Bývalý předseda Strany zelených Matěj Stropnický je pozoruhodná postava, která umí vzbudit povyk. V tom je nakonec mistrem. Málokdo proslul zastáváním tak vyhraněných názorů a postojů, které jdou nezřídka i zcela proti sobě. Vše doplňuje jistá teatrálnost, kterou projevuje na mnoha různých úrovních. Ještě se nezapomnělo na jeho účast v pořadu Výměna manželek a už na sebe upoutal pozornost svým dosti nekompromisním pohledem na odvolaného ministra zahraničních věcí a neúspěšného kandidáta na post šéfa ČSSD Tomáše Petříčka, a aby toho nebylo málo, vyšlo najevo, že pracuje pro ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou. Jak to jde všechno dohromady a čeho se od něj ještě asi dočkáme?

Deník N tento týden informoval o tom, že někdejší náměstek pražské primátorky Matěj Stropnický pracuje na poloviční úvazek v kabinetu ministryně a místopředsedkyně sociální demokracie Jany Maláčové v koncepčně-analytickém oddělení. Jeho konkrétní náplní práce je „politická analýza a formulace strategie politické komunikace“.

Dalo by se nad tím mávnout rukou a říct, že je to vlastně trochu jedno. Stropnický má nějaké zkušenosti, a pokud má Maláčová pocit, že jí může být v něčem nápomocný, má právo z něj svého poradce udělat. Je s tím ale spojeno několik háčků, kterých je dobré si všimnout. Předně v již zmíněné Výměně manželek na otázku, čím je, Matěj Stropnický jednoznačně odpovídá, že politikem a novinářem.

Ponechme stranou novinářskou profesi, které se Stropnický, pokud sem nepočítáme velmi příležitostné články do různých médií, už dlouhé roky nevěnuje. Bývalý šéf Zelených je především politik (případně ještě zámecký pán) a i jeho angažmá u Maláčové je politického rázu.

Pro Deník N k tomu sám uvedl: „Pomáhám jí vymyslet, jak vysvětlit a prosadit to, co připraví. A také se pokouším vnášet do tohoto vysokého úřadu pohled lidí z venkova, kde poslední tři roky žiju. Venkovského vzduchu není na ministerstvech nikdy dost.“

Papoušek bruselských brífingů

Z toho je naprosto zjevné, že jde o politickou misi. Trochu zvláštní na tom možná je, že politika Matěje Stropnického nikdo nezvolil, jeho politické působení vlastně není příliš transparentní, a kdyby nebylo novinářů, tak bychom o něm ani nevěděli, přestože má určitý politický vliv a ačkoli skrze ministerstvo práce a sociálních věcí dnes prosazuje svoji politickou agendu (respektive ministryně Maláčové a sociálních demokratů, ale podle všeho je mezitím očividně průsečík).

Stejně tak je třeba k tomu vztáhnout to, když Stropnický na facebook napíše svůj názor na bývalého místopředsedu sociálně demokratické strany Tomáše Petříčka a neúspěšného protikandidáta Jana Hamáčka na post stranického předsedy a na jeho odvolání z funkce ministra zahraničních věcí.

Matěj Stropnický si nebral servítky a na Petříčka velmi ostře zaútočil: „Ministra Petříčka není žádná škoda. Byl to jen papoušek bruselských brífingů, které na rozdíl od Zaorálka nebo Schwarzenberga pro jistotu opakoval úplně doslovně, aby je náhodou nepopletl. Jeho hlavní motto bylo: říkej za každým třetím slovem ‚prozápadní‘, tím si obmotáš média, a byl by i proti východu slunce, kdyby se domáknul, že to na náplavce zabírá. Jediné, nad čím musím znovu žasnout, je to, pro jak velkou část zeleného a liberálně levicového prostředí, které samo sebe považuje za velmi kriticky myslící, se stal symbolem naděje na levici právě tento úplně prázdný panák.“

Pohled lidí z venkova

Důležité je, že nyní již víme, že Stropnický svůj postoj k Petříčkovi nevyjádřil jako aktivní občan nebo jako celebrita ze zámku, která ráda provokuje a hlásá své názory do světa. Matěj Stropnický to udělal jako politik, a to ne ledajaký politik, ale jako politik, který vsadil na sociální demokraty a který s nimi velmi pravděpodobně spojil i svou politickou budoucnost – minimálně tu nejbližší.

Dále čtěte

Po sjezdu přišla kocovina: Sociální demokraté s Hamáčkem padnou na dno a po volbách budou sbírat trosky

Nově zvolený předseda sociální demokracie Jan Hamáček ještě nestačil ani pořádně oslavit vítězství nad svým stranickým protikandidátem ministrem zahraničních věcí…

A to opět není všechno. Celá pravda je, že tento svůj názor projevil jako politik, který se spojil s jistou částí sociálních demokratů – s těmi, kteří dnes v sociální demokracii vládnou – s místopředsedkyní strany Janou Maláčovou a předsedou ČSSD Janem Hamáčkem. Tedy se stranickými protivníky a rivaly Tomáše Petříčka. Tohle bychom ale nevěděli, kdyby Deník N nepřišel se svým objevem. Stropnického facebookový status o Petříčkovi se tak najednou ukazuje v úplně novém světle – jako součást vnitrostranického boje.

Politik Matěj Stropnický si zřejmě s ničím z toho hlavu neláme – hlavně, že vnese do „vysokého úřadu pohled lidí z venkova“ a venkovský vzduch, kterého „není na ministerstvech nikdy dost“. To jsou samozřejmě pouhá slova. Chleba se bude lámat, teprve až třeba Stropnický bude za sociální demokraty kandidovat do poslanecké sněmovny.

Pak uvidíme, jestli je schopný ony lidi z venkova oslovit a jestli mu onen venkovský vzduch, který chce vnášet na ministerstva, uvěří. Bude to určitě zajímavé sledovat. Do té doby ale platí jedno: Matěj Stropnický je politikem, za kterým nestojí jediný volič. Jestli jím chce zůstat a být v této roli věrohodný, měl by to co nejdříve změnit.