V Letech na Písecku začala demolice bývalého vepřína, který stával v místech koncentračního tábora z doby druhé světové války, v němž byli internováni Romové. Na místě konečně po dlouhých letech dohadů vznikne Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách.
Na místě, kde byli za druhé světové války vězněni Romové jen pro svoji „rasovou“ příslušnost, vznikl v roce 1973 vepřín. Podle archeologů stál přesně v místech, kde byla největší část tábora – a ta byla tedy při výstavbě prasečího velkochovu zničena. Samotný tábor byl zlikvidován v roce 1943 tím, že byl podpálen. Vepřín, v němž bylo chováno asi 13 000* prasat, odkoupil stát v roce 2018 za 450 milionů korun.
Tábor nefungoval po celou válku, ale jen tři roky a ve zpočátku kárném táboře Romové tvořili jen zlomek vězněných. V roce 1942 se však tábor proměnil v koncentrační „cikánský“ tábor a prošla jím většina Romů, kteří na území Čech žili. Na Moravě plnil obdobnou funkci tábor v Hodoníně u Kunštátu. Účelem táborů bylo vychovat „cikány, cikánské míšence a osoby potulující se po cikánském způsobu“ k práci, kázni a pořádku.
Muži, ženy i děti v Letech tak pracovali v kamenolomu, při stavbě silnice nebo na polích či v lese. Kvůli nedostatečným přídělům potravin, těžké práci i špatným hygienickým podmínkám vypukla v Letech na konci roku 1942 epidemie břišního a skvrnitého tyfu.
Z obou táborů pak byli Romové na příkaz Heinricha Himmlera deportováni do větších koncentračních táborů, převážně do Osvětimi. Z 5500 lidí se konce války dožilo jen 500.
Podle historických pramenů prošlo táborem v Letech 1308 osob, zemřelo v něm 327 lidí, z toho 241 dětí mladších 14 let. Několika desítkám vězňů se však podařilo uprchnout.
V roce 1995, kdy byl nedaleko vepřína odhalen památník obětem tábora, se začalo hovořit o vybudování důstojného pietního místa. O to se však sváděly poměrně urputné politické boje. V roce 1997 tehdejší ministři Jan Ruml (ODS) a Pavel Bratinka (ODA) prohlásili, že navrhnou vládě, aby vepřín vykoupila a zbourala a na místě nechala postavit důstojný památník romským obětem holokaustu. Firma, které vepřín patřil, s tímto řešením souhlasila, pokud dostane „přiměřenou náhradu“ za jeho zbourání. A od té doby si na řešení „přihřívali svoji polívčičku“, nejčastěji tu volební, nejrůznější politici. K řešení se sice hlásily vlády Václava Klause (ODS), Josefa Tošovského (nestraník) i Jiřího Paroubka (ČSSD), ale skutečná jednání neprobíhala. Když v dubnu 2005 Evropský parlament schválil v rámci rezoluce odsuzující diskriminaci Romů výzvu ke zrušení vepřína, vyvolal rozruch Václav Klaus, v té době již český prezident, který řekl, že v Letech nebyl „koncentrační tábor v tom slova smyslu“ a že nebyl určen pro Romy, ale „pro ty, kteří odmítli pracovat“.
Až v roce 2010 vzniklo nedaleko místa, kde tábor ležel, pietní místo s přírodním amfiteátrem, dvěma replikami původních dřevěných ubikací a s expozicí připomínající památku romských obětí nacismu.
V září 2016 se k místu koncentračního tábora vyjádřil tehdejší ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš. „To, co píšou v novinách, ti blbečci, že tábor v Letech byl koncentrák, to je lež, byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam,“ řekl. Následně se sice za svá slova omluvil, ale tvrdil, že byla vytržena z kontextu.
Kromě Babiše zpochybnil památku mrtvých z tábora i poslanec a předseda SPD Tomio Okamura, který pro Parlamentní listy prohlásil, že mrtví v Letech rozhodně nejsou oběťmi holokaustu. „Naopak srovnávání je neúctou ke skutečným obětem holokaustu ve skutečných koncentračních táborech,“ řekl Okamura.
Náklady na demolici odhadoval stát původně na 110 milionů korun, které vyčlenil. Bourání nakonec ale vyjde jen zhruba na deset milionů, protože díky rostoucím cenám stavebních materiálů je o zbytky z demolice velký zájem. Ušetřené peníze tak budou použity na vybudování památníku, který bude provozovat Muzeum romské kultury. Nový pietní areál by měl být zpřístupněn již v příštím roce, kdy by mělo být hotové návštěvnické centrum.
