Ilustrační foto FOTO: ČTK/AP/Rodrigo Abd
FOTO: ČTK/AP/Rodrigo Abd
Mnoho ruských vojáků, kteří prošli boji na Ukrajině, zpětně hovoří o věcech, které jim Kreml nesdělil, když je posílal do války. Výsadkář Pavel Filatjev poté, co se kvůli svému špatnému zdraví dostal z fronty, popisuje, jak to na Ukrajině dnes vypadá a s jakými problémy se potýká Putinova armáda.
Dřívější voják a současný odpůrce války ve své nové knize popisuje zážitky, které si odnesl z doby, kdy byl nasazen na Ukrajině. Jak upozorňuje berlínský deník Der Tagesspiegel, jedná se například o popis nedostatků, s jakými se Putinovi vojáci musejí dennodenně potýkat.
Třiatřicetiletý výsadkář chce primárně upozornit na to, že s válkou na Ukrajině nesouhlasí a stejné je to i u mnoha jeho spolubojovníků z armády. „Neměli jsme žádné morální právo napadnout jinou zemi, zejména ty, kteří jsou nám nejbližší,“ říká Filatjev. „Když to všechno začalo, znal jsem jen málo lidí, kteří věřili v nacisty a navíc chtěli bojovat proti Ukrajině. Nepociťovali jsme nenávist a nepovažovali jsme Ukrajince za nepřátele,“ dodává.
Mnozí jeho kolegové prý na věc pohlížejí stejně. „Jsou nespokojeni s vládou a svým velitelem, s Putinem a jeho politikou a s ministrem obrany, který nesloužil v armádě,“ vysvětluje bývalý voják. „Začali jsme strašnou válku. Válku, v níž jsou ničena města a která vede k úmrtí dětí, žen i starých lidí,“ uvědomuje si.
Filatjev také popsal, jak žalostně je na tom ruská armáda. Potíže má například s nedostatkem uniforem. Kvůli tomu prý několik vojáků při cvičení onemocnělo. „V noci bylo pod nulou a my jsme jezdili v nekrytých náklaďácích. Mnoho vojáků nemělo teplé oblečení. Během týdne bylo asi 30 vojáků z mé jednotky přijato na infekční oddělení,“ popisuje Filatjev.
Vrací se také ke chvíli, kdy mu došlo, že zřejmě půjde do akce. „V polovině února byla moje rota na cvičišti ve Starém Krymu. Uvědomil jsem si, že se určitě něco chystá,“ vzpomíná výsadkář. Že ovšem není všechno, jak má být, si uvědomil na střelnici.
„Můj samopal měl přetržený řemen a byl prostě rezavý. Hned první noc, kdy jsem střílel, se mi zasekl náboj,“ sdělil s tím, že zhruba 20. února přišel rozkaz, aby se všichni urychleně sbalili. „Chystal se nucený pochod neznámo kam,“ dodává.
Že se bude jednat o vážnou situaci, si prý Filatjev uvědomil až 23. února, kdy jeho jednotku navštívil velitel divize. Když se voják den poté probudil na korbě kamionu, netušil, kde je. „Raketové dělostřelectvo operovalo napravo i nalevo od naší kolony. Nechápal jsem, střílíme na postupující Ukrajince? Nebo snad na síly NATO? Nebo útočíme my? Na koho je zaměřeno toto pekelné ostřelování?“ ptal se tehdy Filatjev sám sebe.
„Kam jdeme a proč, nebylo jasné. Ale bylo jasné, že začala skutečná válka. Později jsem se dozvěděl, že jsme měli rozkaz jít do Chersonu. Všechna naše školení byla jen na papíře, naše technika byla beznadějně zastaralá,“ popisuje tehdejší situaci.
„Byla velká zima. Nikdo neměl spacáky, mráz se dostával do kostí. Nepřítele jsme ani nepotřebovali, velení nás dostalo do takových podmínek, že bezdomovcům se žije lépe,“ říká Filatjev.
Když vojáci dorazili do Chersonu, začali prohledávat budovy, sháněli jídlo a pití, místo, kde se umýt a vyspat. „Někteří začali krást počítače a vše cenné, co našli. Já jsem nebyl výjimkou. V rozbitém náklaďáku jsem našel klobouk a vzal si ho,“ přiznává ruský voják.
Když v půlce dubna při dělostřeleckému útoku dostal zánět rohovky, bylo zřejmé, že se vrátí domů. „Po pěti dnech utrpení, kdy už se mi jedno oko zavřelo, jsem byl evakuován. Zdravotník, který mě poslal k evakuaci, mě požádal, abych zdravotnickému oddílu řekl, že nemá injekční stříkačky ani léky proti bolesti,“ vzpomíná Filatjev na nevyhovující podmínky.
Dva měsíce se snažil získat od armády pomoc s léčbou. Šel na prokuraturu, na velitelství, za šéfem nemocnice a napsal prezidentu Putinovi. Když ze zdravotních důvodů opustil armádu, dostal se do dalších potíží. „Velení řeklo, že se vyhýbám službě, a poslalo dokumenty na prokuraturu, aby zahájila trestní řízení. Teď už chápu, že jsem byl zneužit,“ říká bývalý ruský výsadkář.
