Iljušin Il-76. Ilustrační foto FOTO: commons.wikimedia.org/ CC 4.0
FOTO: commons.wikimedia.org/ CC 4.0
Útok ukrajinských dronů na letiště v Pskově způsobil ruské armádě ohromné materiální škody, stěžují si ruští propagandisté. Je to v přepočtu na peníze mnohem větší ztráta, než bylo potopení křižníku Moskva.
„V noci na středu 30. srpna nám nepřátelé Ruska zasadili nejtěžší úder: masivní útok na pskovské letiště pojmenované po kněžně Olze poškodil a pravděpodobně zničil nejméně čtyři vojenské dopravní letouny Il-76 334. vojenského dopravního leteckého pluku,“ píše web ruských ultranacionalistů Tsargrad.tv.
Podle zdrojů Tsargradu sice nejsou zničené a poškozené letouny bojové a neúčastní se války na Ukrajině, ale „ztráty jsou na pozadí všeho ohromující… Rusko utrpělo obrovské škody, které jsou ve svých strategických důsledcích horší než poškození Krymského mostu a ztráta křižníku Moskva“. Proč?
Vojenský publicista Alexandr Bevin poskytl redakci srovnání.
„Značná část Iljušinů byla dodána Vzdušným a kosmickým silám na základě kontraktu z roku 2012, podle něhož každý modifikovaný dopravní letoun Il-76MD-90A stál zemi 3,5 miliardy rublů. V roce 2017 byla cena letounů upravena směrem nahoru a dosáhla pěti miliard,“ uvedl analytik. „Vezmeme-li tyto údaje jako výchozí bod, není těžké spočítat, že za tu půlhodinu, kdy na zaparkované Iljušiny padaly nepřátelské drony, země přišla o 14 až 20 miliard rublů. Kolosální peníze.“
Když se jako měřítko vezme cena jiného ruského vojenského vybavení, tak podle cen z roku 2017 představují ztráty v Pskově cenu deseti malých raketových lodí třídy 22800 Karakurt. Teď má Černomořská flotila pouze jednu loď tohoto druhu, nedávno zařazený Cyklon. Další tři jsou v závěrečné fázi dokončování. Podle odborníků jsou nyní Karakurty jediným typem lodí Černomořské flotily, které mohou s jistotou odrážet útoky nízkoletících protilodních střel.
„To znamená, že do začátku roku 2024 bude mít Rusko v Černém moři čtyři takové lodě. A přes noc jich v přepočtu na peníze shořelo deset!“ konstatuje komentátor. „Křižník Moskva, vlajková loď Černomořské flotily, který byl potopen v loňském roce, byl již lodí minulé éry, neodpovídající svými schopnostmi výzvám, kterým čelila, a válečnému divadlu, v němž se ocitla.“
V Rusku se spekuluje, že drony mohly přiletět z Estonska a že by Rusko mělo diplomaticky reagovat a Moskva by měla žádat svolání zvláštního výbor OSN. Kyrylo Budanov, šéf Ředitelství obranného zpravodajství (GUR), ale tvrdí, že Ukrajina je schopna „pracovat z území Ruska“. Tajemník ukrajinské Rady bezpečnosti a obrany (RNBO) Oleksij Danilov zase prohlásil, že dosažení cílů v hloubce 1500 km uvnitř Ruska již není problémem, protože Ukrajina úspěšně otestovala své bezpilotní letouny a rakety domácí výroby.
