Alexandr Kudrjavcev FOTO: Rossijskaja akademija nauk, se souhlasem
FOTO: Rossijskaja akademija nauk, se souhlasem
Podle Alexandra Kudrjavceva, člena korespondenta Ruské akademie věd a ředitele Vavilovova Ústavu obecné genetiky, dosahovala délka lidského života v minulosti 900 let. Na dnešní délku jej zkrátily teprve mutace způsobující genetická onemocnění. Tyto mutace jsou podle akademika spojeny s prvotním hříchem.
„Toto jsou mutace, které genetici nacházejí každý den, když pracují s pacienty. Ateističtí vědci vám řeknou, že ve skutečnosti je to záření, znečištění s mutagenními účinky. Ale přesto je mé osobní přesvědčení, že je iniciováno prvotním hříchem a je umocněno hříchem předků, tedy také hříchem osobním,“ vážně přednášel Kudrjavcev posluchačům na III. mezinárodní vědecké a teologické konferenci „Bůh – člověk – svět“, kterou pořádala Minská a Sretenská teologická akademie. Kromě teologů se jí zúčastnilo přes sto vědců či postgraduálních studentů, ale i učitelů a studentů z Běloruska, Ruska, Kazachstánu a dalších zemí.
Při výpočtu délky života v minulosti se Kudrjavcev odvolával na harmonogram a graf, který „lze často nalézt na internetu“. Přiznal ovšem, že autorem tohoto harmonogramu je on sám.
„Toto je délka života našich předků před potopou a vidíme, že žili 900 let. Po povodni pak délka života klesá. Pokud je délka života spojena s obecným zdravím a obecné zdraví je spojeno s nepoškozenou přírodou, pak můžete vidět, jak je lidská povaha ničena,“ pronesl vědec, podle kterého jsou všechny mutace způsobující genetická onemocnění trestem za hříchy. Dokonce tak silným trestem, že jsou podle Kudrjavceva „děti do sedmé generace zodpovědné za hříchy svých otců“.
„Vědecky“ vysvětlil, že hřích způsobuje takové genetické mutace, které nelze nijak vyléčit či napravit. „Tedy, leda božím zázrakem. Ale může být nahrazen zdravým genem od jiného, zdravého rodiče, z rodu, ve kterém tento gen nebyl poškozen,“ nadnesl svoji hypotézu Kudrjavcev.
Na konci pak prohlásil, že svět nedovolí Rusku žít v míru a rozvíjet se podle vlastního scénáře. „Naše zdroje, především naše zdroje potravin, čisté vody, energie, jsou příliš atraktivní pro okolní svět, ať už je to Evropa nebo Čína. Proto, ať chceme nebo ne, budeme se muset bránit, a bránit se vojenskými prostředky. Ve skutečnosti jsme to již začali dělat,“ zakončil akademik svoji přednášku odkazem na probíhající válku na Ukrajině.
Ústav obecné genetiky N. I. Vavilova, jemuž Kudrjavcev šéfuje, je přitom nejstarší genetickou institucí v systému Ruské akademie věd. On sám se pak ve svém životopise na stránkách ústavu představuje jako vědec, který se věnuje obecné genetice a genetické rozmanitosti rostlin pěstovaných především lidmi a také využití moderních genetických technologií ve šlechtění a produkci semen.
Kudrjavcevova přednáška se konala jen několik měsíců poté, co se na konci roku 2022 Ruská akademie věd rozhodla fakticky zrušit komisi pro boj proti pseudovědě a falšování vědeckých výzkumů. Založena přitom byla až v roce 1998.
