragmatickým“ pochopením vzhlížejí třeba poslední dva naši prezidenti.