ANALÝZA / Nová administrativa Donalda Trumpa vyvolala rozruch a rozpory s některými jihoamerickými zeměmi, když začala deportované migranty převážet v poutech vojenskými letadly. Vedlo to mimo jiné k roztržce s Kolumbií, ale stěžuje si na to i Brazílie. Za Joea Bidena podobné deportace probíhaly civilními letadly a zdaleka takový povyk okolo nich nebyl. Publicita je ale právě to, oč Trump stojí, a konflikt je k tomu ideální. Navíc obrázky deportovaných v želízkách posilují jeho narativ, že jde o kriminálníky. Trumpovi odpůrci pak poukazují na to, že za Bidena bylo deportováno více lidí. To je sice pravda, ale situace je složitější.

Americký imigrační systém je v krizi. Odpovědné úřady nemají dost prostředků. Týká se to azylových soudů, které tak nestíhají rozhodovat v rozumných termínech o žádostech o mezinárodní ochranu. Peníze chybí i na agenty, kteří by strážili hranici, případně vyhledávali a deportovali nelegální migranty, kteří už jsou v USA usazení. Tom Homan, kterého Trump pověřil řešením ostrahy hranice a deportacemi, sám říká, že bude od Kongresu potřebovat zhruba 86 miliard dolarů. Bez nich masové deportace provést nedokáže.

Zrádné statistiky, v nichž si každý najde to své

Trumpovi zastánci poukazují na současnou aktivitu a dávají ji do kontrastu s údajnou nečinností během Bidenovy vlády. To, že současný prezident postupuje razantněji než ten předchozí, dokládají čísly imigrantů deportovaných z vnitrozemí Spojených států a deportovaných usvědčených zločinců. Je pravda, že v tom Biden během svého mandátu za Trumpem zaostal.

Bidenovi zastánci naopak správně připomínají, že celkový počet imigrantů, kteří byli deportováni z území USA, byl za Bidena vyšší, čtyři miliony oproti necelým dvěma. Pravda je přitom obojí, ale obojí maskuje komplikovanou povahu problému, kterému Amerika čelí.

Drtivou většinu deportovaných ve statistikách jak za Trumpa, tak za Bidena tvoří ti lidé, kteří se vlastně do USA ani nedostali. Jde o lidi, kterým už byl zamítnut azyl, případně takové, kteří o něj ani nepožádají. Biden jich mohl „deportovat“ více prostě proto, že jich přes hranice proudilo více.

Dále čtěte

Trumpův první týden? Od ostrých rozhodnutí přes nediplomatickou jízlivost až po neústavní kroky

KOMENTÁŘ / Kdysi v americké politice existoval výraz „sto dní“. Každá nová administrativa, každý nový prezident se chce ukázat a…

Ve fiskálním roce 2019, což je poslední plný rok Trumpovy vlády před covidem, bylo na hranicích zadrženo přes 850 000 lidí. V roce 2021, který zahrnuje poslední čtyři měsíce Trumpova mandátu a prvních osm Bidenova, pak asi 1,6 milionu lidí. V následujících dvou letech to bylo vždy přes dva miliony. Zpět ke zhruba 1,5 milionu čísla klesla až ve fiskálním roce 2024.

Peníze, peníze, peníze

Zároveň s tím, jak rostl počet příchozích, které musely úřady zvládnout, se ale logicky při jejich omezených prostředcích snižovala jejich kapacita provádět deportace z vnitrozemí Spojených států. I proto třeba ICE nestíhala deportovat nelegální imigranty odsouzené v USA za zločiny. Jejich čísla byla v Trumpově prvním funkčním období vyšší.

Kompromisní reforma imigračního systému, kterou republikáni napřed dojednali, ale na přání Donalda Trumpa nakonec odmítli schválit, měla na ostrahu hranic vyčlenit přes 118 miliard dolarů. Je jasné, že bez peněz navíc prostě stávající systém nemohl zvládnout zvýšený příliv lidí, stejně jako nezvládne masové deportace a stavbu zdi.

Donald Trump má štěstí v tom, že čísla zadržených na hranici setrvale klesají. V prosinci 2024 to bylo nejméně od července 2020, kdy byl covid. To samozřejmě uvolňuje lidi a prostředky pro výkon deportací. Zároveň kapacitu úřadů navyšuje použití armády. Ani to ovšem nebude bez přidělení dodatečných a poměrně značných prostředků stačit. Kongres Bidenově administrativě prostředky v podobném rozsahu, o jakém mluvil Tom Homan, upřel.

Deportace zločinců, nebo všech

Imigrace byla spolu s inflací bezesporu nejdůležitějším tématem loňských voleb. Trump opakovaně mluvil o nutnosti deportovat především ty imigranty, kteří v USA spáchali zločin. Zmiňoval ale i to, že by se chtěl zbavit všech lidí, kteří jsou v zemi nelegálně. Tom Homan jasně řekl, že v tom žádný rozdíl nevidí, protože nelegální překročení hranice je zločinem samo o sobě.

Dále čtěte

Trump ukazuje pohrdání normami. I jeho fanouškům ale může zhořknout

KOMENTÁŘ / Nový americký prezident se do vládnutí pustil s vervou. Vydal celou řadu exekutivních nařízení, z nichž některá jdou…

Nicméně podle průzkumů veřejného mínění Američanům záleží na tom, koho se budou deportace týkat a jak budou provedeny, i když je víc lidí podporuje. Pro to, aby se Amerika zbavila všech, kteří jsou v zemi nelegálně, je dle průzkumu Chicagské univerzity 43 procent dotazovaných. Opačně to vidí 37 procent z nich.

Jenže tato podpora výrazně klesá, pokud by deportace znamenala třeba to, že půjde o rodiče dětí, které mají americké občanství. V takovém případě je podle stejného průzkumu pro jen 28 procent lidí a proti 55. Stejně tak většina neschvaluje zatýkání nelegálních migrantů v nemocnicích (52 procent), kostelech (57 procent) a školách (64 procent). Přitom právě zákaz zásahů v těchto místech Trumpova administrativa teď zrušila.

Trump chce ukázat rozhodnost a tvrdost

Současná aktivita nové administrativy v otázce deportací je v tuto chvíli daleko spíše demonstrací záměru. Jak už bylo uvedeno, na provedení plánu deportací v masovém měřítku nemá od Kongresu peníze. Tomu odpovídá i výběr míst, na která se razie momentálně soustředí. Největší probíhají v Chicagu, New Yorku a v Kalifornii. Nový prezident dává najevo, že nebude tolerovat města poskytující imigrantům útočiště.

Právě odpor demokratických států a samospráv v jeho prvním funkčním období mnozí zmiňují jako důvod, proč nepostupoval tvrději. Tvrdost má v tuto chvíli deklarovat i způsob provádění deportací vojenskými letadly a v poutech. I když bude Trump potřebovat spolupráci Kongresu, je zřejmé, že signalizuje, že to s masovými deportacemi myslí vážně.