Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) FOTO: Evropská unie
FOTO: Evropská unie
Čeští europoslanci většinou vítají krok švédského předsednictví, které v pátek odložilo rozhodnutí o ukončení prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035. Například Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) se obává, že by zavedení zákazu zaplnilo ulice starými automobily, protože nové vozy bez spalovacích motorů budou cenově nedostupné.
„V Evropském parlamentu jsem hlasovala proti tomuto zákazu, protože ho považuji za velmi riskantní. Snižování emisí je samozřejmě jednou z priorit, na kterou se musíme zaměřit, ale v této situaci budou výrobci automobilů donuceni využívat pouze jednu konkrétní technologii namísto toho, aby využili inovace a vědu při hledání toho nejúčinnějšího způsobu,“ řekla deníku FORUM 24 europoslankyně Šojdrová.
Podle ní ale nejde jen o automobilový průmysl, ale také o spotřebitele, pro které by mohla být auta bez spalovacích motorů nedostupná. Šojdrová se podle svých slov obává, že by zavedení zákazu mělo za následek ulice zaplněné starými auty. „To přece nikdo nechceme,“ vzkázala Šojdrová. Jako dobrou zprávu pak odklad finálního hlasování o zákazu spalovacích motorů označila na sociální síti také europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS).
Podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) si některé státy uvědomily, že takový krok přinese spoustu problémů, za pět minut dvanáct. „Zaráží mě ale, že na to přišly až teď,“ odpověděl na dotaz deníku FORUM 24 s tím, že nápad ukončení prodeje nových aut se spalovacími motory kritizuje od začátku.
„Všichni se ohání tím, že automobilky na to už dávno přistoupily a vše se dořeší během následujících let. Nechci, aby padl evropský automobilový průmysl a my dováželi levná elektroauta z Asie,“ pokračoval Zdechovský. Vynechání používání syntetických paliv, která podle něj mohou hrát v budoucnu obrovskou roli, pak označil za trestuhodné.
Jako neobvyklý krok změnu názoru některých zemí označil europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). „Nenalezení dohody v dalších čteních, tedy v horizontu měsíců, by každopádně byla katastrofální zpráva pro automobilky, neb to vnese nejistotu do jejich investičních plánů, které, alespoň u většiny z nich, s dohodou počítají,“ řekl deníku FORUM 24.
„Každopádně nyní jsou na stole tři možnosti. Ta první je, že to nakonec Evropská rada schválí. Druhá, že to neschválí. A v tom případě pokračuje vyjednávání s Evropským parlamentem, kde může dojít ke změně toho textu. Například by tam mohla být zanesena výjimka pro syntetická paliva, ale potom bude záležet, jestli tento nový text schválí Evropský parlament. Pak je třetí možnost, a to je katastrofická varianta, že ten text definitivně spadne a bude se muset vyjednávat znovu,“ prohlásil.
Česko trvá na syntetických palivech
Švédské předsednictví v Radě EU v pátek oznámilo, že se velvyslanci členských zemí rozhodli odložit konečné schválení návrhu, který by prakticky znemožnil koupit si od roku 2035 nový automobil na benzin či diesel. Proti bodu se v posledních dnech postavilo Německo a Itálie. Nesouhlas s plánem, podle kterého mají výrobci automobilů dosáhnout do roku 2035 nulových emisí, signalizovalo i Polsko a Maďarsko.
Členské státy po Evropské komisi chtějí, aby předložila slíbený návrh na vynětí vozidel, která používají klimaticky neutrální syntetická paliva. Pokud to nebude možné, nepodpoří zákaz prodeje nových osobních vozů se spalovacími motory ani Česká republika. Při páteční návštěvě Berlína to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Zároveň prohlásil, že Česko stejně jako Německo považuje stávající návrh chystané unijní emisní normy Euro 7 za nerealistický a nepřijatelný.
„Ani Česká republika nepodpoří zákaz prodeje nových osobních vozidel se spalovacími motory po roce 2035, pokud nebude jasná podmínka, na které se podílela Česká republika v rámci českého předsednictví, totiž umožnění spalování syntetických paliv ve spalovacích motorech,“ prohlásil Kupka s tím, že jde o klíčovou podmínku, při jejímž prosazování bude Česko postupovat společně s Německem.
