„Nevím, jestli má tohle všechno smysl, zatím všechny protesty vyzněly spíš naprázdno, ale musíme dělat, co se dá. Třeba to je začátek revoluce,“ usmívá se nejistě Bence Litvanyi, student mediálních studií na jedné z budapešťských univerzit.
HlídacíPes.org strávil několik hodin mezi demonstranty, které maďarská vláda označuje za „Sorosovy agenty“.
K obrovské demonstraci, kterou svolaly odbory a různá občanská hnutí o uplynulém víkendu do centra Budapešti a dalších maďarských měst, se Bence připojil z více důvodů:
„Pokud bych to shrnul do jednoho slova, vadí mi, že se maďarská demokracie změnila v řízenou demokracii, což je v podstatě synonymum pro diktaturu,“ popisuje 24letý vysokoškolák a z klobouku smetá mokrý sníh.
Stojím kousek od maďarského parlamentu, na místě, odkud na něj ještě před nedávnem shlížela bronzová socha Imre Nagye, bývalého komunistického reformního premiéra, kterého v roce 1958 popravili za spoluúčast na protisovětském povstání v Maďarsku.
Předělat historii pomníkem
Pomník Nagye vláda asi před dvěma týdny nechala odmontovat a odvézt.
„Přijeli brzy ráno a pomník úplně zrušili, s nikým to nekonzultovali, nikdo o jejich plánu neměl tušení. Takto teď mění maďarský pohled na historii,“ promlouvá k asi 30členné skupince demonstrantů s vlajkami András Máté, profesor logiky na univerzitě Loránda Eötvöse. Jeho projevu přihlíží pět policistů, nijak do něj ale nezasahují.
„Vláda chce, aby tento prostor vypadal stejně jako před rokem 1944. Tvrdí, že až do německé okupace bylo v Maďarsku všechno skvělé, a snaží se podle toho formovat i současnost,“ vysvětluje profesor Máté důvod, proč Viktor Orbán nechává odstraňovat nebo předělávat pomníky spojené s problematickými obdobími maďarské historie.
„Orbán se zhlédnul v období vlády Miklóse Horthyho, období reakcionářské, rozdělené společnosti, kdy měla významné postavení církev, kdy se začala zavádět první protižidovská opatření. Což poměrně zásadně připomíná i současnou situaci kolem Středoevropské univerzity, založené Georgem Sorosem,“ doplňuje profesora Mátého student Bence Litvanyi.
Na Středoevropské univerzitě plánoval studovat filozofii, univerzita ale po dlouhých měsících bojů s byrokratickými nařízeními vlády oznámila začátkem prosince, že velkou část svých vzdělávacích kurzů přesune z Budapešti do Vídně.
Slovník „nového Maďara“
„Vláda napadá nezávislost univerzit. Ty, které se nechtějí poddat, ničí nesmyslnou byrokracií. Každý, kdo se proti režimu vyjádří kriticky, je označen za agenta George Sorose. Vytvořili si slovník nového Maďarska, které ohrožují čtyři hlavní nepřátelé – George Soros, migranti, liberalismus a Brusel. Z toho sice rádi dostávají peníze, ale vadí jim evropské regulace,“ stěžuje si profesor Máté cestou k náměstí Hrdinů, odkud právě vychází hlavní průvod demonstrantů.
Obrovská plocha, na kterou z pomníku shlíží archanděl Gabriel a sochy nejvýznamnějších vládců maďarských dějin, je zcela zaplněná.
Nepřišli jen zástupci odborů, kteří už před Vánocemi opakovaně protestovali proti novele pracovního zákona, kterému se kvůli zásadnímu navýšení hodin přesčasů začalo přezdívat „otrocký zákon“. S transparenty dorazili i členové unie učitelů, právníci, studenti, důchodci a zástupci všech významných opozičních stran.
„Otrocký zákon se dotkne čtyř milionů zaměstnanců, musíme dosáhnout jeho stažení a revize,“ vysvětluje Antal Csárdi, právník opoziční strany zelených LMP.
„Vláda sice argumentuje, že zákon bude sloužit ve prospěch zaměstnanců, že navýšení přesčasů můžou využít jen ti, kteří si budou chtít vydělat víc peněz, ale to je blamáž. Především lidé na venkově, kde nemají ohledně práce na výběr, budou dělat, co jim zaměstnavatel přikáže, a současný zákon v podstatě přidává v součtu na rok další pracovní den,“ dodává Veronika Juhászová z recesistické strany Dvouocasého psa.
Za sebe prý na demonstraci přišla hledat pravého George Sorose, protože do davu údajně vyslal pět dvojníků, aby bylo lépe vidět, kdo demonstranty vede, dodává v humoristickém stylu své strany.
Stopka Orbánovi
Průvod se vydává jednou z nejznámějších budapešťských ulic – Andrássyho třídou – směrem k parlamentu. „Připoj se k nám,“ vykřikuje do amplionu dáma s duhovou šálou a mává na lidi přihlížející z chodníků. Kousek od ní tlačí vozík s velkou taškou prošedivělá stařenka. V reflexní vestě s obrovským nápisem „Stop Orbán“ je i v obrovském množství lidí nepřehlédnutelná.
„Tři z mých vnoučat a dvě mé děti žijí v cizině, chci pro ně lepší budoucnost. To, v čem žijeme, není demokracie, je to diktatura. A budu raději prolévat svou krev, než aby moje děti musely plakat,“ odpovídá na otázku, proč chce konec Orbánovy vlády.
Stejný požadavek má i důchodce Joszef: „Tenhle režim dře z lidí kůži. Nejdřív šli po těch nejslabších. Důchodcům a lidem s postižením sebrali část peněz. Ty pak sebrali i ze zdravotnictví, které bylo už tak podfinancované a vláda ho oškubala na kost. I proto zemřela moje žena,“ tvrdí a pokračuje popisem situace v maďarských médiích. Ta je podle něj „šílená“.
„Všechny televizní kanály ukazují stejné, bezduché, přihlouplé věci. Je to jak za časů Ceausesca v Rumunsku,“ glosuje smutně Joszef. Maďarská média z velké většiny ovládají Orbánovi spojenci. Minulý měsíc se pak spojili v jeden velký mediální konglomerát.
„Jen jí řekni, jak to je!“ povzbuzují Joszefa kolemjdoucí. „Ano, říkám jí to,“ vrací se Joszef ke své odpovědi: „Orbán a jeho parta si postavili velké domy a ukradli peníze z evropských dotací. U moci máme zavrženíhodný gang prohnilých kriminálníků.“
Stávka v sobotu
Desetitisícový průvod přichází na Kossuthovo náměstí a před budovou parlamentu se rozlévá do všech stran. Zástupci odborů se s transparenty řadí u pódia, odkud promlouvá jejich předák László Kordas. Oznamuje, že odboráři předají Viktoru Orbánovi v úterý seznam svých požadavků a bude mít pět dnů na sestavení vyjednávací komise. Pokud nebude reagovat, svolají na 19. ledna generální stávku.
„To je ale nesmysl, vždyť 19. ledna je sobota, a ještě k tomu dělají děti přijímačky na střední školy,“ komentuje návrh student Bence Litvanyi a snaží se zahřát.
Většina demonstrantů už začíná v plné míře pociťovat lezavou zimu. Zatímco někteří mizí do přilehlých kaváren, na pódiu se střídají zástupci opozice. Ti se přes dlouhodobé rozpory snaží v posledních měsících působit jako jednotná fronta, jejímž hlavním cílem je změna režimu.
„Diktátorská taktika rozděl a panuj na nás už neplatí,“ slibuje protestujícím Gergely Karácsony, spolupředseda Dialogu za Maďarsko a Anetta Böszová z Maďarské liberální strany zakončila svůj projev slovy: „Vláda práva a demokracie musí být obnovena.“
„Co bude zítra o demonstraci ve zprávách?“ ptám se Benceho a Veroniky po skončení pětihodinového protestu. „Sama jsem zvědavá,“ říká Veronika Juhászová, která sice nenašla ani pravého, ani falešného George Sorose, ale okamžitě si přisadí: „Myslím, že jako vždycky řeknou, že v ulicích řádili Sorosovi agenti.“
Co zbylo z protestů
Druhý den ráno se na náměstí před parlamentem potuluje jen pár turistů. Fotí se s vojáky, kteří drží čestnou stráž u stožáru s obrovskou maďarskou vlajkou. Ta během protestů na stožáru chyběla.
Bence Litvanyi pátrá ve svém mobilním telefonu po zprávách o včerejších protestech, které kromě Budapešti probíhaly i v dalších maďarských městech.
Zazvonit na premiérova syna? Takoví novináři by v Maďarsku měli problém, říká šéf webu, který odolává Orbánovi.
„Televizi jsem neviděl, ale hlavní provládní web Origo začíná článkem o mobilních telefonech. Až druhý článek říká: Všichni se smějí bláznivým transparentům, které měli účastníci včerejší demonstrace. Byla to komická demonstrace Sorosových agentů.“
Další článek popisuje reakci vládní strany Fidesz, která demonstrace označila za součást evropské kampaně George Sorose. I další provládní média popisovala protesty jako divadlo placené Georgem Sorosem.
„Proto říkám, že žijeme v řízené demokracii. Není to diktatura ve starém slova smyslu jako ve 20. století. Nejezdí tu tajná policie v černých autech a nezatýká lidi, ale snaží se svobodu potlačovat sofistikovaněji. Můžete jako média kritizovat vládu, ale odříznou vám zdroje financování a tím vás zruší,“ popisuje svůj pohled na současné Maďarsko Bence Litvanyi.
„I opozici se snaží různými fintami připravit o finanční zdroje. Máme svobodné volby, které myslím nijak zásadně nemanipulovali, ale pokud se jako někdo vlivný rozhodnete kritizovat vládu, provládní média na vás uspořádají štvanici. Vytáhnou na vás věci z minulosti, a když nenajdou nic u vás, najdou něco na někoho z vaší blízkosti,“ dodává s tím, že by jednou chtěl žít v zemi, kde se bude moci setkávat s lidmi z celého světa:
„Nestrachovat se, že budu umlčen, že zanikne svoboda vyjadřování anebo že zbankrotuji, protože vláda se zkrátka přes noc rozhodla změnit zákon, aniž by se k tomu jakkoliv mohl kdokoliv jiný vyjádřit.“
Převzato z Hlidacipes.org