Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik se radí s předsedou klubu ANO a šéfem sněmovního zemědělského výboru Jaroslavem Faltýnkem. FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Volby do poslanecké sněmovny se kvapem blíží, na Vysočině bude ovšem klání o desítku mandátů méně líté než před čtyřmi roky. Letos totiž v jednom z nejméně lidnatých krajů v Česku zkusí štěstí a poměří síly méně uskupení než v roce 2017 – kandidátky tu totiž odevzdalo jen 19 stran a hnutí, minule to bylo 24. Spolu s tím z odevzdaných kandidátek zmizely některé výrazné tváře politické scény.
Například z kandidátky hnutí ANO lidé na Vysočině v minulých parlamentních volbách poslali svými hlasy do sněmovny tehdejšího 1. místopředsedu strany Jaroslava Faltýnka. Zatímco minule byl v pozici krajského volebního lídra, letos na Vysočině nekandiduje vůbec. I když by se na první pohled mohlo zdát, že Faltýnek upadl v ANO v nemilost kvůli loňské tajné schůzce na pražském Vyšehradě, která stála místo tehdejšího ministra zdravotnictví Romana Prymulu, nebo kvůli údajnému zapojení do ovlivňování veřejných zakázek, ve skutečnosti to tak zřejmě není.
Faltýnek, který nějakou dobu figuroval i ve stále neuzavřené kauze Čapí hnízdo, kvůli níž ho dokonce kolegové poslanci vydali v roce 2017 k trestnímu stíhání, se zkrátka jen „přestěhoval“ na krajskou kandidátku hnutí v Olomouci. Ani na ní ale není lídrem, přeskočil ho poslanec a bývalý olomoucký hejtman Ladislav Okleštěk. Lídrem ANO na Vysočině tak je nestraník – nedávno skončivší generální ředitel hasičů Drahoslav Ryba.
V nadcházejících parlamentních volbách bude ale na Vysočině chybět další výrazná tvář – dlouholetý poslanec KSČM Pavel Kováčik, který ve sněmovně působí už od poloviny 90. let. Kováčik přitom nezmizel jen z pozice lídra zdejší krajské kandidátky, kterou vedl i v předchozích parlamentních volbách, ale podle údajů na oficiálním volebním portálu nefiguruje ani na jiné kandidátce komunistů v jiném regionu. Kováčikova absence je součástí větších personálních otřesů v KSČM – křeslo předsedy nebude po 16 letech úřadování hájit Vojtěch Filip.
„Těžký kalibr“ naopak nasadila do říjnové volby vládní ČSSD, která se aktuálně podle průzkumů veřejného mínění potácí na hraně (ne)zvolení do sněmovny – hlasy se na Vysočině bude snažit posbírat bývalý dlouholetý hejtman, lékař a poslanec Jiří Běhounek, který je od letošního jara i místopředsedou ČSSD. Hned za ním je na kandidátce Michal Šmarda, který se stal předloni v létě středobodem vleklé vládní krize. Měl se totiž stát ministrem kultury po Antonínu Staňkovi, jenže prezident Miloš Zeman ho odmítl jmenovat s poukazem na to, že Šmarda má jen středoškolské vzdělání a nulové zkušenosti s resortem, který má vést. I když ČSSD vyhrožovala kvůli nejmenování Šmardy odchodem z vlády, nakonec ustoupila a na ministerstvo nastoupil Lubomír Zaorálek.
Barvy Okamurovy SPD hájí poslanec a předseda sněmovního bezpečnostního výboru Radek Koten, kandidátku koalice SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) vede ortoped a lidovecký poslanec Vít Kaňkovský. lídryní koalice Pirátů a STAN je krajská zastupitelka a podnikatelka Blanka Lednická.
Je ale jednou z mála žen v této pozici – z devatenácti stran a hnutí, co na Vysočině o hlasy v nadcházejících volbách zabojují, mají „na špici“ ženu pouhé čtyři – kromě koalice Pirátů a STAN ještě Švýcarská demokracie, Přísaha a uskupení NE Urza. Ale i když kandidátky nevede mnoho žen, rozhodně se tu razí heslo Mládí vpřed. Podle údajů z oficiálního volebního portálu totiž na Vysočině kandidují i jedni z nejmladších zájemců o poslanecké křeslo – jednadvacetiletá Dominika Hoková a stejně starý Michal Martinek. Oba za Alianci pro budoucnost. Jednadvacetiletých kandidátů je přitom v celé ČR pouhých devatenáct, v tomto ohledu je tak Vysočina vzhledem k počtu obyvatel i poslaneckých mandátů nadprůměrná.
A i když se může deset poslaneckých křesel, o něž se v tomto kraji hraje, zdát jako malý počet, už mnohokrát se v minulosti ukázalo, že při hlasování o klíčových zákonech může být rozhodující klidně i jeden jediný poslanec a jeden jediný hlas. Právě na Vysočině byl přitom jediný chybějící voličský hlas loni v krajských volbách důvodem, proč se koalice Pro TOP Vysočinu tvořená kandidáty TOP 09, Klubu angažovaných nestraníků a Koruny České nedostala do krajského zastupitelstva a přišla o dva mandáty. Ke zvrácení nebývale těsného výsledku nepomohla ani stížnost podaná k soudu, ten ji totiž zamítl.
Před čtyřmi lety volby do sněmovny na Vysočině vyhrálo hnutí ANO s 28,63 % hlasů, druzí byli Piráti s 9,92 %, třetí ODS s 9,89 %. V těsném závěsu pak následovali SPD, komunisté, ČSSD a lidovci, jimž voliči také odevzdali přes devět procent hlasů.
