Babiš nemusí mít problémy pouze svým trestním stíháním či svých blízkých. Potíže kvůli neoprávněné dotaci na Čapí hnízdo může mít i samotný Agrofert, jehož struktury dotyční ke spáchání dotačního podvodu využili. V současné době se v médiích stále častěji vyskytují případy související s problematikou trestného činu dotačního podvodu podle § 212 trestního zákoníku, který ve svém prvním odstavci říká: „Kdo v žádosti o poskytnutí dotace, subvence nebo návratné finanční výpomoci nebo příspěvku uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.“ To je onen paragraf, z něhož má být obviněn v případě vydání jak Babiš, tak Faltýnek a z něhož už je obviněno dalších jedenáct osob.
Jenže vedle toho je tu ještě případná trestní odpovědnost právnické osoby, v tomto případě akciové společností, podle Zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění novely z loňského roku. Tato novela tak dramaticky rozšířila počet (z původních 83 na 228) skutkových podstat trestných činů, které je možné „přičítat“ právnické osobě a v důsledku toho i zvýšení rizika možného postihu společnosti. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob v ust. § 8 odst. 1 říká, že trestným činem spáchaným právnickou osobou je protiprávní čin spáchaný v jejím zájmu (prospěch nebo výhoda) nebo v rámci její činnosti, jednal-li tak:
a) statutární orgán nebo člen statutárního orgánu (např. jednatel, člen představenstva nebo dozorčí rady),
b) osoba ve vedoucím postavení (např. manažer),
c) ten kdo vykonává rozhodující vliv na řízení právnické osoby (např. společník či akcionář),
d) zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení.
Trestný čin dotačního podvodu je jedním z 228 trestných činů, který je možný dle výčtu uvedeného v § 7 ZTOPO právnické osobě přičítat, jestliže byl spáchán jednáním osob uvedených ve shora citovaném § 8 odst. 1 písm. a) až c), nebo zaměstnancem uvedeným v odst. 1 písm. d) na podkladě rozhodnutí, schválení nebo pokynu orgánů právnické osoby nebo osob ve vedoucím postavení či osob vykonávajících rozhodující vliv na řízení právnické osoby anebo proto, že tyto osoby neprovedly taková opatření, která měly provést nebo která po nich lze spravedlivě požadovat, zejména pokud neprovedly povinnou nebo potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců nebo osob, jimiž jsou nadřízeny anebo neučinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu. „Jinými slovy lze shora uvedené shrnout například tak, že pokud by jednatel nebo člen představenstva obchodní společnosti při žádosti o poskytnutí dotace určené pro malé či střední podniky úmyslně zamlčel či jinak zastíral, že je ona obchodní společnost součástí velkého koncernu nebo že je velkým podnikem, tak by orgány činné v trestním řízení mohly přistoupit i k trestnímu stíhání samotné obchodní společnosti, neboť ta by tímto způsobem profitovala na poskytnutých finančních prostředcích, které by jí jinak poskytnuty nebyly. V daném případě by totiž jednatel nebo člen představenstva jednal v zájmu obchodní společnosti a šlo by o jeden z přičitatelných trestných činů spáchaný odpovědnou („povolanou“) osobou, vysvětluje na své facebookové stránce advokátní kancelář Fučík, Pečený, Langer.
Vedle toho citovaná novela přináší i významný průlom do možnosti právnické osoby bránit se proti případnému trestněprávnímu postihu. Novelizovaný § 8 odst. 5 ZTOPO říká, že „právnická osoba se trestní odpovědnosti zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu osobami uvedenými v odstavci 1 zabránila.“
Toto ustanovení s sebou přináší zcela zásadní posílení postavení právnické osoby v případě zavedení systému vzdělávání a odborné přípravy zaměstnanců, respektive v případě tzv. Criminal Compliance Programů (Compliance), a to tehdy, pokud je mají efektivně a účinně implementovány do svých firemních a obchodních politik. Činnost Criminal Compliance lze popsat jako kontrolní mechanizmus zavedený v rámci společnosti, jehož cílem je zabezpečit dodržování pravidel, která jsou pro danou společnost nebo v rámci dané společnosti závazná a vynutitelná. Jenže toto vyvinění nepřipadá v případě Čapího hnízda v úvahu, protože dotační podvod byl páchán představiteli společnosti, s jasným úmyslem, a žádné vnitřní mechanismy tomu nezabránily. Proto by měl být celý Agrofert trestně stíhán i jako právnická osoba.
